Veverky nejsou tím, čím se zdají být. Strategicky komunikují s ptáky v otázkách bezpečnosti

Online randění je podle mnohých zoufale vyčerpané. Uživatelé seznamovacích aplikací si stěžují na nízkou úspěšnost, povrchnost vzniklých vztahů i únavu z neustálého vybírání. Americký startup Keeper tvrdí na svém webu, že má řešení: umělou inteligenci, která dokáže vyhodnotit, s kým má pro vás smysl se setkat a s kým rozhodně ne. „Nebudeme předstírat, že vaší spřízněnou duší může být sto tisíc lidí současně,“ říká zakladatel firmy Jake Kozloski.

Už registrace do Keeperu připomíná spíš přijímací řízení do zaměstnání než klasickou seznamku. Uživatelé vyplňují detailní dotazníky o vzdělání, kariéře, příjmech i vztahových hodnotách. Profil za ně pak vytvoří samotný systém. Umělá inteligence následně kombinuje základní filtry s hlubší analýzou osobnostních a psychologických dat, na jejímž vývoji se podle firmy podíleli i odborníci ze Stanfordské univerzity, píše server Vice.

Na rozdíl od běžných aplikací Keeper navíc do procesu výběru partnera zapojuje i lidské dohazovače, kteří návrhy AI kontrolují a slibné dvojice propojují. Firma uvádí, že v testovací fázi vedl až v deseti procentech případů hned první kontakt přes Keeper k zasnoubení nebo svatbě – údaj, ale zatím není nezávisle ověřený.

Největší pozornost ale budí cenová politika. Ženy mohou službu využívat zdarma. Muži naopak podepisují příslib takzvané „svatební odměny“. Pokud se díky Keeperu ožení, zaplatí firmě obvykle kolem 50 tisíc dolarů. K tomu se navíc přičítají poplatky za jednotlivá rande. Podle firmy jde o důkaz, že tvůrci programu vydělávají jen tehdy, když zprostředkovaný vztah skutečně funguje.

Keeper zatím spojuje pouze heterosexuální páry. Autoři tvrdí, že pro jiné typy vztahů je potřeba vyvinout samostatný algoritmus. Přesto startup ukazuje, kam se seznamování může posouvat: od nekonečného výběru k omezenému, ale „vysoce cílenému“ rozhodování. Umělá inteligence už tak není jen tichým pozorovatelem a konzultantem našich vztahů, ale stává se potenciálně jejich architektem.

Sprchování je pro většinu lidí naprosto rutinní záležitost. Zatímco část populace nedá dopustit na ranní sprchu, jiní dávají hygieně přednost večer. A právě večerní sprchování dostává nový rozměr – bez ostrého světla, někdy jen při svíčce nebo dokonce v úplné tmě. Trend, který se šíří hlavně prostřednictvím TikToku, má podle lékařů překvapivě pevné vědecké základy.

„Studie ukazují, že teplá sprcha před spaním může zlepšit kvalitu spánku a zkrátit dobu usínání,“ vysvětluje pro deník Independent lékařka Allie Hare z Royal Brompton Hospital. Teplo paradoxně pomáhá snížit tělesnou teplotu a tlumené světlo zároveň podporuje vyplavování melatoninu – tedy hormonu spánku. Sprcha potmě tak funguje jako jasný signál pro tělo, že odpočinek se blíží.

Dalším přínosem je podle odborníků i větší soustředění na samotný smyslový prožitek. Bez světel a rušivých podnětů se lidé víc zaměřují na vnímání dotyku vody, vlastního dechu nebo souvisejících vůní. Sprcha se tak mění v krátký meditační rituál, který pomáhá „vypnout hlavu“ po náročném dni.

Lékaři ale upozorňují, že nejde o zázračný všelék. Sprchování potmě nenahradí léčbu dlouhodobých poruch spánku a je důležité i dbát na bezpečnost – úplná tma v koupelně může vést k úrazům. Ideální je proto slabé orientační světlo nebo svíčka.

V době, kdy stále víc lidí bojuje s úzkostmi a problémy se spánkem, se „dark showers“ ukazují spíš jako návrat k pomalým, vědomým rituálům než jako další krátkodobý wellness trend.

Průlomový zákrok provedli lékaři v Izraeli s pomocí americké biotechnologické firmy Precise Bio. Implantát podle webu Good News Network vznikl z lidských rohovkových buněk kultivovaných v laboratoři a vytištěných do tvaru plnohodnotné rohovky. Podle zástupců firmy by tímto způsobem mohlo být možné z jediné rohovky pocházející od dárce vytvořit stovky laboratorních štěpů — a to v době, kdy na jednu dostupnou dárcovskou rohovku připadá zhruba 70 čekajících pacientů.

„Jde o zlomový moment pro regenerativní oftalmologii a skutečnou naději pro miliony lidí,“ uvedl šéf společnosti Precise Bio Aryeh Batt. Podle lékaře Michaela Mimouniho z Rambam Medical Center, který zákrok provedl, šlo o výjimečný okamžik – laboratorně vytvořená rohovka z živých lidských buněk vrátila zrak skutečného pacienta.

Implantát označený jako PB-001 je navržen tak, aby měl stejnou průhlednost, pružnost a optické vlastnosti jako přirozená rohovka. Tato část oka přitom hraje klíčovou roli ve vidění — její zakalení po úrazech, infekcích nebo degenerativních onemocněních je jednou z hlavních příčin slepoty po celém světě.

Technologie je zatím ve fázi klinického testování a vědci teď podle The Jerusalem Post sledují bezpečnost i dlouhodobou funkčnost implantátu. Pokud se metoda osvědčí, čekací doba na transplantaci rohovky by se mohla výrazně zkrátit.

Systém ARTEMIS fungoval po dobu 16 hodin ve veřejných i soukromých počítačových sítích Stanfordské univerzity, které zahrnovaly přibližně 8 000 zařízení, například servery, osobní počítače nebo chytré systémy.

Výzkumníci následně porovnali jeho výkon s deseti zkušenými lidskými testery, z nichž každý pracoval ve stejném prostředí minimálně 10 hodin. Během prvních deseti hodin umělá inteligence překonala devět z deseti účastníků, přičemž pouze jeden expert dosáhl lepších výsledků.

Projekt vznikl na základě zjištění, že běžné nástroje umělé inteligence si s bezpečnostními úkoly často nedokážou poradit. ARTEMIS má oproti lidem výhodu v tom, že dokáže zkoumat více potenciálních chyb současně, zatímco lidský tester obvykle řeší jednu zranitelnost po druhé, uvádí web ScienceClock.

Podle serveru Business Insider provoz systému ARTEMIS stojí přibližně 370 korun za hodinu, což je výrazně méně než náklady na lidského odborníka. Průměrný roční plat profesionálního bezpečnostního testera se totiž pohybuje kolem 259 000 korun. I pokročilejší verze systému, která stojí zhruba 1 220 korun za hodinu, vychází stále levněji než najmutí špičkového lidského experta.

Umělá inteligence však má i své limity. ARTEMIS měl potíže s úkoly vyžadujícími práci v grafickém uživatelském rozhraní, kvůli čemuž přehlédl alespoň jednu kritickou bezpečnostní chybu.

Zároveň vytvářel více falešně pozitivních výsledků než lidé a někdy si neškodné síťové signály chybně vykládal jako známky úspěšného útoku. Výzkumníci proto upozorňují, že systém funguje nejlépe v prostředích založených především na textových vstupech a výstupech.

Vědci z biotechnologické společnosti zaměřené na zdraví žen Daré Bioscience vyvinuli produkt určený pro dospělé ženy, jehož cena se pohybuje v přepočtu okolo 200 korun. Krém začíná účinkovat přibližně 10 až 15 minut před sexuální aktivitou a měl by být aplikován maximálně jednou denně.

Podle serveru Independent první krém svého druhu zvyšuje průtok krve v oblasti pochvy, čímž podporuje sexuální vzrušení a prožitek. Podle údajů společnosti se s tímto problémem potýká až 20 milionů žen. V rámci klinických studií nebyly zaznamenány žádné vedlejší účinky.

„Vzhledem k tomu, že stále více žen otevřeně hovoří o svém sexuálním zdraví, je potřeba výzkumem podložených řešení větší než kdy dříve,“ uvedl Dr. Irwin Goldstein, ředitel Centra sexuální medicíny v San Diegu a zakladatel Mezinárodní společnosti pro studium ženského sexuálního zdraví (ISSWSH).

Obsedantně-kompulzivní porucha je závažné psychiatrické onemocnění, které se projevuje vtíravými a obtěžujícími myšlenkami, označovanými jako obsese. Tyto myšlenky často vedou k opakovanému nutkavému chování, tzv. kompulzím, a k vyhýbavému jednání. OCD může výrazně ovlivňovat každodenní život pacientů a jejich schopnost fungovat v běžných situacích.

Hlavní autor studie, profesor psychiatrie na McMasterově univerzitě v kanadském Ontariu, upozorňuje na to, že současné možnosti léčby nejsou u všech pacientů účinné. Podle jeho slov 40 až 60 procent pacientů s OCD nereaguje na psychoterapii ani na farmakologickou léčbu první nebo druhé volby, a to ani v případě, kdy jsou tyto metody kombinovány. Tito pacienti jsou proto považováni za jedince s léčbou rezistentní formou OCD.

Vědec van Ameringen a jeho tým nově identifikovali „silnější signály“ účinnosti psychedelik v léčbě obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD), konkrétně psilocybinu, tedy psychoaktivní látky obsažené v tzv. lysohlávkách. Tyto výsledky podle nich naznačují vyšší účinnost než u kanabinoidů, jako jsou THC a CBD.

Zatímco kanabinoidy aktivací mozkových receptorů CB1 mohou regulovat některé příznaky OCD, nenabízejí trvalou úlevu. Psilocybin naopak může snižovat propojení v mozkové síti implicitního režimu, která souvisí se sebezaměřeným myšlením a ruminací. „Implicitní síť je u obsedantně-kompulzivní poruchy skutečně nadměrně aktivována,“ uvádí van Ameringen.

„Psychedelika musíme začít brát vážně, stejně jako jakékoli jiné potenciálně přínosné léky. Je nezbytné je zkoumat kontrolovaným, důsledným a etickým způsobem, který zároveň respektuje tradiční domorodé užívání psychedelik, v němž se podle něj skrývá významná moudrost,“ dodává van Ameringen.

Podle Fatimy Yaqoot, Alexandry Metse a Danielle Wilson probuzení před budíkem není náhoda, můžou za něj naše vnitřní hodiny. Hluboko v našem mozku se nachází malá skupina neuronů, takzvané suprachiasmatické jádro, které sleduje čas a koordinuje vnitřní rytmy. To znamená, že reguluje například spánek, tělesnou teplotu nebo trávení. Informoval o tom web The Conversation.

Jedním z vnitřních rytmů je cirkadiální rytmus, který ovlivňuje, kdy se cítíme ospalí a kdy bdělí. Pokud spíme a bdíme pravidelně, dobře se stravujeme a pravidelně cvičíme, naše vnitřní hodiny začnou předvídat, kdy se každá z těchto věcí každý den odehraje, a budou dopředu uvolňovat příslušné hormony.

U lidí, kteří mají velmi konzistentní dobu vstávání a vystavení rannímu světlu, si vnitřní hodiny zapamatují, kdy se tak obvykle děje. Dlouho před zazvoněním budíku pak jemně připravují tělo. To se zahřívá, klesá v něm hladina spánkového hormonu melatoninu a začíná stoupat hladina kortizolu. V době, kdy má zazvonit budík, je tak již v procesu probouzení.

Pravidelný spánkový režim pomáhá tělu „sledovat čas“ a postupně ho naučí předvídat, kdy je čas se probudit. Nepravidelný spánkový režim naopak může tyto vnitřní tělesné rytmy narušit, což vede k ospalosti a potížím s koncentrací. Budík nás pak totiž může probudit v hlubších fázích spánku, což často vede k pocitu malátnosti.

Vědci tedy doporučují následující strategie: spát pravidelně 7 – 8 hodin, vyhýbat se narušení spánku kofeinem nebo alkoholem, spát v tmavém prostředí, vyhýbat se před spaním obrazovkám a pobývat ráno na přirozeném světle.

Firma Otha Seiki Co, která sídlí na Hokaidu, robotického vlka poprvé uvedla na trh sice už v roce 2016, ale s velkým ohlasem se setkává až nyní. Robotický vlk je mechanický strašák, který má v novějších verzích zářící červené oči, otočné klouby a je schopen vydávat až padesát různých zvuků, které jsou hlasité zhruba jako klakson auta.

Pokud se zvíře k vlkovi přiblíží, systém se automaticky aktivuje. „Medvědi jsou velmi plachá zvířata a často se pohybují samostatně,“ řekl prezident společnosti Ohta Seiki Yuji Ota pro server Japan Today. „Když slyší hlasitý zvuk, nepřiblíží se.“

Robotičtí vlci byli po svém uvedení na trh před skoro deseti lety terčem posměchu kvůli svému vzhledu. Ukázalo se však, že jde o poměrně účinnou metodu odstrašení divokých zvířat, a v současné době je těchto robotů v Japonsku využíváno více než 300, především na farmách. Poptávka navíc vzhledem k nedávným medvědím útokům prudce vzrostla.

Podle serveru Vice nejde o jediný inovativní způsob ochrany před medvědy. Jiná japonská firma například vyvinula automatické dveře, k jejichž otevření je nutné poklepat na displej chytrého telefonu – což medvědi zatím nezvládají.

Studie publikovaná v časopise Journal of Child Psychology and Psychiatry analyzovala 19 607 tříletých a čtyřletých dětí z Gambie, Gruzie, Malawi, Madagaskaru, Palestiny a Sierra Leone. Vědci vybrali tyto země kvůli tomu, že jsou zde k dispozici podrobné údaje o vývoji dětí, stavu domácností a klimatu.

Vědci z New York University zjistili, že děti, které byly vystaveny průměrným maximálním teplotám nad 30 °C, měly o 5 až 6,7 procent menší pravděpodobnost, že dosáhnou základních milníků ve vývoji gramotnosti, než děti, které byly ve stejné oblasti a ročním období vystavené teplotám nižším než 26 °C. Situace byla ještě horší u dětí z ekonomicky znevýhodněných poměrů, venkovských oblastí a z domácností s horším přístupem k čisté vodě, píše server Euronews.

Hlavní autor studie pro americkou veřejnoprávní stanici NPR uvedl, že rané dětství je citlivým obdobím vývoje: „Pokud v tomto období zažíváme nadměrný stres bez jakékoli ochrany, může to mít dlouhodobý dopad na vývoj mozku a dovedností.“

Letos v létě se podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu v 854 evropských městech zvýšily teploty až o 3,6 °C. Vědci z Imperial College London a London School of Hygiene and Tropical Medicine také zjistili, že v důsledku extrémních teplot zemřelo letos v létě v Evropě přibližně 24 400 lidí. Bez oteplování způsobeného lidskou činností by však podle nich bylo možné 16 500 z těchto úmrtí předejít, což znamená, že za 68 procent nadměrných úmrtí je zodpovědná změna klimatu.