Většina zdravotních přínosů marihuany je neprůkazná, zjistila rozsáhlá studie

Podle Mezinárodní asociace LGBTQ+ cestovního ruchu (IGLTA) Indie dělá kroky směrem k větší inkluzivitě. „V posledních letech jsme zaznamenali právní pokroky, jako je dekriminalizace stejnopohlavních vztahů a uznání třetího pohlaví – to vše nasvědčuje širším kulturním změnám směrem k přijetí,“ uvádí pro Deutsche Welle John Tanzella, prezident a výkonný ředitel IGLTA.

Zlepšení potvrzuje i Gay Travel Index z roku 2024. Podle něj je Indie na 44. místě z 213 zemí z hlediska bezpečnosti LGBTQ+ cestovatelů. Ještě v roce 2021 přitom figurovala až na 82. příčce ze 150 států.

Přesné statistiky o queer turismu v Indii sice kvůli ochraně soukromí chybí, ale trend je zřejmý – zájem stoupá a cestovní agentury na něj reagují. Pro web Fortune India to potvrdil i Rajat Singla z agentury Pink Vibgyor, která pořádá zájezdy přímo pro LGBTQ+ klientelu. „Počet skupin, které si žádají naše balíčky, každoročně roste o 15 až 20 procent,“ říká.

I přes rostoucí zájem ale stále v zemi přetrvávají problémy. Diskriminace nebo absence jasných pravidel a chybějící proškolení zaměstnanců je stále problém. Ani země nenabízí svým obyvatelům plnou rovnost. Homosexualita byla sice dekriminalizována v roce 2018, ale stejnopohlavní manželství dosud zákon neuznává. Návrh na jejich legalizaci zatím čeká na projednání v parlamentu.

Spotify vlastní téměř veškerou hudbu světa. Zároveň ale na platformě fungují algoritmy, které vás k vašim oblíbeným skladbám možná ani nepustí. Její fungování popisují dvě nedávno vydané knihy. Upozorňují hlavně na to, že se platforma zabývá víc ziskem než reálnou kvalitou hudby.

Stejně jako další technologické platformy dělá Spotify rozhodnutí s cílem vydělat víc peněz. A to může ovlivňovat i hudbu, kterou posloucháme. Fungování a obchodní strategie streamovací služby popisuje Glann McDonald ve své knize z roku 2024 You Have Not Yet Heard Your Favourite Song: How Streaming Changes Music (Ještě jste neslyšeli svou oblíbenou píseň: Jak streamování mění hudbu).

V knize upozorňuje hlavně na algoritmy Spotify. „Všechny velké streamovací služby mají dnes v podstatě stejný hudební katalog, podobné funkce a podobně naceněné plány. Algoritmy jsou tím, co je odlišuje.“ Upozorňuje na to, že právě algoritmy mohou opakovat společenské nerovnosti.

Na podobné problémy upozorňuje i novinářka Liz Pelly ve své knize The Mood Machine (2025). Na základě rozhovorů s bývalými zaměstnanci Spotify nebo lidmi z hudebního průmyslu mimo jiné odhaluje, že algoritmy na Spotify mohou fungovat i jako forma dohledu.

Server El Pais na základě obou knih přináší seznam doporučení, jak nejlépe Spotify používat. Uživatelé by například neměli poslouchat automatické playlisty – často se v nich totiž podle Pelly nachází skladby od společností, které generují AI hudbu pouze za účelem zisku. I z toho důvodu je důležité dávat přednost skutečným a nezávislým umělcům.

Snadno lze toho docílit například koupí alb přímo od konkrétních umělců nebo chozením na koncerty. Na Spotify je pak dobré hudbu opravdu vnímat a ne si ji pouštět jako zvukovou kulisu.

Podle výzkumu British Standards Institution (BSI) by si 46 % mladých ve věku 16–21 let přálo žít bez internetu. Důvod? Téměř 70 % z nich uvádí, že se po čase stráveném na sociálních sítích cítí hůře. Polovina dotázaných by proto uvítala tzv. digitální večerku, tedy omezení přístupu k určitým aplikacím po 22. hodině. Informuje o tom Deutsche Welle a The Guardian.

Průzkum, kterého se zúčastnilo 1 293 mladých lidí, také ukázal, že 27 % z nich sdílelo svou polohu s cizími lidmi. Tři čtvrtiny respondentů přiznaly, že během pandemie trávili na internetu více času, a 68 % vnímá tento čas jako škodlivý pro své duševní zdraví.

Podobné trendy sledujeme i v Česku. Průzkum agentury NMS Market Research z roku 2024 ukazuje, že 84 % mladých do 34 let zažívá po delším čase na telefonu nervozitu a stres. Přesto většina uvádí, že online tráví čas kvůli nudě, odpočinku a snaze zlepšit si náladu. Denně stráví na telefonu v průměru více než šest hodin.

Zástupce spermabanky Seattle Sperm Bank během konference v říjnu 2022 přiznal, že banka prodávala nepoužité vzorky spermatu FBI, údajně pro potřeby výzkumu vzorců rozstřiku. Tuto informaci přinesl web LGBTQ Nation na základě více zdrojů.

Komerční spermabanky jsou dlouhodobě kritizovány za nedostatek regulace a etických standardů. Aktivisté, dárci i příjemci spermií upozorňují na problémy, jako neomezený počet potomků od jednoho dárce nebo nepravdivé informace o zdravotní historii dárců. C

ílem setkání v roce 2022 bylo pokusit se najít kompromis mezi spermabankami a reformními aktivisty, kteří bojují za lepší legislativu a kontrolu. Jednání se údajně zúčastnili právníci, lékařští odborníci, aktivisté a vědci. A někteří pak měli pocit, že banky ve skutečnosti nejsou ochotny naslouchat.

Přiznání o prodeji spermií FBI šokovalo mnoho přítomných. Odborník na reprodukční medicínu potvrdil, že zástupce spermabanky během setkání zmínil předání vzorků FBI. Vyšetřovací orgán je údajně potřeboval pro účely školení a výzkumu. „Na jednu stranu je pochopitelné, že by sperma mohlo být potřeba k výzkumu či analýze, nikoho z nás však nenapadlo, že by policie mohla takto jednat bez souhlasu dárců, kteří by mohli být geneticky identifikováni,“ uvedl expert.

Server LGBTQ Nation se v této souvislosti obrátil na Národní úřad FBI. „Naše politika nám zakazuje, s výjimkou výjimečných okolností, zveřejňovat vyšetřovací techniky vyšetřování FBI. Mohu však jasně prohlásit, že jsem nenašel žádné informace, které by naznačovaly, že FBI nakupuje sperma od spermabanky,“ odpověděl webu specialista pro styk s veřejností Steven Bernd.

Právní situace kolem prodeje spermií bez souhlasu je nejasná. Ve smlouvách dárců Seattle Sperm Bank se uvádí, že dárci nesmějí do způsobu, jak firma se vzorky naloží, nijak zasahovat. To podle nejmenovaného experta souvisí s jedním z největších problémů – nedostatkem informací v souvislosti s udělovaným písemným souhlasem.

Vážné obavy vyjádřila taky aktivistka Eve Wiley, která se dlouhodobě věnuje boji proti podvodům v oblasti plodnosti. Varovala před možností zneužití spermií jako důkazního materiálu či jejich krádeží a prodejem na černém trhu: „Co když někdo to sperma ukradne a prodá na černém trhu?“ Zdůraznila proto, že bez jasných zákonů a regulací se celý sektor reprodukční medicíny podobá „divokému západu“, což je podle ní mimořádně znepokojivé.

Polské ministerstvo zahraničí vyzývá k navrácení odebraných symbolů. Ty byly podle resortu odstraněny z pietního místa na základě příkazu ruských státních zástupců. Varšava se domnívá, že jde o součást širší snahy Moskvy prosazovat zkreslený výklad historie druhé světové války a šířit historické lži, uvádí server Notes From Poland.

V neděli se poprvé objevily zprávy o zmizení dvou kovových symbolů z polského válečného hřbitova v ruské obci Mednoje. Jde o pietní místo, kde jsou uloženy ostatky přibližně 6 300 polských důstojníků, kteří byli zavražděni v roce 1940 během Katyňského masakru. Z místa zmizel kříž Virtuti Militari, nejvyšší polské vojenské vyznamenání, a také pamětní kříž připomínající tažení v září 1939.

Tento krok je součástí širšího trendu v Rusku, kde dochází k odstraňování památníků a symbolů připomínajících zahraniční oběti sovětských represí. Od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 bylo v Rusku demontováno několik polských památníků, často s podporou místních úřadů, připomíná Polskie Radio.

„Budeme tyto kříže bránit, protože nepřijímáme ruské historické lži,“ prohlásil polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski.

Polské ministerstvo zahraničí vydalo další prohlášení, v němž uvedlo, že ruská prokuratura nařídila odstranění křížů, protože jsou „v rozporu s federálním zákonem ‚O památce vítězství sovětského lidu ve Velké vlastenecké válce 1941-1945‘“. Tento zákon hlásá ruský narativ o tom, že válka začala v roce 1941, kdy Sovětský svaz napadlo nacistické Německo. Zamlčuje přitom skutečnost, že Moskva byla předtím spojencem Berlína a že v září 1939 ve vzájemné shodě napadly Polsko.

Zničení symbolů na hřbitově v ruské obci Mednoje odsoudil také Institut národní paměti (IPN). Podle IPN se jedná o čin, který je nejen projevem neúcty k polským obětem, ale i vědomým přepisováním historické pravdy. Instituce ve svém prohlášení zdůraznila, že odstranění křížů je brutálním útokem, který představuje pokračování ruské politiky potlačování paměti na sovětské zločiny. IPN zároveň apeloval na polský stát, aby na podobné jednání reagoval a hájil hodnoty historické pravdy a důstojnosti obětí.

Policisté spatřili 24letého muže, jak na Via Vittorio Veneto, luxusní ulici v centru italské metropole, převáží předmět, který později označil za „suvenýr“. Podle místního archeologického inspektora má ovšem zajištěný artefakt historickou hodnotu, píše server CNN.

Nebylo okamžitě jasné, jak muž ke starověkému předmětu o váze asi 30 kilogramů přišel. Římský zvláštní inspektorát pro archeologii, výtvarné umění a krajinu zatím potvrdil pravost artefaktu a označil jej za kulturní památku historického a uměleckého významu. Patřit by potenciálně mohl k jednomu z hlavních archeologických nalezišť v Římě, blíže informuje web Euronews.

Podle dosavadních zjištění byl německý turista nahlášen státnímu zastupitelství a obviněn z přechovávání kradených předmětů kulturního významu.

První „únos“ zaznamenaly podle serveru National Geographic fotopasti už v roce 2017. Tehdy je tam nainstalovali zoologové poté, co si všimli, že opice používají ke zpracování potravy kameny, což u těchto druhů kapucínů nebylo zvykem. Kamery nakonec opravdu odhalily skupinu malp, které pomocí kamenů rozbíjely semena, plody a dokonce i kraby nebo hlemýždě.

Záběry ale podle vědeckého časopisu Current Biology zachytily i bizarní chování opic kapucínských, které chytaly mláďata svých kolegů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vřešťanů.

„Bylo to tak divné, že jsem hned šla za svým školitelem, abych se ho zeptala, co to je,“ řekla primatoložka Zoë Goldsborough ze Společnosti Maxe Plancka pro rozvoj vědy a Smithsonionova institutu pro tropický výzkum.

Vědci si nejsou jistí, proč opice kapucínské mláďata jiných druhů nosí na zádech. Podle odborníků je ale možné, že po tom prostě jenom touží. A navzájem se napodobují.

Úřady sedmadvacetiletého hudebníka podle serveru Euronews obvinily podle zákona o terorismu. Vlajku podle nich vytáhl, aby podpořil zakázanou organizaci.

Policie začátkem května uvedla, že vyšetřuje chování hiphopové skupiny poté, co se na sociálních sítích objevila videa, kde Kneecap vykřikují hesla na podporu palestinského Hamásu a libanonského Hizballáhu. Skupina prý také vyzývala k zabití konzervativních poslanců.

Skupina obvinění odmítá a hájí se tím, že představitelé „establishmentu“ výroky vytrhli z kontextu, aby vytvořili morální hysterii.

„Říkáme to jasně: nepodporujeme a nikdy jsme nepodporovali Hamás ani Hizballáh. Odsuzujeme všechny útoky na civilisty, vždycky. Nikdy to není v pořádku. Vzhledem k historii našeho národa to víme více než kdokoli jiný,“ informovala v dubnu skupina.

Lidé si začali tetování odstraňovat hlavně po eskalaci napětí mezi Indií a Pákistánem, které téměř vyústilo ve válku po zabití 26 lidí v Pahalgamu. Indie obvinila Pákistán z podpory ozbrojené vzpoury, zatímco Pákistán to popřel. O dva týdny později, 7. května Indie zahájila rozsáhlé raketové a dronové útoky na „teroristické tábory“ v Pákistánu. Ačkoli obě strany vyhlásily příměří, situace v Kašmíru zůstává křehká, s rozsáhlými represemi a tisíci zadrženými.

Pro Al-Džazíru několik mladých Kašmírců uvedlo, že se cítí víc zranitelní a bojí se jakkoliv vyjadřovat na veřejnosti. Jednou z nich je Rayees Wani, šestadvacetiletá letá obyvatelka oblasti Shopian. Na ruce má vytetované jméno kašmírského separatistického vůdce Syeda Aliho Shaha Geelaniho. „Když vypukla válka, vojáci na kontrolních stanovištích se na mě začali dívat divně,“ prohlásila pro Al-Džazíru.

Tetovací kultura v Kašmíru však nezmizí. Tetovací studia jsou stále plná, zejména klientů ve věku 22 až 40 let, často na tetování čekají i několik hodin. Trend se však změnil: místo politických nebo náboženských symbolů si lidé vybírají minimalistické vzory, přírodní motivy, jména nebo citáty.