Virtuální světy Jamese Colea, epizoda 9: Arkádové hry

31. leden 2020

Arkádové hry jsou pro řadu lidí vůbec prvním bodem kontaktu s fantastickým světem videoher. Tím, čím je dnes pro hráče veletrh E3, byly pro mě oprýskané maringotky přivážející herní novinky s vykloktanými páčkami a drobným stříbrným jazýčkem, který do hladových útrob přesouvá ohmatané mince. Široké dětské zorničky a tenisky zlomené od stání na špičkách. Byl to tehdy jednodušší svět.

Půvab arkádových her, i těch úplně nejranějších, pro mě vždy spočíval v jejich jednoduchosti. Jedna páčka a tři knoflíky – a také to šlo. Byl to vždycky takový zvláštní požitek – jít někam za zábavou. Jít na místo přímo k zábavě určené a tam se těšit z hystericky blikajících barevných strojů, zhmotněného duševního neklidu. Je v tom něco konkvistadorského, podmanit si tu drzou mašinu jedinou mincí a svézt se na motorovém býčkovi chvilkového rauše.

Arkádové hry nedopouští, aby se jich člověk nabažil. Není to klasické sezení před PC nebo u konzole a sjíždění sedmihodinových hracích sessions. Je to jen chvilkové vzedmutí upřímných citů, které dosáhnou jen na konec jediné vteřiny věčnosti. Finish him.

V čem je půvab zdánlivě jednoduchých a obstarožních arkádových her a proč si u nich tak často vzpomeneme na dětství? Poslechněte si nový díl Virtuálních světů Jamese Colea.

autor: James Cole