V jakém světě to vlastně žijeme? Dramatický oblouk třiceti sezón Divadla Continuo
19. až 24. září proběhne v některých pražských divadlech festival na oslavu třiceti let existence Divadla Continuo. Těleso uskupené kolem uměleckého vedoucího a režiséra Pavla Štourače a výtvarnice Heleny Štouračové začínalo jako loutkové divadlo v porevolučních kulturácích. V současnosti soubor žije a pracuje ve vlastním divadelním a rezidenčním prostoru ve Švestkovém Dvoře na kraji jihočeských Malovic a drží rytmus jeden site-specific projekt ročně.
Letošní letní inscenace Agora se hrála osm večerů na vysloužilém nákladovém nádraží v Českých Budějovicích. Za skřípění brzd a funění vlakových souprav vystavěli performeři, technici a muzikanti divadelní akci na základě úvodních rozhovorů Pavla Štourače s významnými intelektuály a badatelkami. I Divadlo Continuo se ve vleku množících se krizí ptá, v jakém světě to vlastně žijeme.
„Jedna z největších je krize environmentální. I ostatní krize jsou výsledkem našeho chování od začátku industriální revoluce. Je to otázka sociální nerovnosti, která se horší. Krize energetická, protože spotřebováváme stále víc. Projevil se negativní efekt globalizovaného světa v podobě pandemie, která nezmizela. Kousek od našich hranic je válečný stav. To jsou věci, na kterých se všichni účastníci rozhovorů shodli,“ popisuje mentální substrát, který sloužil jako základ pro výtvarné a pohybové ztvárnění Agory, Pavel Štourač, když jsme si po představení spolu sedli v sídle Divadla Continuo na Švestkovém Dvoře.
Na dramatickém oblouku jednoho nezávislého divadelního souboru můžeme vystopovat proměnu společnosti i světa kolem nás. „Fenoménem posledních deseti dvanácti let je boj o pozornost diváka. Jsme dopaminová společnost s neskutečným množstvím vzruchů a nabídek, z toho pramení permanentní neurotismus. Je těžké bojovat se sociálními médii a zábavním průmyslem,“ říká divadelník Štourač a dodává.
„My jsme vznikli v devadesátých letech. Z prvotní euforie a radosti ze svobody docházelo postupně k vystřízlivění a skrze frustraci ze začátku nového milénia jsme se dostali až k realistickému pohledu na to, co divadlo zmůže.“ Je logické i paradoxní zároveň, že ve zralé fázi hutné divadelní kariéry se Continuo spolu s námi musí ptát, v jakém světě to vlastně žijeme.
Jak vypadá soužití divadelního souboru na Švestkovém Dvoře v malé vesnici na jihu Čech? Jakými prostředky divadlo disponuje, aby bylo stále schopné oslovovat diváky? Jak se proměnil soubor i společnost za třicet let? Poslechněte si celý rozhovor s Pavlem Štouračem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
