V komunitních zahradách si letos upečete chleba i zacvičíte jógu

28. duben 2015

S jarem se probouzí k životu i komunitní zahrady. Těch nových vzniklo jen v hlavním městě za poslední týdny několik, třeba u náměstí Míru nebo Krymské ulice. Jak vypadá výkop zahrádkářské sezony napříč Prahou?

„Připravují se záhonky, převáží se hlína, pleje se a sází se nové rostlinky,“ rozhlíží se po komunitní zahradě Krejcárek Monika Rohlenová, vedoucí místního Rodinného klubu Ulitka, v jehož areálu zahradu najdete.

„My sázíme jahody, tulipány – ty už tu byly a kvetou – a pak taky zvonečky. Za plotem jsou záhonky, kde si každý na svém metru čtverečním pěstuje zeleninu a tak. Zbytek zahrady je k užívání pro všechny, jsou tu společné ovocné keře, ještě chvíli potrvá, než vzejdou,“ dodává Monika.

03371811.jpeg

Navzdory chladnému sobotnímu odpoledni se na Žižkově sešla asi dvacítka pracantů, převážně z blízkého okolí. Krejcárek funguje už třetím rokem a o zájemce zahradníky nemá nouzi. K dispozici má přitom asi dvě desítky záhonků. „Plánujeme celovíkendový workshop na stavbu pece na chleba. Támhle stojí betonový sokl, to je základ venkovní kuchyně. Bude tam keramická pec a právě pec na chleba,“ přibližuje plány do budoucna Monika.

Pec na chleba už stojí v holešovické Prazelenině, která funguje od roku 2012 a aktuálně v ní hnízdí sazenice ve 175 pytlích. „Naše pec vznikla tak, že nás oslovil náš soused, což je galerie DOX, jestli nemáme nějaký nápad pro občany a místní komunitu. Souviselo to s výstavou Mody demokracie, my jsme v rámci doprovodného programu vymysleli projekt, který sdružoval občany přes jídlo. A v tom projektu bylo taky to, že se musí postavit pec,“ popisuje Marcela Straková začátek projektu, kdy už bylo jasné, že pec na patnáct chlebů později poputuje z DOXu právě do komunitní zahrady. V peci se brzy začne znovu péct, zbývá jen dodělat komín.

03371812.jpeg

Pečení chleba není ani zdaleka jedinou možností, jak v Prazelenině přidružené k areálu bývalého pivovaru trávit čas. „Snažíme se, aby se tu lidé cítili dobře, takže jsme tu pořádali spoustu akcí – koncerty, představení klaunů, divadlo, promítání i tady na pivovar. Teď chceme trošku zvolnit. Jsou tu ale pingpongové turnaje, máme tu hřiště na pétanque, na které jsme pyšní, pořádáme grilování,“ vysvětluje za Prazeleninu Filip Volavka. „Aby to fungovalo, tak se musí sehnat palety, pytle, musí se zajistit zemina, musí sem být dovedena voda, elektřina… Zase kdyby to byly jen ty záhonky, tak to asi nestačí, proto tu máme kavárnu.“ Zastavuji se u tatínka s dcerou a ptám se, co před chvílí ve svém záhonku zalili: „Jahody, rajčata, pažitku a mátu.“

03371815.jpeg

U zkušeného týmu Prazeleniny mohou hledat inspiraci a rady začínající zahrádkáři, ale i provozně mladší kolegové. Do své druhé sezony letos vstoupila třeba Smetanka v areálu bývalých volejbalových kurtů u Riegrových sadů. „Nakonec jsme začínali s šedesáti pěti vyvýšenými záhony, celkem se tu loni pohybovalo dvě stě padesát, tři sta lidí. Pytle jsme na začátku taky zvažovali, ale nakonec jsme si řekli, že bychom chtěli něco, co vydrží déle než jednu sezonu a co se bude víc hodit do toho prostoru – dřevěné truhlíky sem prostě pasují víc,“ rozhlížíme se s Pavlínou Kalousovou po zahradě a pomalovaných truhlících. „Už loni se nám osvědčily komunitní akce, večer se tu sejdou členové a griluje se, opékají buřty, měli jsme tu i promítání, různé sportovní hry… Ale my se snažíme, aby areál sloužil během celého dne, takže třeba dopoledne sem začala chodit mateřská školka, taková lesní.“

Na Smetance mezi pěstiteli najdete hodně seniorů, ale i expatů. Navazovat nové vztahy můžete v rámci komunitních zahrad i vy, bez ohledu na to, jestli vám v truhlíku pučí rostliny. „Loni jsme i ráno cvičili jógu. Na květen plánujeme benefiční blešák, z jeho výtěžku budeme financovat provoz zahrady.“

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.