Vitalic v Roxy

4. listopad 2008

V sobotu 1. listopadu proběhly v Roxy páté narozeniny klubové noci Elektra a hlavní hvězdou byl francouzský elektroproducent Vitalic, který se do pražského klubu vrátil téměř přesně po dvou letech. V jeho reportáži z pátých narozenin Elektry se dozvíte, jestli se oslava vydařila a také, který z Vitalicových live-setů byl větším zážitkem.

Francouzský elektromág Vitalic se téměř na měsíc přesně vrátil po dvou letech do Roxy coby hlavní hvězda klubové noci Elektra. Na začátku prosince 2006 udělal z pražského klubu během sedmdesáti minut pravou saunu a to samé se mu povedlo i letos, na pátých narozeninách Elektry. I když nutno dodat, že až v samotném závěru celého hraní. Že to měly na svědomí podle žebříčků na Last.fm dva největší Vitalicovy hity, a sice La Rock 01 a My Friend Dario, je vcelku nasnadě.

00809387.gif

Jenže právě k nim vedla docela dlouhá cesta, kterou Pascal Arbez-Nicolas, jak zní Vitalicovo občanské jméno, začal krátce po půl druhé nad ránem. Tentokrát ale nikoliv schovaný na kraji pódia jako v roce 2006, ale přímo uprostřed, jak se na elektro-hvězdu Vitalicova formátu sluší. Prakticky celý live-set poskládal z tracků, které nenajdete ani na jeho zatím stále jediné řadovce OK Cowboy, ani na EPčkách či dvanáctipalcích, ani na v loňském roce vydaném živáku V-Live, ani na Vitalicově Myspaceu. Nakolik se jednalo o skladby, které jsou v blízké budoucnosti připravené k vydání se teprve ukáže, už teď lze ale po jejich sobotním vyposlechnutí s klidem konstatovat, že minimálně polovina z nich má potenciál opět bořit kluby v základech.

Vitalic střídal klidnější, chvílemi až dokonce do s elektrem koketujícího minimalu zařaditelné skladby s našláplejšími peckami ve stylu toho lepšího, co vychází u labelu Ed Banger. Slabších momentů, během kterých si člověk jen tak podupával do rytmu, se během jeho setu, našlo až překvapivě dost, ale budiž to připsáno neznalosti předváděného materiálu. Když se navíc počet nových skladeb, které dokázaly Roxy pořádně roztancovat, zkonfrontoval s počtem těch zdánlivě na první poslech slabších, vyšel i z tohohle boje Vitalic jako vítěz.

A jako vítěz se slovem "merci" na rtech odešel Vitalic z Roxy i při svém druhém zastavení v České republice. Poslední dvě skladby, které odehrál, totiž dokázaly během deseti minut s lidmi to, o co se francouzský producent snažil prakticky celé své hraní. Najednou byly všude kolem vás ruky hore, klub se otřásal vlnami masivní elektro-energie a skákali snad úplně všichni. A to všechno díky trackům La Rock 01 a My Friend Dario. Pascal Arbes-Nicolas, v košili s vestou a vizáží spořádaného a spokojeného tatínka od rodiny, se v těch chvílích jen potutelně usmíval, a aby se neřeklo, že nemá smysl pro vtip, tak doprostřed La Rock 01 vložil krátkou vsuvku jakéhosi italodisca, aby vzápětí nekompromisním nájezdem odpálil ještě větší taneční peklo. Po takovémhle závěru Vitalicovi těch pár hluchých momentů z uplynulých osmdesáti minut odpustil asi nejeden přítomný propocený clubber. Přestože se páté narozeniny klubové noci Elektra s Vitalicem coby headlinerem vydařily, odnesl jsem si z jeho premiérového vystoupení z prosince 2006 daleko intenzivnější zážitek.

Spustit audio