Ve vlastní šťávě o ohroženém druhu letního fastfoodu – langoši
Vzpomenete si na svůj poslední langoš? Měli jste ho v rámci blízkého koupaliště, nebo spíš na vesnické pouti či festivalu? Langoše a grilovaná kuřata ustupují burgrům, pizzám a i z měst jsou pomalu vytlačované. Spolu s Janou Pakočkou a Jarmilou Červenou jsme se zamýšlely nad tím, kde je ještě sehnat, jak vypadá modernější verze a co by mohlo být příštím fastfoodovým hitem.
Málokdo z nás langoše bral jako nějakou sváteční záležitost. Tradičně z něj kape olej, obložený je surovinami, které jsou jinak spíš zástupci nekvalitního jídla, a přesto je nyní symbolem fastfoodové nostalgie. V Praze je hledání čerstvého langoše i na místech obvyklého výskytu – koupalištích – spíš marnou snahou, ale podle Jarmily Červené, autorky veganského blogu, se alespoň na pražských periferiích stále vyskytuje. „V modřanském stánku je k dostání stále, ale už za úplně jinou cenu, než býval. Než abych šla do umaštěnýho stánku s langošem, tak asi dám přednost něčemu jinému.“ To částečně odpovídá i na otázku, proč langošové stánky vymírají – chybí jim potřebný hype, jaký nastal třeba u koblih. Ty v jejich „lepší a modernější verzi“ lidi kupují za desetinásobnou cenu, než běžně stávají, ale v případě české fúze maďarské lahůdky ještě nikdo dostatečně slávu svaté trojkombinace langoše s česnekem, sýrem a kečupem neoprášil.
Pomalu se ale objevují první náznaky. „První šéfkuchař baru Cobra Dan Gonzales se snaží dlouhodobě o comeback langošů a provozuje uskupení, které jednou za čas na různých typech akcí langoše dělá... Mají klasiku, ale dělají i některé inovace, na langoších se objevily i třeba koriandry a další věci, které bychom nečekali, ale funguje to,“ říká Jana Pakočka. Podobnou oslavu kultovního jídla zorganizovali už i kuchaři z Esky a Grils v rámci pop-upu, stále se ale jedná pouze o jednorázové akce. Modernější verzi langoše dokonce ve veganské variantě lze ochutnat v pražském bistru Paralela – kde 30% eidam nahrazují uzeným tofu, podle Jarmily se jednalo o velmi důstojný zástup. Na tom, že kečup, česnek a sýr je nepřekonatelná kombinace, se shodly Jana i Jarmila, ale vedle ní je místo i na novinky. „Shodou okolností jsem na jedné akci měla veganskou odpověď na české chutě asi od stejných lidí, byly tam kyselé nakládané houbičky à la šitake, snad i hummus. Chuťově to asi mělo evokovat Česko, což sice úplně tak nechutnalo, ale bylo to zábavné,“ říká Jana.
Letní fastfood se od celoročního neliší ani tak nutričními hodnotami nebo kulinářskou úpravou. „Spíš v tom hraje roli nostalgie,“ podotýká Jarmila. Logicky zní pro některé langoš nebo grilovaná klobása v koupališťové sezoně jako nepraktická varianta oběda – venku je horko a situaci si zhoršujeme ještě mastnou vařící plackou. „Na druhou stranu, když se na koupáku umastíš, rovnou se můžeš jít vykoupat.“
Jaké další fastfoodové hity čekají podle Jarmily a Jany na objevení? Šel by langoš kombinovat s jiným konceptem? Jaké letní jídlo do ruky figuruje v jejich dětských vzpomínkách? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
