Dává #MeToo prostor humoru? V žádném případě, zní v debatě Baslarová, Zábranský, Pavlas

„Zdůraznil bych to slovo čarodějnice, když myslíme hon na muže. Hezky se nám vrací jazyk, kde potřebujeme použít ženské označení jako negativum,“ dodává Tomáš Pavlas z iniciativy Otevřená společnost. ­On Air debata tří hostů proti sobě postavila dva podporovatele iniciativy nepřehlédnutelně plnící stránky médií i zdi sociálních sítí a na druhé straně spisovatele a autora kontroverzně přijatého článku „Metoo aneb šup sem s další porcí agresivity“ Davida Zábranského. Zlehčování kauzy, kterým je jeho komentář pro VICE prošpikovaný, řada uživatelů absolutně odsoudila, jiní souhlasně přikyvovali.  

„To byla žánrová věc, samozřejmě jsem to posunul, vyhrotil a podal jako jeden aspekt té věci. Rozhodně tu nesedím jako obhájce znásilňování žen. Sedím tu jako člověk, který se snaží konkrétně na té kampani si všímat těch negativních aspektů,“ reaguje na kritiku Zábranský. „Nevidím, že by ta kampaň měla, kromě toho, že tady sedíme ve studiu a roztáčíme další mediální kolo, vliv na realitu, kterou žijeme jinde než na sociálních sítích,“ doplňuje.

Klíč k určování ublížených agresorů. Co odhalila kampaň #MeToo

• Upravit
• Smazat

Nedávno jsem četl, že pokud chcete ve svém okolí odhalit nácka, stačí napsat vágní tweet nebo status proti nim. Jakmile se někdo začne rozčilovat a vysvětlovat vám, že nemůžete všechny nálepkovat jako nácky, voilà, máte svého nácka. Podobným způsobem zafungovala kampaň #MeToo, jejímž vedlejším efektem byl hromadný coming out sexuálních predátorů, byť třeba jen internetových.

Dávají příspěvky s #MeToo prostor humoru? „To je dobrá otázka, myslím, že ano,“ reaguje Zábranský. Iva Baslarová nesouhlasí: „V žádném případě.“ 

Pokud vás zajímá, jak se na odtajňování osobních příběhů žen podepsalo čtyřicet let komunismu, jakou sebereflexí by měl každý muž díky #MeToo projít a proč Kevin Spacey není čarodějnice, poslechněte si celý rozhovor.