Václav byl nádherná, ale zraněná duše, říká autorka nového dokumentu Krychlič Silvie Dymáková
„Václav byl pábitel. To bych chtěla zdůraznit. A to pábitelství spočívá v tom, že si realitu utvářel tak, jak vyhovovalo jemu. Jak se mu to líbilo. Chtěl žít ve světě krásna. A vlastně to, co si myslí druzí, už pro něj bylo druhotné. Verze jednotlivých věcí moduloval podle toho, s kým zrovna mluvil. Takže to, jak vypadal, může mít několik vysvětlení. Často říkal, že to byla revolta,” říká dokumentaristka Silvie Dymáková.
Václav Kulhánek byl desítky let ikonickou postavou města Pardubice. Téměř nikdo mu neřekl jinak než Krychlič. Známý byl pro své extravagantní líčení, účes a oblečení. Nejčastěji jste se s ním mohli setkat v budově pardubického nádraží, kde posedával na lavičce. Byl vášnivým sběratelem vinylových desek, kterých měl doma asi patnáct tisíc.
„Ze začátku to pro mě byl vlastně démon, až taková mýtická postava, která prostě jen svou existencí straší. Byl to celé mé dětství velký strašák. Pak se to změnilo. Dneska už to pro mě je člověk, který navždycky zůstane blízko mému srdci a bude to nádherná, leč zraněná duše,“ popisuje svůj vztah ke Krychličovi dokumentaristka.
Dokumentární film o Václavu Kulhánkovi Krychlič je nyní k vidění online na webu krychlic.cz.
Proč Václav Kulhánek tak často sedával v pardubické nádražní hale? A proč nikdy dokumentaristku Silvii Dymákovou nepustil k sobě domů? Poslechněte si celý rozhovor o dokumentu Krychlič.
Související
-
Podivíni zkrášlují svět. O tajemství Krychličova stylu s blízkými i vzdálenými obdivovateli
„Vašek byl milovníkem kýče – lesklých věcí, různobarevných sak a kravat... Pro něj to bylo krásné a to chtěl ukazovat světu,“ říká režisérka Silvie Dymáková.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
