V Itálii vznikne první pet-friendly město. Italská Lucca chce využít potenciál domácích mazlíčků

„Plošný zákaz žebrání se zvířaty by totiž mohl být v rozporu s judikaturou Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva, který vnímá žebrání jako základní lidské právo. Zákaz by se tak mohl týkat zřejmě pouze určitých míst ve městě,“ vysvětlil primátorův náměstek Jiří Pospíšil z TOP 09. Podle Pospíšila ale ministerstvo nemělo výhrady k zákazu buskingu.

Zákaz žebrání by se měl týkat zejména centra města. O novelách by měl legislativní výbor zastupitelstva hlasovat v říjnu.

Smyslem obou úprav je podle magistrátu chránit bezpečnost kolemjdoucích osob, které mohou zvířata ohrozit. Při umělecké produkci se podle odůvodnění nemůže umělec zvířeti dostatečně věnovat a zabezpečit jej proti nepředvídatelným reakcím vůči divákům. Stejně tak v případě žebrání může podle dokumentu zvíře zaútočit na kteroukoliv osobu a způsobit jí zranění.

„Ano, můj emfyzém způsobily roky kouření, kouření jsem miloval a miluju tabák, jeho vůni, to, když se zapaluje cigareta, jejich kouření – ale to si vybralo svou daň, kterou je moje onemocnění. Už dva roky nekouřím a podle posledních vyšetření jsem na tom vzhledem k tomu, že mám emfyzém, skvěle. Jsem šťastný a do důchodu nikdy nepůjdu,“ uvedl Lynch na sociálních sítí.

Lynch tak popřel, že by se kvůli rozedmě vzdal kreativní činnosti. Už během celosvětové pandemie koronaviru pracoval režisér na dálku. Server Pitchfork připomíná například jeho video projekt „What is David Working on Today“ nebo předpovědi počasí, které sdílel na YouTube. Na začátku srpna také vydal společně s americkou zpěvačkou Chrystabell desku Sublime Eternal Love.

Vědci se obávají, co by zvýšené teploty mohly znamenat pro budoucí zdraví antarktického kontinentu. Důsledky by podle nich mohly zasáhnout miliony lidí na celém světě. Na Antarktidě je totiž uložena většina ledu planety. Kdyby všechen roztál, zvýšila by se průměrná hladina světového oceánu o víc než 46 metrů. Ale i kdyby roztály jen menší ledové útvary, bylo by to pro světová pobřežní města katastrofální. Hladina by v tom případě mohla podle odhadů vědců stoupnout zhruba o 3 metry.

Podle odborníků je možné, že se podobné vlny veder budou v budoucích zimách opakovat. Zároveň hrozí, že pokud budou takové teploty v zimě, nebude Antarktidě připravená na léto. A bude náchylnější k další vlně veder.

Podle výzkumného meteorologa z Antarktického meteorologického výzkumného a datového centra na Wisconsinské univerzitě v Madisonu by zvýšené tání také mohlo potenciálně změnit globální oceánské proudy. Ty významně ovlivňují klima na celém světě.

Je to druhá významná vlna veder, která se udála za poslední dva roky. Minulý březen teplota na některých místech Antarktidy stoupla o 21 stupňů Celsia nad normál. To byly zatím nejextrémnější teploty, které vědci na téhle části planety zaznamenali. Podle Teda Scambose, glaciologa z Coloradské univerzity v Boulderu, sice současná vlna veder nedosáhla teplotních odchylek úrovně roku 2022, ale byla mnohem rozsáhlejší a dlouhodobější.

Nedávné oteplení představuje významný problém pro ledové pokrytí tohoto kontinentu. Podle studie z roku 2019 zveřejněné v časopise Proceeding of the National Academy of Sciences se tání ledu na Antarktidě se za poslední čtyři desetiletí zrychlilo o 280 procent. 

Tiktok údajně nezákonně shromažďuje údaje o dětech a nereaguje na pokusy rodičů odstranit účty svých potomků. Tvrdí to americké ministerstvo spravedlnosti, které na aplikaci a její mateřskou společnost ByteDance v pátek podalo žalobu. Informuje o tom server BBC a agentura Reuters.

Zároveň aplikace údajně bránila rodičům, když se účty snažili smazat. Při přezkoumání 1 700 žádostí rodičů o zrušení účtů, které byly podány v letech 2019 až 2020, bylo zjištěno, že 30 % z nich bylo v listopadu 2021 stále aktivních. Podle ministerstva spravedlnosti moderátoři pověření přezkoumáváním účtů mohli jednat pouze v případě, že viděli výslovné přiznání věku dítěte. Společnost TikTok tato tvrzení popřela a uvedla, že je na své úsilí o ochranu dětí "hrdá".

TikTok patří mezi nejoblíbenější platformy sociálních médií na světě. Údajně ho používá více než 1 miliarda lidí – z toho přes 170 milionů lidí v USA. V žalobě se uvádí, že americká vláda usiluje o „ukončení“ údajného „nezákonného masového narušování soukromí dětí“ ze strany TikToku. Kvůli podobným problémům čelila společnost pokutám ve Spojeném království a v Evropě.

Podle ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu klesly v červnu zásoby rýže v soukromém sektoru na 1,56 milionu tun. To je zatím nejméně od roku 1999 a o 20 % méně než minulý rok. Částečně je na vině klimatická krize – vysoké teploty a nedostatek vody pěstování rýže neprospívá. V loňském roce Japonsko zaznamenalo nejteplejší září od počátku měření před 125 lety. Informuje o tom web The Spectator.

Zároveň jsou ale podle úřadů na vině i turisti. V první polovině roku 2024 jich Japonsko přivítalo 17,78 milionu, což je o milion více než v letech před pandemií. Obrovský nárůst se připisuje relativně slabému jenu, který z Japonska činí levnou destinaci. Ačkoli turisté významně přispívají japonské ekonomice, za poslední rok podle vládních údajů snědli 51 000 tun rýže – to je téměř třikrát víc než v roce přechozím.

Dalším faktorem může být ubývající zájem o samotné řemeslo pěstování rýže. Deník Mainichi provedl průzkum ve 107 obcích a zjistil, že 40 % rýžových polí zůstalo neobhospodařováno nebo se zmenšilo. Noviny citovaly Minehira Nakašimu, emeritního profesora univerzity Waseda a poradce asociace pěstitelů rýže, který odhadl, že od roku 1970 přišlo Japonsko přibližně o polovinu rýžových teras. Podle něj mladí lidé už nemají velký zájem stávat se zemědělci. „Je to těžká, nevábná práce ve vylidněných oblastech, kde prakticky není co dělat,“ uvedl v rozhovoru.

Obchodní cena rýže dosáhla 30letého maxima, velkoobchodníkům docházejí zásoby a některé supermarkety se podle japonských zpráv rozhodly nadále zvyšovat ceny a omezit nákupy.

Metan je skleníkový plyn 28krát silnější než oxid uhličitý. Je produktem zemědělství a spalování fosilních paliv. Podle průzkumů je zodpovědný za 30% globálního oteplování. Jeho emise v současnosti rostou nejrychleji od 80. let 20. století. V atmosféře však oproti oxidu uhličitému zůstává kratší dobu. Zjistili to vědci z Birminghamské univerzity. O jejich nové studii informoval zpravodajský server The Guardian.

Dřív se mělo za to, že půda je jediným suchozemským pohlcovačem metanu. Bakterie v půdě jsou totiž schopny tento skleníkový plyn vstřebat, rozložit a využít jako zdroj energie. Studie vědců z Birminghamské univerzity uveřejněná v časopise Nature ale ukazuje, že mikrobi v kůře stromů to zvládají taky.

Tým pod vedením profesora Vincenta Gauciho zkoumal úroveň absorpce metanu v tropických lesích v Amazonii a Panamě, v listnatých lesích mírného pásma ve Wytham Woods v Oxfordshire v Británii a v jehličnatých lesích severního pásma ve Švédsku.

Klimatická konference OSN (COP26), která se konala v roce 2021 ve skotském Glasgow, si mimo jiné stanovila za cíl snížit emise metanu o 30 procent do konce tohoto desetiletí. Aby se tohoto cíle podařilo dosáhnout, je podle profesora Gauciho nutné sázet další stromy a snížit odlesňování.

Korean Air přestane podávat občerstvení známé jako ramyeon. Podávání horkých nudlí společnost ukončí 15. srpna, ale jen u cestujících v ekonomické třídě, kde jsou sedadla blíž u sebe. Podle dopravce v bussines a první třídě tak velké nebezpeční v případě turbulencí nehrozí, protože občerstvení se přináší jednotlivě a sedadla jsou dál od sebe. Informuje o tom server Independent a BBC.

„Toto rozhodnutí je součástí proaktivních bezpečnostních opatření v reakci na zvýšený výskyt turbulencí,“ uvedla společnost ve čtvrtečním prohlášení. Podle zprávy z minulého měsíce se počet incidentů způsobených turbulencemi zvyšuje, takže společnost bude ukončovat palubní služby na dlouhých a středních cestách o 20 minut dřív.

V květnu při letu společnosti Singapore Airlines z Londýna dokonce kvůli prudkému propadnutí letadla zahynul jeden cestující a desítky dalších utrpěly zranění. Podle Národní meteorologické služby Spojených států jsou turbulence způsobené náhlými, nepravidelnými nárazy vzduchu. Za jejich nárůstem může stát i klimatická krize.

Množství turistů má na italské Benátky negativní vliv. Třeba UNESCO doporučilo zařadit Benátky na seznam světového dědictví v ohrožení. Podle organizace město doposud přijalo  proti zhoršování stavu v lokalitě „nedostatečná“ opatření - hlavně v důsledku masového turismu a klimatických změn. Informuje o tom server CNN.

Prudký nárůst cestovního ruchu v Benátkách v posledních desetiletích doprovázelo vylidňování ostrovního historického centra. To má podle posledních údajů zhruba 50 000 obyvatel, zatímco v roce 1951 to bylo skoro 175 000 obyvatel, jak píše agentura ČTK. 

Omezení počtu osob je další snahou příliv turistů korigovat. Od konce dubna Benátky po dobu 29 dní vybíraly vstupné. Povinnost uhradit pět eur měli především návštěvníci, kteří se ve městě neubytovali v hotelech či jiných registrovaných zařízeních. Radnice tvrdí, že opatření vyhodnotí a upraví. Mluví se mimo jiné o možném zvýšení poplatku na deset eur. Nově turistům a průvodcům, kteří poruší limit 25 osob nebo budou používat reproduktory, hrozí pokuta v přepočtu ve výši zhruba tisíc až dva a půl tisíce korun.

Benátky nejsou v boji proti nadměrnému turismu samy. Například úřady řeckého ostrova Santorini zvažují omezení počtu výletních lodí, které mohou kotvit u jeho břehů. Porti nadměrnému turismu lidé protestovali například v Nizozemsku, Řecku, nebo Španělsku. Začátkem července Barceloně protestující stříkali na nic netušící návštěvníky vodními pistolemi a skandovali „turisté, jděte domů“.

Poté, co Athény zažily nejteplejší červen v historii a další vlnu veder i v červenci, se potřeba ochladit město a také šetřit vodou stala ještě naléhavější. Tato část Evropy je jedním z nejrychleji se oteplujících míst na Zemi. Do řeckého hlavního města teď chtějí dostat více zelených ploch a zavlažovat je vodou ze starobylého římského akvaduktu.

Vodní kanál, který nechal vybudovat císař Hadrián kolem roku 140 n. l., vede z hory Parnitha severně od hlavního města v délce asi 23 km přímo do centra Athén. Většina akvaduktu leží pod zemí a funguje na principu vsakování podzemních vod.

V obci Chalandri na předměstí Athén se v rámci pilotního projektu vrací část starověké stále ale funkční stavby zpátky do provozu. Po dokončení prací se obyvatelé Chalandri budou moci napojit na systém užitkové vody, určené k zalévání nebo čištění pozemků, a to buď připojením se na potrubí vedoucí vedle akvaduktu, nebo pomocí obecních cisteren s vodou. Projekt si tak klade za cíl změnit návyky lidí tím, že je naučí používat k některým účelům užitkovou vodu namísto pitné.

Athény jsou jedním z nejteplejších a nejhustěji zastavěných měst v Evropě. V létě to vede k výraznému efektu tepelného ostrova. Od projektu se mimo jiné očekává, že voda zavlaží zelený koridor podél trasy akvaduktu, což povede k ochlazení okolí.

Autoři projektu už mají plány na rozšíření zavlažování do dalších athénských čtvrtí, kterými Hadriánův akvadukt prochází. Zahájili také spolupráci s dalšími městy v Evropě, která se chystají podobným způsobem propojit kulturní dědictví s využitím vodního díla.