Ve floristice se stále hraje víc na zisk než udržitelnost, říká Filip Hrouda mířící na Mistrovství Evropy pro mladé floristy
„Přijde mi, že ve floristice se stále hraje víc na zisk z květin než udržitelnost a práci s materiály, které se dají recyklovat. Tendence tu ale jako ve všem na světě jsou. Někde se dokonce snaží navracet k přirozenému pěstování květin. Například existuje stránka, která spojuje pěstitele sezónních květin, většinou lučních, se samotnými floristy a jejich dílnami. Ti pak od nich odebírají a vytváří kytice pouze ze sezónních květin,“ popisuje florista Filip Hrouda.
Čtyřiadvacetiletý florista ze Střední odborné školy Jarov letos míří do Slovinska na Mistrovství Evropy mladých floristů do 25 let Eurofleurs 2023. Na poli domácích soutěží již není žádným nováčkem, v roce 2021 získal titul nejlepšího floristy České republiky.
Čtěte také
Vypukly již u Filipa přípravy na letošní soutěž? „Teprve začne. Momentálně pro mě bylo důležitější odmaturovat. Je to zdlouhavý proces. Musíte si pročítat propozice, které jsou předem dané. Propozice udávají, co u konkrétního úkolu můžete, jaká jsou pravidla a téma celé práce. Asi nejvíc času zabere pořádné nastudování pravidel, aby člověk správně naplnil dané téma,“ vysvětluje.
A v jakých disciplínách se na aktuálním mistrovství bude soutěžit? „Kategorií je letos pět. Většinou se vážou kytice a vyrábí doplňky, například v podobě náramků. Zároveň tam vždycky bývají prostorová aranžmá. To obnáší nějaký velký florální objekt. Například dostanete zadáno evokovat strom nebo něco podobného,“ uzavírá Hrouda.
Květinář, florista či květinový aranžér - nesou všechny tyto termíny stejný význam? A jaká je nejnáročnější floristická zakázka? Poslechněte si celý rozhovor s Filipem Hroudou.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
