V Česku i na Slovensku máme hodně lidí, kteří jsou odsouzeni k neúspěchu, říká slovenská novinářka

„Z 90. let si pamatuji velmi silný nacionalismus,“ k němu se podle novinářky přidávala i velká polarizace, kterou pociťovala i v rámci širší rodiny. „Ta atmosféra, na kterou si z dětství vzpomínám, byla opravdu hustá. Lidé se hádali na ulicích. Polarizace byla velmi silná.“

Po rozdělení země se vlády na Slovensku ujal Vladimír Mečiar. Jak moc je dnešní Slovensko a hlavně fungování veřejných institucí ovlivněno Mečiarovským obdobím? Jak podstatné je pro dnešní dny, že iniciační fáze režimu vypadala tak, jak vypadala? „Myslím, že je to absolutně klíčové. Byl to rozklad hodnot, institucí a pravidel. Rozdílný příběh Česka a Slovenska je v tom, že se vám podařilo lépe vybudovat právě ty instituce,“ říká novinářka.

Zuzana Kovačič Hanzelová se jako novinářka ale nevěnuje jen politice. Více než deset let se zajímá o témata, jakým je například generační chudoba. Pro deník SME zpracovala podcastovou sérii Odsúdení na neúspech mapující problémy a život ve vyloučených romských osadách i problém generační chudoby. „Stovky lidí mi psali, že změnili názor. V to jsem ani nedoufala,“ říká novinářka.

Problém se ale podle ní zdaleka netýká jen Romů. Novinářka by se do budoucna ráda věnovala tématu rodin s hendikepovanými dětmi. „Myslím, a to máme v tom našem příběhu rozděleného Československa podobné, že máme spoustu lidí v naší společnosti, kteří jsou odsouzeni k neúspěchu,“ dodává novinářka.

Pusťte si rozhovor se Zuzanou Kovačič Hanzelovou a dozvíte se, proč se Češi o slovenskou politiku příliš nezajímají, jaký je podle novinářky výsledek občanského vzedmutí po vraždě Jána Kuciaka a jeho snoubenky nebo jak stávající politiku i instituce na Slovensku stále ovlivňuje období vlády Vladimíra Mečiara. Dozvíte se také více o podcastu Odsúdení na neúspech i o samotných romských osadách na Slovensku.