Virtuální světy Jamese Colea, epizoda 2: Kojima

Kojima se podílel na vývoji celé řady her. Patří mezi ně i série Metal Gear, milostný dopis macatým mužským stehnům, klasickým bojovým mechům a postavám s hutnou backstory. Za vizuál některých bossů a záporáků by se nemusel stydět ani Junji Ito a krásné polonahé holky se sniperkami tomu všemu propůjčují jedinečnou dada atmosféru. Je to sofistikovaná óda na principy válečnictví zabalená do křupavého trojobalu famózní hratelnosti, dech beroucího vizuálu a příběhu. Dalším Kojimovým počinem je hra Zone of the Enders. Odehrává se na konci 22. století, kdy se lidé pohybují vesmírem v obrovských humanoidních robotech zvaných Orbital Frame. Kojima zkoumá cenu života pomocí rozhovorů mezi protagonistou Leem Stenbuckem a umělou inteligencí jeho robota A.D.A. Křehké a intimní téma diskutované mezi mladým chlapcem a jeho stovky tun vážícím, po zuby ozbrojeným bojovým robotem je esenciálně kojimovské a zcela zásadní.  

Jeho nejnovějším kouskem je simulátor existenciální krize na steroidech Death Stranding. Hru jsem zatím nedohrál, ale to málo, co mám za sebou, způsobilo, že se Kojima stal v mém slovníku konečně citoslovcem. Je to hra století a vím, že ji nebudu soudit objektivně. Nabízím ale hrdou subjektivitu a v jejím rámci je Death Stranding diamantový nadstandard videoherní zábavy. Je to hra, která vás nechá samotné se svými myšlenkami. Není pro každého, ale každý, kdo oceňuje krásné věci, by si ji měl zahrát.