Ve vlastní šťávě: Je libo zebru? Jaká je budoucnost chovu masných zvířat?

jelen
jelen

Současná konvenční produkce masa je často považována za ekologicky i eticky pochybnou, stále více lidí proto hledá řešení buď v úplném odmítání konzumace masa, nebo dává přednost organické produkci. Radim Kotrba z Fakulty tropického zemědělství na České zemědělské univerzitě popisuje docela jinou cestu.

„V posledních dvou stech letech zemědělská produkce průmyslovým přístupem vyvíjí takovou akceleraci, že genofondy a počty volně žijících zvířat rychle klesají,“ říká Radim Kotrba, který pracuje i ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, kde se věnuje farmovému chovu jelenovitých a zabývá se agrolesnictvím. Vzhledem k tomu, že odmalička vyrůstal v těsném sepjetí s přírodou a jeho rodina se věnovala zemědělství a lesnictví, vyhledává při své práci souvislosti nejen s historickou zkušeností s chovem zvířat v Evropě i v Africe, ale především s dopady na životní prostředí a propojením zemědělství a lesnictví, jinak tomu při chovu volně žijících zvířat ani být nemůže. „Existuje spousta druhů, které můžeme chovat pro společnost a využít volně žijící zvířata i ekonomicky,“ objasňuje Radim Kotrba podstatu své práce.

„Člověk vždycky konzumoval maso volně žijících zvířat, později se ale začala domestikovaná zvířata šlechtit na vyšší obsah tuku. Nasycené mastné kyseliny a zásobní tuk je metla naší výživy,“ vysvětluje Radim Kotrba, proč propaguje konzumaci masa volně žijících zvířat chovaných na farmách a v oborách. Proto ve výzkumném ústavu zorganizovali senzorické zkoušky, kde podrobili srovnání hovězí maso plemene Angus a Holštýn s masem z daňka a jelena chovaných na farmě. Maso připravené při teplotě 70 °C bez soli a koření vykazovalo vynikající chuť i křehkost a celkově několikanásobně nižší obsah tuku. Maso jelena či daňka ale Radim Kotrba nedoporučuje jen z hlediska zdravé výživy.

„Když se pase zebra, zdraví prospěšné látky se do její svaloviny dostávají mnohem snáz než u přežvýkavců, kde degradují v předžaludku.“

Při studijní cestě v Jižní Africe pochopil Kotrba, že chov volně žijících zvířat není atraktivní jen pro výživové hodnoty jejich masa. Pro tento způsob produkce je zásadním argumentem i zachování biotopu, regenerace prostředí a celkově ekologicky šetrnější způsob chovu. Oplocené rezervace navíc poskytují kvalitní životní prostředí většímu množství volně žijících zvířat než domestikovanému skotu. Šetrný chov volně žijících zvířat se tak stává zajímavou obchodní aktivitou, dnes už atraktivnější než chov dobytka. „Funguje to velmi dobře, má to pozitivní vliv na přírodu, je z toho skvělý maso a další produkty. Pro podnikatele to není jen dobrý relax, ale i dobře investované peníze,“ dodává Radim Kotrba.

„Když se pase zebra, zdraví prospěšné látky se do její svaloviny dostávají mnohem snáz než u přežvýkavců, kde degradují v předžaludku. Kvalitativně se dají seřadit v pořadí zebra, osel, kůň, divocí přežvýkavci a teprve potom následují domestikovaná zvířata,“ uvádí Radim Kotrba příklady, které maso je zdravější a proč. „Spousta lidí by to nepozřela, ale je to jen o našich předsudcích,“ uzavírá téma konzumace koňovitých. Pro naše podmínky uvádí jako vhodná chovná zvířata pštrosy nebo antilopy losí.