Ve Špíně listujeme hardcore-punkovým památníčkem Pavla Nezvala z Balaclavy

03692588.jpeg

Sichrchajsku v uchu sice nikdy neměl, ale pro nás slovo punk tak, jak ho chápeme, naplňuje do puntíku. Pavel Nezval hrál v kapelách jako Balaclava, X- Wing, Spes Erepta, Daydream nebo Your Fucking Nightmare, vydával fanzin XenslavementX a uspořádal stovky koncertů. V dalším díle pořadu Špína jsme se bavili nejenom o nich.

Dodnes letáky na koncerty dělá ručně, s nůžkami a lepidlem. Pavel si je pokaždé schovává, ale spočítané je nemá – odpověď na to, kolik koncertů už od toho prvního v roce 2001 na squatu Milada udělal, leží nejspíš někde v jeho archivu. Náš odhad je 300–400 gigů především hardcore-punkových straight edge kapel z celého světa. V poslední době je nejčastěji pořádá v Café Na půl cesty v pražském centrálním parku na Pankráci pod hlavičkou Slave X One Shows. Pokud se ptáte, kdo je ten chlápek s kšiltovkou postávající u zvukařského pultu, tady máte odpověď. Podmínky pro kapely jsou vždycky stejné – standardem je veganské jídlo a místo na spaní. Finanční garanci kapela nedostane nikdy, protože na Půlce se vybírá pouze dobrovolné vstupné – každý, kdo na koncert vyrazí, ale počítá s tím, že bez řečí minimálně stovkou přispěje na benzín a další výdaje turné. Solidarita je jedním ze základních kamenů, na kterých je DIY scéna postavená.

Pavel se na ní pohybuje od druhé poloviny 90. let. Někdy tehdy začal hrát s dnes kultovní Balaclavou. Na basu nikdy neuměl, ale z první zkoušky už odcházela kapela s prvním songem Odlévání zvonu, na další složila druhý a tři týdny nato už měla první koncert ve squatu na Ladronce. Když jsme se Pavla ve Špíně ptali, proč si myslí, že se z Balaclavy stal takový kult, na který nejeden pankáč přísahá, odpověděl: „Kapela fungovala jako organismus, v té době taky hrálo málo vegan straight edge kapel spojujících zároveň politiku. Velkou roli hrály myšlenky, které Balaclava prosazovala.“

Hardcore je víc než hudba, podle Pavla jde o ohrané klišé, kterého se je ale třeba stále držet. To bylo také cítit z fanzinu XenslavementX, který vydával v nultých letech spolu s kytaristou své kapely X-Wing. Když si jím listuje, je to prý jako památníček a Pavel nás do něj ve Špíně nechal nahlédnout.