V Česku se nedaří recyklovat PET lahve a plechovky, změnit to má zálohování

Například Tinder minulý měsíc spustil funkci nazvanou „Take Action Center“. Uživatelé si mohou na svůj profil dát nálepky, které jim umožňují sdílet, jestli jdou volit a jaké politické otázky jsou pro ně důležité. Mezi nejoblíbenější nově zavedené samolepky patří „Hot people vote (I’m voting)“ (přitažliví lidé chodí k volbám) a „Voting for reproductive rights“ (volím reprodukční práva). Informuje o tom server CNN.

Nedávný průzkum zjistil, že 70 % svobodných voličů, kteří v poslední době využili online seznamovací aplikace, tvrdí, že chtějí jít volit v nadcházejících volbách v listopadu 2024. Uvádí to Tinder ve své tiskové zprávě.

Seznamka OkCupid zase přidala několik nových otázek, které se zaměřují na chování voličů. Zodpovězené otázky pak pomáhají uživatelům zobrazit kompatibilnější profily. Mezi otázky, které byly přidány v lednu, zařadili třeba: „Jaké je pro vás nejdůležitější téma prezidentských voleb v roce 2024?“ a „Je pro vás rozhodující, pokud váš partner bude v prezidentských volbách v roce 2024 volit jiného kandidáta než vy?“.

Zatímco registrovaní voliči v USA jsou podle Pew Research Center rozděleni téměř rovnoměrně mezi obě strany, lidé na OkCupidu se přiklánějí spíše k liberálům. Samotná aplikace zaujímá progresivní postoje k politickým otázkám a v současné době má odznak „Jsem pro volbu“, který byl poprvé představen v roce 2021.

Konzervativní daters mají také svojí seznamku. Aplikace The Right Stuff, jejímž spoluzakladatelem je bývalý poradce Donalda Trumpa John McEntee, obsahuje politické výzvy jako „napiš svou oblíbenou liberální lež“. Vedoucí pracovník aplikace však zdůraznil, že aplikace nemá „otevřeně politický charakter“.

Tisíce lidí (6,3 % populace) ze všech zemí Evropské unie nebylo v posledních 12 měsících schopno pokrýt náklady na nájemné. Do celku, ze kterého je procento odvozeno, nejsou zahrnuty osoby ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením. Informuje o tom server Euronews z dat Eurostatu.

Nejhůř jsou na tom lidé v Řecku – tam nezvládne nájem zaplatit 17,7 % lidí, ve Francii 16,7 %, ve Slovinsku 10,5 % a v Nizozemsku 10,4 %. V Česku pak bojuje s financemi na nájem 4,8 % obyvatel, kteří nejsou ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením.

Podle Eurostatu pak mají nejvíc problémů se zaplacením nájmu mladí lidé ve věku 16 až 29 let. V celé Evropě jich je 15 %. 9,5 % z nich nebylo schopno v posledním roce zaplatit nájem vůbec. Nejvíc z nich žije ve Francii 23,8 %, Řecku 23,4 % a Nizozemsku 16,1 %.

Podle zjištění ČTK to mají v Česku nejtěžší s placením nájmu mladí lidé ve věku od 25 do 35 let. Za nájemné zaplatí ze své mzdy více než ve většině vybraných států západní Evropy. Za nájemné bytu o velikosti 60 metrů čtverečních vynaloží necelých 40 procent z mediánu hrubé mzdy.

Za posledních skoro 20 let se zvýšila spotřeba oblečení na osobu o 40 %. Uvádí to Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Zároveň očekává, že spotřeba oblečení a bot ještě poroste. Podle odhadů agentury by do roku 2030 měla vzrůst o dalších 63 % –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy ze 62 milionů tun na 102 miliony tun ročně. Informuje o tom server Ekonews.

K rychlé spotřebě oblečení vede jak jeho nízká cena, tak zhoršující se kvalita. Cena prodávaného oblečení ve většině fast fashion obchodů neodráží nárůst cen materiálů, energií ani lidské práce. Zhoršující se kvalita tlačí zákazníky k častějším obměnám šatníku, což nevyhnutelně vede k nárůstu textilního odpadu.

Podle dat EEA vyprodukovala Evropská unie v roce 2020 přibližně 6,95 milionu tun textilního odpadu. 82 % z toho pak je odpad přímo od spotřebitelů. Zbytek je zboží, které se neprodá nebo ho zákazníci vrátí – to na skládkách a ve spalovnách končí taky.

Podle EEA se čtyři až devět procent všech textilních výrobků uvedených na evropský trh zlikviduje, aniž by je někdo nosil. Tomu by mělo od půlky roku 2026 zamezit nové nařízení od Evropské unie. Velké i střední společnosti napříč všemi sektory budou muset zveřejňovat na webech výroční zprávy s daty o počtu a hmotnosti produktů, které vyřazují, a také důvody, proč tak činí. Aby se ale zmenšil objem vyhozených triček, kalhot nebo třeba podprsenek, musejí nastat změny v celém průmyslu, a hlavně v chování spotřebitelů.

„Své vůně vytvářím jako čichové déjà vu. Polská brambora nás přenáší do Żywce, provinčního města v Polsku, v 80. letech minulého století,“ cituje Michała Gilberta Lacheho web TVP World. „Každou středu jsem doprovázel své prarodiče na trh, aby nakoupili zásoby na zimní měsíce,“ vzpomíná zakladatel luxusní značky.

Složení parfému je směsí ušlechtilých brambor v kombinaci s růží, heliotropem a hřebíčkem. Tvůrci jej popisují jako zachycení podstaty „prázdného tržiště za úsvitu“, které kdysi kypělo životem, a vůně země, dřeva a sladkých zemitých tónů zanechává trvalý dojem, popisuje server Potatoes News.

Brambory jsou s Polskem kulturně a historicky velmi spjaty a v tradiční polské kuchyni mají významné místo. Jsou nedílnou součástí charakteristických pokrmů, jako jsou pirohy nebo bramboráky. Samotná vůně má být podle Lacheho poctou polským trhům. Nejnovější výrobek jeho značky nese název „Polské brambory“. Za 50mililitrový flakon zvědaví zájemci zaplatí okolo 3800 korun.

Pilířová místnost objevená na archeologickém nalezišti Panamarca zahrnuje opotřebovaný kamenný trůn a propracované nástěnné malby zobrazující mocnou ženu s korunou, která přijímá návštěvníky. Postava je dále protkána půlměsícem a mořskými tvory, píše německá Deutsche Welle. Více se tak potvrzuje teorie, že starověké civilizaci Moche na severozápadním pobřeží Peru kdysi velela matriarcha.

„Trůnní sál pro královnu nebyl v Panamarce ani nikde jinde ve starověkém Peru dosud spatřen,“ uvádí se v zářijovém prohlášení týmu, který nález učinil v červenci. Objev datovaný do doby před více než 1300 lety naznačuje, že v tomto prostoru žila žena, která možná byla vládkyní, myslí si Jessica Ortiz Zevallos, vedoucí výzkumu archeologického projektu.

Tento objev připomíná pověst o paní Cao, která údajně vládla Moche před 1700 lety. Její tvář byla zrekonstruována v roce 2017 pomocí 3D tisku na základě lebky starověké mumie objevené o více než deset let dříve v údolí Chicama. To je označováno za srdce právě močické kultury. Paní z Cao je podle archeologů první známou ženskou vládkyní v Peru. Nejnovější nález přispívá k rostoucímu počtu důkazů o tom, že ženy zastávaly v močické společnosti mocenské pozice, a to nejen díky nástěnnému vyobrazení postavy podobné královně, ale také díky přítomnosti lidských vlasů a oblečení na kamenném trůnu.

Naleziště Panamarca, kde archeologové zaznamenali úspěch, leží podle Reuters nedaleko pobřeží Tichého oceánu, které je známé svými barevnými nástěnnými malbami. Místo se nachází více než 400 km severně od peruánského hlavního města Limy.

Člen strany Obnova prezidenta Emmanuela Macrona Pierre Cazeneuve předložil návrh zákona, který by mohl znamenat konec lahví na vodu menších než 50 cl neboli půl litru. Ve svém komentáři uvedl, že zmenšené lahve, které zahrnují velikosti 33, 25 a 17 cl, obsahují 20–25 gramů plastu na pouhé tři nebo čtyři doušky vody. Větší lahve do svého potenciálního zákazu zatím nezahrnul. Ty menší ale Cazeneuve označil mimo jiné za „ekologický nesmysl“, napsal server Euronews.

Navrhovaný zákon nyní potřebuje získat podporu většiny poslanců. To však v současné době není příliš pravděpodobné, jelikož je stávající složení vlády výrazně rozdělené. Ve sněmovně navíc není žádná stranická většina. Naproti tomu francouzská veřejnost tento návrh vítá. Nedávný průzkum veřejného mínění, který provedla společnost OpinionWay pro charitativní organizace Zero Waste France a No Plastic in My Sea, zjistil, že přibližně dvě třetiny obyvatel země by zákaz malých lahví podpořily. Už nyní také existuje řada programů, které mají lidi přimět k tomu, aby přestali kupovat nové plastové lahve a raději se rozhodli pro ty, které lze opakovaně plnit.

Ačkoli se Cazeneuveovo opatření týká pouze malých lahví a ponechává standardní 50ml a větší lahve nedotčené, Francie má již rozsáhlou legislativu týkající se jednorázových plastů. Vícefázový „zákon proti odpadům“ postupně zakázal používání jednorázových plastů, včetně brček na pití, příborů a krabiček na jídlo s sebou, a zároveň zavedl omezení plastových obalů pro maloobchodníky, uvedl web The Local.

Ve Francii se ročně vyrobí nejméně 13 miliard plastových lahví. Značná část z nich se nerecykluje a končí v oceánech, což způsobuje obrovské škody na životním prostředí.

V přírodě kvašením ovoce běžně vzniká etanol. A protože obsahuje téměř dvojnásobné množství kalorií než cukr, naučila se řada zvířat, od afrických slonů po různé druhy ptáků, využívat kvašené plody jako efektivní zdroj energie. Většině živočichů ale nadměrná konzumace etanolu přináší negativní vedlejší účinky – výjimkou je sršeň východní (Vespa orientalis).

Tento druh sršně, který žije v Asii, Africe a Evropě, dokáže bez problémů zpracovat etanol v koncentraci až 80 %. Pro srovnání – u většiny obratlovců se vedlejší účinky, jako třeba kocovina u lidí, projevují už při koncentracích nad 4 %. Odborníci se domnívají, že za touhle pozoruhodnou schopností sršňů stojí symbióza s divokými kvasinkami, podobnými, jaké se používají při třeba výrobě piva nebo pečení.

Tento vzájemný vztah umožňuje kvasinkám přežít v zimním období v trávicím traktu sršňů, kde produkují energii fermentací ovoce, kterým se sršni živí. Aby se sršni vypořádali s etanolem produkovaným kvasinkami, vyvinuli podle studie publikované ve vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences několik kopií genu, který zvyšuje toleranci alkoholu.

Vědci, kteří sršně testovali, byli překvapeni jejich odolností. „Když jsme jim dali etanol v koncentraci 80 %, někteří sršni ztratili stabilitu a leželi na zádech. Očekávala jsem, že zemřou, ale po několika minutách se zcela zotavili,“ popsala vedoucí výzkumu Sofia Bouchebti. Evropské včely, na rozdíl od sršňů východních, konzumace vysokoprocentního alkoholu zabila.

Výzkum druhu Vespa orientalis by mohl přispět k lepšímu pochopení genetických mechanismů ovlivňujících alkoholovou toleranci. Což by v budoucnu mohlo posloužit třeba při léčbě poruch spojených s užíváním alkoholu u lidí.

Ve snaze ochránit archeologické nálezy se Řecko rozhodlo zpřísnit pravidla pro nadšence, kteří se věnují hledání s detektory kovů. Nově bude nutné, aby si jejich majitelé zajistili povolení od vládních úřadů. Ministerstvo kultury tento krok schválilo v minulém týdnu s cílem odstranit právní nedostatky, které dosud lidem umožňovaly provádět nelegální průzkumy.

„V zákonech byla mezera, kterou bylo třeba zacelit,“ uvedl pro web BalkanInsight anonymní zdroj z ministerstva. „Potřebovali jsme zpřísnit pravidla, aby situace zůstala pod kontrolou.“

V poslední době v Řecku případy nelegálních vykopávek přibývají. V září policie zatkla ve městě Drama tři muže, kteří doma ukrývali 60 starověkých mincí, šperky a další cenné předměty. Našli u nich také dva detektory kovu, což byla zřejmě poslední kapka, která ministerstvo přiměla jednat.

Za porušení nových pravidel může řecký soud poslat hledače do vězení v délce nejméně tří měsíců. Pokud k přestupku dojde na území archeologické lokality, hrozí pachatelům minimálně tříletý trest.

Vakovlk tasmánský žil původně v Austrálii, Tasmánii a na Nové Guineji. Většinu z volně žijících vakovlků vyhubil rychle se rozšiřující průmysl. Poslední uhynul v zoologické zahradě v Hobartu v roce 1936. Informuje server Sky news a The Guardian.

Právě jeho ne zas tak dávné úmrtí mu přináší výhodu při pokusech vědců o obnovení vyhynulého druhu. Většina pokusů o rekonstrukci genetického kódu dávno vyhynulých druhů je totiž nemožná kvůli tomu, že DNA je křehká a časem se rozpadá. 108 let starý vzorek z vakovlka z muzea v Melbourne však umožnil týmu získat sekvenci DNA, o níž tvrdí, že se z 99,9 % shoduje s originálem.

Získání genů je však jen jedním z kroků k jeho vzkříšení. Vědci se potom musí pokusit změnit genom nejbližšího žijícího příbuzného vakolvka, což je vakomyš tlustoocasá. Tvrdí, že se jim podařilo provést více než 300 genetických „úprav“ buněk vakomyší vypěstovaných v laboratoři. Také se naučili, jak u drobného vačnatce vyvolat ovulaci a vypěstovat jeho embrya mimo dělohu – podobně jako se to dělá při lidském umělém oplodnění.

Ne všichni jsou ale z objevu tolik nadšení. Někteří ochránci přírody tvrdí, že miliony dolarů, které investují společnosti jako Colossus, by bylo lepší vynaložit na ochranu biotopů zvířat, jimž v současnosti hrozí vyhynutí. Jiní zase upozorňují, že se zvířata budou navracet do prostředí tak zničených lidskou činností, že by nemusela přežít.