Vědci zjistili, že pokud věříte pseudohlubokým citátům, máte nižší inteligenci

Jiroutek se narodil 30. ledna 1928 v Pardubicích. Server Paměť národa uvádí, že byl za války totálně nasazen v chemické továrně v blízkém Semtíně, po úrazu nohy v roce 1945 nastoupil do truhlářské dílny svého strýce a později našel podobné místo v Praze. Během pobytu na vojně byla ale soukromá živnost, pro kterou dříve pracoval, znárodněna a včleněna do podniku Interiér Praha. Jiroutek tam nastoupil na pozici návrháře.

V roce 1954 stál u zrodu jedné z prvních sektorových kuchyní v Československu. Nakreslil také komodu U-453, která se na počátku 60. let stala velmi oblíbenou. Jako první český designér uplatnil v návrzích i ve výrobě barvy na nábytku, především černou, bílou, růžovou a šedou. Komoda s barevnými zásuvkami dodnes přitahuje české i zahraniční sběratele.

Na podzim roku 1968 se Jiroutek seznámil s Ingvarem Kampradem, který byl v Československu na obchodní cestě. Ten mu nabídl místo v centru své švédské firmy IKEA. Jiroutek v letech 1969 až 1972 navrhoval konstrukční řešení pro složení jednotlivých kusů nábytku k přepravě.

V poslední době se zabýval navrhováním studentského nábytku, opět v sektoru. Spolupracoval také s firmou Nanovo.

V rámci experimentu BRACE (Bed Rest with Artificial gravity and Cycling Exercise) stráví 12 mužů, nekuřáků v dobré fyzické kondici, 60 dní na speciálním lůžku v laboratoři. Sklon lehátek je v takovém úhlu, že dobrovolníci na nich leží s hlavou níže, než jsou jejich nohy. Tato poloha má simulovat stav beztíže, který zažívají astronauti ve vesmíru.

Po celou dobu pokusu nesmí dobrovolníci z lůžka vstát – ani když potřebují na toaletu, vykoupat se nebo se najíst. Při jakékoliv činnosti musí alespoň jedním ramenem zůstat na lůžku, informuje server Smithsonian Magazine.

V rámci experimentu jsou dobrovolníci rozděleni do tří skupin. Čtyři jedinci stráví celých 60 dnů na lůžku. Další čtyři leží také v posteli, ale zároveň pravidelně vleže cvičí na cyklistickém trenažéru. Poslední čtveřice dobrovolníků leží na lůžku a pravidelně používá trenažér, navíc se ale ještě otáčí v odstředivce, která má simulovat umělou gravitaci.

Výsledky studie by podle vědců mohly vést k novým způsobům, jak zachovat zdraví lidského těla na vesmírných misích. Výzkumníci zároveň doufají, že více porozumí vlivu pohybu ve stavu beztíže na těla astronautů na Mezinárodní vesmírné stanici. Ti v současné době cvičí dvě hodiny denně. Pravidelným pohybem předcházejí například úbytku svalové hmoty nebo otokům hlavy, které jsou způsobeny hromaděním tekutin v hlavě.

Tým, který usiloval o zařazení Mourne Gullion Strangford na list UNESCO podle serveru BBC uvedl, že žádný jiný geopark na tomto seznamu nemá takovou škálu geologických charakteristik. „Doufám, že označení geopark s sebou přinese finanční prostředky na správu oblasti, na zvládnutí návštěvnosti, parkování a eroze,“ uvedla členka týmu Isobel Hood o oblasti, která se vyvíjela po 400 milionů let.

Součástí parku jsou mimo jiné pohoří Dromara Hills, Mourne Mountains a hora Slieve Gullion. Členitá krajina plná žulových pahorků a nížinných lesů u pobřeží moře vznikla sopečnou činností a následně byla dotvarována ledovcem. V těchto scenériích se odehrávaly také slavné irské legendy. Z oblasti geoparku pocházejí třeba příběhy o Cúchulainn a Fionnovi Mac Cumhaillovi. Krajinu využili i tvůrci fantasy seriálu Game of Thrones z dílny HBO.

Prvním přírodním úkazem na seznamu světového dědictví v Severním Irsku se stal geologický útvar Giant's Causeway, neboli Obrův chodník v hrabství Antrim. Druhým globálním geoparkem UNESCO v této oblasti se stala jeskyně Marble Arch Caves v hrabství Fermanagh.

Zpráva Greenpeace shrnuje recenzované mezinárodní studie a výzkumy, snaží se upozornit na některá důležitá zjištění. Jedním z nich například je, že z celkové celosvětové produkce plastů se recykluje pouze 9 %. Navíc procesem recyklace se v plastech zvyšuje koncentrace toxických látek, což zvyšuje jejich potenciální škodlivost pro zdraví lidí, zvířat i celého životního prostředí.

Recyklované plasty mohou obsahovat vyšší množství zpomalovačů hoření, benzen, karcinogeny nebo látky, které ovlivňují přirozenou hladinu hormonů v lidském těle. „Plasty se vyrábějí s použitím toxických chemikálií a tyto chemikálie při recyklaci plastů jen tak nezmizí. Jednoduše řečeno, plasty otravují cirkulární ekonomiku i naše těla a znečišťují vzduch, vodu i potraviny. Skutečné řešení plastové krize bude vyžadovat globální kontrolu chemických látek a výrazné snížení výroby,“ uvedla, vědecká poradkyně Mezinárodní sítě pro eliminaci znečišťujících látek.

Zpráva environmentální organizace Greenpeace přichází jen chvíli před zahájením dalších mezinárodních jednání o plastových materiálech, která se bude konat na konci května v Paříži. V současnosti na dohodách pracují zástupci 173 zemí, kteří se snaží vytvořit smlouvy regulující výrobu plastů i jejich celý „životní cyklus“. Jednání ale kritizují organizace zabývající se ochranou životního prostředí, dosavadní plány zemí na omezení plastů jsou podle nich nedostatečné o ovlivněné lobby nadnárodních korporací.

„Průmysl, včetně společností vyrábějících fosilní paliva, petrochemické výrobky a spotřební zboží, stále předkládá recyklaci plastů jako řešení krize znečištění plasty. Toxicita plastů se ve skutečnosti s recyklací zvyšuje. Plasty nemají v oběhovém hospodářství místo a je jasné, že jediným skutečným řešením, jak skoncovat se znečištěním plasty, je masivní omezení jejich výroby,“ řekl Graham Forbes, který vede celosvětovou kampaň Greenpeace USA zaměřenou na plasty.

Na reklamních sděleních zveřejněných na oficiálním účtu strany na sociální síti Instagram jsou vyobrazení například lupiči, kteří vykrádají klenotnictví, nebo žena hledící z okna, která symbolizuje pravděpodobně oběť násilného činu. V jednom postu byly herci z filmové série Rychle a zběsile. U příspěvků je text, který říká, že „Nový Zéland není v bezpečí pod vládou Labouristů.“ Ti mají momentálně největší zastoupení v novozélandském parlamentu.

Jiný příspěvek odkazuje na špatnou dostupnost zdravotnické péče. Zejména tento obsah vyvolal podezření, protože působí velmi nerealisticky. Například kvůli světlu nebo příliš hladké pleti osob na obrázku.

Předseda Národní strany Christopher Luxon nejprve použití umělé inteligence nepotvrdil. „Nevím o tom, nejsem si jistý. Vznášíte obvinění, že ji používáme, nejsem si jistý, že ano. Budu si muset promluvit s naším týmem,“ řekl Luxon pro server Newshub. Později ale strana potvrdila, že obrázky byly skutečně vygenerované. „Ano, použili jsme umělou inteligenci k vytvoření některých obrázků. Je to inovativní způsob, jak řídit naše sociální média,“ řekl mluvčí Národní strany.

Experti upozorňují, že využívání umělé inteligence v politickém marketingu může být velmi problematické. Softwary, které obrázky generují, jsou v současnosti stále realističtější a bezchybnější a AI vytvořený obsah může být těžko rozpoznatelný. Navíc mohou generovat i dezinformační obsah, čehož se odborníci obávají nejvíc.

„Blíží se volby ve Spojeném království a v USA a my víme, že umělá inteligence může produkovat dezinformace v průmyslovém měřítku,“ vyjádřil své obavy Michael Wooldridge, ředitel nadace pro výzkum umělé inteligence v britském Institutu Alana Turinga.

Národní technické muzeum se obrátilo na Ústav památkové péče na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického. S přípravou projektu pro realizaci vily pomáhají i studenti, píše server Designmag.

„Jedná se o dřevostavbu ve formě raumplanu, která ctí původní návrh i ve svém materiálovém pojetí, ale pro realizaci bylo nezbytné udělat pár úprav. Exteriér objektu je věrnou replikou původního návrhu dle dochovaných podkladů, interiér je oproti tomu pouze objemovou abstrakcí Loosova raumplanu a bude sloužit pro výstavní účely,“ uvádí Ústav památkové péče na Fakultě architektury ČVUT.

Na realizaci stavby se podílejí studenti Fakulty architektury pražského ČVUT. Autoři Eliška Šmardová, Dominika Blahová, Tomáš Beneš a Martin Hanuš v rámci své semestrální práce Loosovu studii přepracovali na konkrétní realizační projekt, ve kterém se zabývali hlavně návrhy interiérů. V těch se studenti snažili co nejvíce přiblížit Loosově práci a plány tak vypracovávali na základě podrobného studia dobových materiálů.

„Vypracování interiérů probíhalo na základě studia dochovaných Loosových popisů, půdorysných plánů, odborných článků a literatury. Mezi řešené prostory patří obývací pokoj, jídelna, kuchyně, pracovna, ložnice s dětským pokojem a koupelna. Nejcennějším zdrojem byly dochované Rozhovory s Loosem na posteli, které jsou přepisem autorových slov o interiéru domu,“ uvedl k projektu Ústav památkové péče na Fakultě architektury ČVUT.

Jako první krev daroval nezletilý Talmage –⁠ celý litr krve (to je asi pětina celého objemu v těle). Vyfiltrovanou plazmu pak lékaři vpravili do těla jeho otci Bryanovi. Ten pak daroval litr svému sedmdesátiletému otci Richardovi. Dědeček už pochopitelně krev zpět vnukovi neposílal. „Jo, já to celé vyhrál... Tolik krve navíc musí mít nějaký přínos,“ řekl redaktorům agentury Bloomberg.

Existuje několik studií, které tvrdí, že u starších myší, které sdílejí krev nebo orgány se svými mladšími kolegyněmi, může dojít k efektu tzv. zpětného stárnutí. Se studiemi tohoto typu se ale pojí různé kontroverze. Neexistují navíc žádné důkazy, o tom, že by výměna krve fungovala i u lidí. Serveru Insider navíc vědci řekli, že by mohla být taková terapie dokonce riskantní –⁠ vyvolat by mohla například silnou imunitní reakci.

Bryan Johnson zbohatl jako zakladatel společnosti Braintree, která se zabývá webovými a mobilními platbami a která nejprve získala společnost Venmo, poté byla prodána společnosti PayPal. Dnes je ale známý spíše tím, že ročně utratí nejmíň dva miliony dolarů v honbě za nekonečným mládím.

Johnson a jeho lékaři tvrdí, že striktiním režimem snížil svůj celkový biologický věk o více než pět let a nyní má srdce jako 37letý, kůži jako 28letý a kapacitu plic a kondici jako 18letý. Výměnu plazmy podle agentury Bloomberg nepodstoupil poprvé. Za transfuzemi od mladého, zdravého, anonymního dárce dojížděl do kliniky v Texasu už před mezigenerační výměnou.

Vztah k sexu ovlivňuje zdravotní i psychický stav, postavení ve společnosti nebo osobní život. „V případě, že mají ženy sex, který je pro ně příjemný a uspokojující, je pak pravděpodobné, že ho budou s přibývajícím věkem hodnotit jako velmi důležitý,“ řekla pro CNN autorka studie doktorka Holly Thomasová.

Výzkum zjistil, že starší ženy a jejich vztah k sexu lze rozdělit do tří hlavních kategorií. Přibližně čtvrtina žen si milostného života v pokročilém věku cení méně. Další čtvrtina žen ve studii však tvrdila pravý opak: sex pro ně zůstává velmi důležitý – ve čtyřicítce i v šedesáti. Tyto ženy měly společné charakteristiky: byly vzdělanější, měly méně depresí a před vstupem do středního věku zažívaly lepší sexuální uspokojení.

48 procent žen spadalo do třetí kategorie. S nástupem menopauzy si vážily zdravého sexuálního života, ale mezi padesátým a šedesátým rokem života o něj postupně ztrácely zájem. Podle odborníků se může sex pro ženy v období menopauzy kvůli hormonálním změnám stát nepříjemným nebo dokonce bolestivým.

To, jak se žena cítí v oblasti sexu, ovlivňují i náboženské, kulturní a rodinné hodnoty týkající se tohoto tématu, odhaluje studie. Třeba Číňanky a Japonky častěji hodnotily pohlavní styk v tomto období jako málo důležitý.

Speciální dezert se v japonštině nazývá byakuya – „bílá noc“. Japonská značka zmrzliny Cellato ho na svých internetových stránkách nazývá gelatem, což zřejmě odkazuje na jeho italské kořeny. Jednou z použitých surovin jsou totiž lanýže právě odtamtud. Pochází výhradně z italského regionu Alba, který mnozí gourmeti považují za domov těch nejlepších bílých lanýžů. A od toho se taky odvíjí jejich cena. Jeden kilogram totiž může vyjít i na víc než 300 tisíc korun, uvádí článek Guinnessovy knihy rekordů.

Zmrzlinu z Cellata doplňuje i lístek zlata a dva tradiční japonské druhy sýra společně se sakekasu, složkou podobnou pastě, která vzniká při výrobě saké. Dezert zákazník navíc dostane i s návodem: lanýžový olej je nutné na zmrzlinu nalít v tu chvíli, kdy začne mírně povolovat. A sníst ji musí pomocí speciální kovové špachtle, která je součástí celého balení.

„Vývoj nám zabral více než jeden a půl roku – včetně mnoha pokusů a omylů. Všechno, abychom dosáhli té správné chuti,“ řekl jeden z výrobců Guinnessově knize rekordů. Zmrzlinu doporučuje servírovat společně s francouzským bílým vínem.

Japonský výrobce Cellato má v nabídce taky gelato na bázi černých lanýžů a nabídku chce rozšířit i o kaviár.