Jsem ročník:
1979
Předtím jsem stihnul?
Jíst, meditovat, milovat...
Nejraději poslouchám?
Stále ještě ten metal (nejlépe severský a černý, ale stálou úchylkou zůstává hlas Bruce Dickinsona a vintage zvuk Iron Maiden), plus nejrůznější postrockové a shoegazové halekačky, výběrově hip hop, zamračené starce s klobouky, popíky, tlusté basy, turbofolky a tancovačky z amplionu kolegy Stuchlého.
Mé nejoblíbenější filmy?
Lyrické a málomluvné. Ale i epické a hlučné. Takže produkce pánů jako Michael Haneke, Lars von Trier, Nicolas Winding Refn, Anders Thomas Jensen, Aki Kaurismäki, Nure Bilge Ceylan, Semih Kaplanoglu, Alfonso Cuarón, Christopher Nolan, Andrew Niccol, J. J. Abrams, Steven Soderbergh, James Cameron… Plus (skoro) všechny Bondovky.
Jestli čtu, tak většinou?
Kde co. Českou literaturu 20. století, blázny, výstředníky, marxisty a buřiče (Eagleton, Althusser, Žižek...), s láskou též americkou prózu (především Cormac McCarthy a Philip Roth), severské detektivky (zastydlý fan Wallandera a Harry Holea), z nové české především mistra imaginárních kaskád Michala Ajvaze.
Když mám volný čas, tak ho trávím?
Knihy, filmy, budování těla, pivní turistika, lenošení.
K jídlu a pití si nejraději dopřávám?
Pivo. Spodně kvašené pilsnery z českých minipivovarů, speciály všeho druhu a ze všech koutů světa. Vysazený na ALE a aroma chmelů Amarillo, Cascades, Citra, Golding a spousty dalších, které zatím neumím pojmenovat...
Co bych chtěl sdělit světu?
Tak to vim opět naprosto přesně…
Všechny články
-
Carlos: televizní tlouštík po liposukci
Otec, zavilý leninista, mu dal do vínku jméno Iljič a tím předurčil jeho životní pouť. Celým jménem Iljič Ramíréz Sanchéz, ale lépe známý jako Carlos, či Carlos Šak...
-
Strom: v koruně naděje, v kořenech smutek
Původním povoláním dokumentaristka Julie Bertucelli debutovala v roce 2003 filmem Když Otar odešel a hned z toho byla velká cena z festivalu v Cannes. O sedm let po...
-
Ježek: s elegancí midcultu
Ježek francouzské filmařky Mony Achache je modelovou ukázkou divácky vděčného titulu. Pracuje s úhlednými stereotypy, nabízí obraz světa mělký tak akorát, aby v něm...
-
Náš den přijde: v říši ryšavých mizantropů
Není dozajista náhoda, že děj své prvotiny situoval francouzský režisér Romain Gavras z velké části do oblasti Pas-de-Calais, vroucího kotle etnického napětí. Přest...
-
Antisklerotikum: Filmy 2010
Vyjděte na Hod Boží z prázdna do (chvílemi) seriózního světa kritické reflexe! Čekají vás léčivé festivalové prameny: Karlovy Vary jsou přeci něco jako místní festi...
-
Tři dny ke svobodě: rebel ze škatulky
Když se nedávno ve filmu Ctihodný občan bouřil Gerard Butler proti soudnímu systému, vyznačil linii, kterou současný hollywoodský snímek nepřekročí. Revolta ano, al...
-
Lepší svět: svědek nebo „světanápravce“?
Odplata nebo odpuštění? Toto dilema řeší ve filmu Lepší svět hned několik postav – lékař Anton, který pomáhá trpícím Afričanům, sám však za sebou nechává v Dánsku c...
-
Světová invaze: impérium vrací úder (tupým předmětem)
V málokteré oblasti současné popkultury je pojem kapitalistický realismus tak obhajitelný, jako v případě blockbusterů o mimozemské invazi. Schematické rozdělení sv...
-
Králova řeč: koktavý hlas dějin
Co dělá krále králem? Boží požehnání? Předurčení? Víra poddaných? Honosný šat? Nebo je to jeho hlas? Na sklonku 20. a začátku 30. let, kdy světu vládne rozhlas, spo...
-
Černá smrt: víra je mor
Na nízkorozpočtovém filmu Christophera Smithe toho na první pohled moc nezaujme, snad jen to, že v něm s taseným mečem pobíhá zestárlý Faramir Sean Bean, nebezpečně...
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 78
- 79
- 80
- 81
- 82
- …
- následující ›
- poslední »