Výstava „neslušných“ knih oxfordské knihovny ukáže Milence lady Chatterleyové i Obraz Doriana Graye

Z přebalu slovenského vydání knihy Umění milovat od Ovidia

V Bodleyově knihovně ve slavném britském univerzitním městě Oxfordu začne ve čtvrtek 15. listopadu výstava Story of Phi: Restricted Books (Příběh Fí: Utajené knihy), věnovaná „neslušným“ knihám.

Takzvaná sbírka Fí (Φ) vznikla v době vrcholící viktoriánské prudérie proto, aby mladé lidi uchránila před „nemorálními“ knihami. Ještě donedávna potřebovali studenti k tomu, aby do těchto knih směli nahlédnout, písemné povolení svého tutora. Informuje o tom britská stanice BBC. Kurátorka výstavy Jennifer Ingleheart říká, že jde o jednu z největších světových sbírek knih označovaných za „neslušné“. Vznikla v roce 1882. Její název je odvozen od signatury Fí, jíž byly knihy označeny. Patří do ní 3 000 knihovních jednotek, mezi nimiž bychom našli jak vědecké práce, například odborné studie o starověkých kulturách, tak i kdysi kontroverzní romány. Knihovník Richard Ovenden říká, že výstava „ukazuje rozmanité a občas překvapivé úlohy, jež knihovny plnily, aby pro celou zemi uchovaly kulturně závažná díla, a odhaluje, jak knihovníci hledali cestu mezi snahou zpřístupnit materiály pro vědecký výzkum, ale současně také ochránit čtenáře a knihy“. Dodává, že „nám ukazuje někdejší postoj ke vkusu a morálce, je jakousi sociologickou momentkou, která ilustruje, jak se v průběhu doby měnilo vnímání sexuality a vhodnosti“. Mezi vystavenými knihami je například ilustrované vydání Umění milovat od římského básníka Publia Ovidia Nasona, které se „na index“ dostalo kvůli svým ilustracím, zatímco milostné básně téhož autora bez ilustrací byly na otevřených policích knihovny běžně přístupné. Ze starších knih si zvláštní pozornost zaslouží první novověké evropské pornografické dílo Satyra Sotadica ze 17. století, které ovlivnilo mnoho pozdějších knih se sexuální tematikou a dalo vzniknout tradici zobrazování starého Říma jako města zhýralosti. Je tu i Obraz Doriana Graye od Oscara Wildea, který se do sbírky dostal pravděpodobně kvůli svému homoerotickému podtextu a špatné pověsti autora. K vysloveným kuriozitám patří první vydání slavného Milence lady Chatterleyové s podpisem jeho autora Davida Herberta Lawrence, které bylo do Spojeného království propašováno diplomatickou poštou. Sbírku knihovníci doplňovali i v pozdějších letech, najdeme tu proto třeba slavné homoerotické kresby finského umělce Touko Valio Laaksonena, známého jako Tom of Finland, nebo Madonninu knihu Sex z roku 1992. Bodleyova knihovna, která patří mezi nejstarší v celé Evropě, funguje už od roku 1602. Má právo dostávat povinné výtisky, což také částečně vysvětluje, jak sbírka Fí vznikla. Knihovníci ji ale i sami aktivně doplňovali, aby případní vážní zájemci nebyli ochuzeni o knihy, které ve Spojeném království ve své době nemohly vyjít. Podobné sbírky najdeme i v knihovně Univerzity v Cambridgi nebo v takzvané Private Case Britské knihovny. Výstava končí 13. ledna 2019.

Podívejte se taky na Kdo je Tom of Finland? Film o pionýrovi homoerotické ikonografie zahájí letošní Mezipatra.

Spustit audio
  • Bratři Formanové nebo spolek Povaleč – Praha 6 vybírá provozovatele nádraží v Bubenči

    12. listopad 2019
    Nádraží Bubeneč budova hala

    Vedení Prahy 6 vybírá provozovatele pro bývalou nádražní budovu Praha-Bubeneč. Ta je prakticky opuštěná od roku 2014, kdy v ní přestaly stavět vlaky Českých drah. Pražský magistrát od ČD objekt koupil za 14 milionů korun a pak v březnu předal Praze 6, kde budova stojí. Městská část teď vybírá její nové nájemce.

    Vlaky sice nádražím stále projíždějí, Bubeneč ale už slouží pouze jako výhybna. Šestá městská část by proto ráda na místě vybudovala komunitní centrum, pro které se v anketě vyjádřilo i osm stovek místních obyvatel. Na svém facebookovém profilu Praha 6 uvedla, že už je vybráno 5 finálních projektů. Mezi těmi se začali zastupitelé rozhodovat v pondělí.

    O projekt v nádražní budově mají zájem například divadelníci Bratři Formanové nebo spolek Povaleč, který provozuje kulturní centrum Klubovna. Uspěli i novináři Petr Orálek a Karel Škrabal nebo trojice autorů včetně Martina Kontry, který se podílel i na vzniku Bajkazylu. Pátým úspěšným účastníkem je spolek Pražské centrum provozující Kasárnu Karlín. Nádraží však ještě musí projít rekonstrukcí. Radnice proto očekává, že projekt bude spuštěn na jaře roku 2021.

    Přečtěte si také Mecenáši vlakových nádraží zachraňují železniční budovy po celém Česku.

  • Pop plný nenávisti. Indická hindutva vyzývá k šíření ortodoxního hinduismu a vraždění nevěřících

    12. listopad 2019
    Laxmi Dubey

    Laxmi Dubey je jednou z největších hvězd nového hudebního stylu pop music v Indii – hindutva. Původně slovo popisovalo člověka oddaného hinduistickému stylu života. Teď označuje hudební klipy v bollywoodském stylu, které popisují tradiční náboženské příběhy. Zároveň ale texty písniček vyzývají k vraždění nevěřících nebo k útokům na Pákistán.

    Písničky Laxmi Dubey mají jen na platformě YouTube miliony zhlédnutí a rostoucí popularitu mezi mladými a taky přívrženci premiéra Naréndry Módího. Ten je zároveň předsedou hinduisticko-nacionalistické Lidové strany. Muslimové a další indické náboženské minority se proto obávají, že hindutva je jen další způsob, jak rozdmýchat v oficiálně sekulární zemi nenávist. To se děje například při různých hinduistických svátcích. Velké davy často ozbrojených ortodoxních hinduistů za této hudby prochází většinou muslimskými částmi měst. V některých případech pak dochází i k násilným střetům mezi jednotlivými skupinami.

    Popularitu Laxmi Dubey a obecně hindutva popu dokazuje i to, že je často zvaná do rodin, aby požehnala jejich novorozeňatům. „Hinduisté bývali až moc nevinní, aby si uvědomili, že muslimové jsou ta největší hrozba. Potřebují někoho jako Laxmi Dubey, aby je probudila,“ řekla zpěvačka deníku New York Times. Nejčastějším terčem písní je Kašmír. Převážně muslimské území, které částečně spravuje Pákistán i Indie. Některé skladby nabádají k obsazení Pákistánu, nucenému konvertování tamních lidí k hinduismu a osídlení Kašmíru. Právě tomu navíc premiér Módí v srpnu vzal zvláštní status autonomního území a tím ještě víc vyostřil vztahy mezi Indií a Pákistánem.

  • V Berlíně možná obnoví modernistický obchodní dům. Místní se ale bojí gentrifikace

    12. listopad 2019
    Hermannplatz Karstadt, obchodní dům Berlín

    Rušné berlínské náměstí Hermannplatz ve čtvrti Kreuzberg v poslední době přitahuje pozornost. Rakouská společnost Signa Holdings chce rozšířit tamní obchodní dům Karstadt. Mnoho místních se však staví proti. Bojí se totiž, že stavba ještě urychlí růst nájmů v okolí a zvýší dopravní zátěž.

    Jak píše americký server CityLab, plán na rozšíření obchodního domu se vymyká klasickému příběhu developer versus místní obyvatelé. Přestavba totiž nebude úplně novým projektem. Ve skutečnosti má jít o téměř identickou kopii původní fasády, o niž Berlín přišel na konci druhé světové války. Stavbu totiž zničila SS, aby se tamní zásoby nedostaly do rukou sovětské armády. Modernistický dům byl vybudován na sklonku 20. let a stal se jednou z ikon města, kterou mnozí postrádají. Radnice městské části, kterou vedou zelení, se však zatím staví proti. Investor se proto rozhodl stavbu přepracovat, aby víc vyhovovala místním potřebám. „Bude ale dobře, pokud se projekt nakonec povolí?“ ptá se autor článku Feargus O'Sullivan. Po estetické stránce by byl dům skvělou připomínkou toho nejlepšího, co vzniklo během krátkého období Výmarské republiky. Co se týče negativ, panuje obava, že by dům ještě urychlil gentrifikaci, která je už teď v Kreuzbergu velkým tématem. Zároveň by se díky němu pravděpodobně zvedly nájmy v okolí. Svými, nejspíš drahými, nájemními cenami by totiž zvýšil cenovou hladinu. Podle webu berlínského a braniborského veřejnoprávního rozhlasu RBB má projekt podporu starosty Berlína Michaela Müllera. Spolu s ochotou developera ke kompromisům a částkou, kterou se chystá utratit, to tedy vypadá, že dům skutečně bude postaven. Zůstává však otázkou, co Berlínu přinese.

    Přečtěte si taky „Běž domů, Google!“ Berlínský Kreuzberg protestuje proti nové budově společnosti.

  • Novozélandským ptákem roku je nespolečenský tučňák hoiho. Hrozí mu vyhynutí

    11. listopad 2019
    Tučňák hoiho žlutooký

    Nespolečenský tučňák, který se dorozumívá řvaním, vyhrál novozélandskou anketu o ptáka roku. Vítězství tučňáka hoiho, jenž je znám i jako tučňák žlutooký, však podtrhlo smutný fakt: počet hlasů, které obdržel, je vyšší než jeho počty na Novém Zélandu.

    Vítězný pták je charismatickým, překrásným a dle zooložky Yolandy van Heezik skutečně „velkolepým druhem tučňáka“. Pokud se tento druh nezačne účinně chránit, je podle ní možné, že do třiceti let vymizí z Nového Zélandu. Pondělní vítězství, jak píše server britského deníku The Guardian, je první, které za 14 let existence žebříčku získal mořský pták. Hoiho obdržel celkem 12 022 z 43 460 ověřených hlasů. Na Novém Zélandu přitom žije pouze 225 párů. „Jde o velmi nespolečenský druh, který nehnízdí v blízkosti dalších tučňáků,“ říká mluvčí volebního týmu a student zoologie Thor Elley. K partnerům je však váže hluboká láska. „Když se opět shledají, štěstím z toho řvou,“ dodává van Heezik. Každoroční soutěž je brána velmi vážně, což dokazuje i to, že volební týmy nechaly ve velkých městech vylepit plakáty a billboardy se svými kandidáty. Navíc byla vůbec poprvé ověřována totožnost voličů jako u opravdových voleb. V minulosti totiž došlo k několika pokusům o manipulaci soutěže.

    Přečtěte si taky Na červeném seznamu je přes 105 000 ohrožených druhů. Třetině z nich hrozí vyhynutí.

  • Čtvrtina mladých Rusů neví o pádu Berlínské zdi. Celkově o něm podle průzkumu neví 12 % Rusů

    11. listopad 2019
    Berlínská zeď

    Více než čtvrtina mladých Rusů nikdy neslyšela o pádu Berlínské zdi. Tvrdí to nezávislá sociologická společnost Centrum Levada. Pád zdi, která Berlín rozdělovala na západní a východní část, začal 9. listopadu 1989. I díky tomu východní Němci znovu nabyli svobody a celá země se následně sjednotila.

    Podle ruského serveru The Moscow Times 28 % respondentů ve věku od 18 do 24 let uvedlo, že slyší o pádu Berlínské zdi poprvé až od výzkumníků. Stejně odpovědělo i 19 % účastníků průzkumu mezi 25 až 39 lety. Celkově, napříč všemi věkovými skupinami, o pádu zdi neslyšelo 12 % lidí. Zbývajících 88 % sdělilo, že mají detailní či obecné znalosti o této přelomové události. „Historické povědomí slábne a je nahrazováno mytologií,“ uvedl Andrej Kolešnikov z moskevské pobočky Carnegie Center. Jak dále píší The Moscow Times, většina z mladých lidí (54 %) uvedla, že se o pád zdi nezajímají. Třicet dva procent jej vnímá pozitivně, mezi všemi věkovými skupinami to bylo 43 %. V průzkumu odpovědělo 1 616 respondentů z padesáti ruských regionů. Jak píše web BBC, k pádu Berlínské zdi přispěla i náhoda. Jeden z východoněmeckých politiků Günter Schabowski zmateně v televizním vysílání prohlásil, že je hranice mezi východním a západním Berlínem s okamžitou platností otevřena. Zástupy Berlíňanů pak vzaly zeď útokem. Díky rozhodnutí důstojníka pohraniční stráže Haralda Jägera nezačali pohraničníci na lidi střílet a dovolili lidem přejít na Západ. Tím začala demolice zdi, která rozdělovala Berlín i celou zemi na dvě nepřátelské půlky.

    Přečtěte si taky Lidé z postkomunistických zemí se třicet let od roku 1989 bojí o demokracii, vyplývá z průzkumu.

  • Vědci ze švédské univerzity přišli na způsob, jak uložit sluneční energii

    8. listopad 2019
    Solární panely

    Švédští vědci z Chalmers University of Technology přišli na způsob, jak uložit a pak ve formě tepla vydat solární energii. Právě levné a dostupné ukládání energie ze slunečních paprsků je přitom dlouhodobý problém. Pro svou technologii teď vědci hledají další investory.

    Vědce vede čtyřicetiletý profesor Kasper Moth-Poulsen, který svůj projekt představil už na konci července. Jeho tým musel vyřešit hned několik problémů. Kromě toho, jak energii uložit, to bylo především její opětovné vydání. Vědci z tohoto důvodu vytvořili molekulu složenou z vodíku, dusíku a uhlíku. Po zásahu sluncem dokáže molekula solární energii udržet až několik let. Vytvoření této molekuly trvalo téměř deset let a přišlo na kolem dvou a půl milionu dolarů. Molekula sice zatím energii uvolňuje jen ve formě tepla, Moth-Poulsen ale věří, že je jen otázka času, než přijde i na způsob, jak pomocí molekuly produkovat elektřinu. Zatím se jeho týmu podařilo z molekuly vytvořit aplikovatelnou vrstvu, která může ekologicky vytápět rodinné domy nebo auta. Investory, kteří by z jeho technologie pomohli vytvořit komerční produkt, ale stále hledá.

  • Která města jsou nejzelenější na světě? Tampa, Singapur nebo Oslo

    8. listopad 2019
    Tampa

    Městská zeleň je v posledních letech stále důležitější pro rozvoj měst. Kromě estetické stránky výrazně napomáhá k ochlazení v letních měsících. Vědci z Massachusettského technologického institutu se proto rozhodli změřit, které město má stromů nejvíc.

    Oproti podobným výzkumům vykazuje ten realizovaný MIT řadu změn. Tou nejpodstatnější je způsob měření. Vědci totiž vytvořili takzvaný Green view index. Používají k tomu záznamy z Google Street View. Pomocí něho měří, kolik procent pohledu z výšky lidských očí zabírají stromy. Z této analýzy vyšlo, že městem s největším pokrytím zeleně je Tampa v americké Floridě, kde průměrně stromy blokují 36 procent pohledu z výšky očí. Na druhém místě se umístil Singapur a třetí je norské Oslo.
    Vědci z MIT zatím vybrali ke zkoumání jen 27 měst z celého světa. Všechna data ale uvolnili online a vypočítat si počet zeleně ve svém městě tak může teoreticky kdokoliv. Způsob, jakým množství městské zeleně zkoumal tým z MIT, ale není jediný a z každého vychází jiné výsledky. Například při využití satelitních snímků je s téměř 40% pokrytím na prvním místě New York. Německá města naopak vychází nejlépe ve studii, která se zaměřuje na blízkost a dostupnost zelených ploch. Studie má podle článku deníku The Guardian upozornit na důležitost stromů pro naši budoucnost a zvýšit i zájem o sázení stromů. To ale není zcela levná záležitost. Jen do roku 2017 na to například Čína vydala 100 miliard dolarů.

    Přečtěte si taky Skoro 57 % území Prahy tvoří zeleň. České hlavní město je na prvním místě Green Cities Indexu.

  • Nejen Univerzita Karlova. Podle britských poslanců Čína ovlivňuje i vysoké školy ve Velké Británii

    8. listopad 2019
    Knihovana La Trobe v Austrálii

    Univerzity nedostatečně reagují na zvyšující se nebezpečí ze strany Číny a dalších autoritářských režimů ovlivnit akademickou svobodu. Tak zní závěr britské poslanecké komise pro zahraniční styky.

    Podle ní má Čína zájem především na ovlivnění toho, co se vyučuje a co na univerzitách zkoumají. Komise podle svých závěrů našla alarmující množství důkazů o čínském ovlivňování kampusů a univerzit, píše deník The Guardian. Na řízení akcí se má navíc podílet i čínská ambasáda v Londýně. Jako příklad narušení akademických svobod komise uvádí případ ujgurské muslimky Ayeshagul Nur Ibrahímové. Ta se veřejně vyjadřovala o Číně negativně a během studií v Británii byla sledována čínskými úřady. Její rodina v Číně pak měla být perzekvována. Komise si ve své zprávě všímá i role představitelů čínských Konfuciových institutů. Ti například v rámci akademické konference zablokovali studie, které zmiňovaly Tchaj-wan. Konfuciovy instituty, které mají oficiálně fungovat jako most k čínské kultuře, se pod kritiku dostávají už poněkolikáté. Například v Austrálii je proti nim dokonce vedeno vyšetřování. Konfuciův institut funguje i v Česku, kde má dvě pobočky – v Praze a v Olomouci. Před jeho aktivitami v Česku varuje i Bezpečnostní informační služba. To, že čínské vlivy v Česku působí, ukázal nedávno i příklad Univerzity Karlovy. Kvůli spornému financování česko-čínských konferencí v minulých dnech univerzita propustila hned tři zaměstnance, včetně tajemníka Česko-čínského centra Miloše Balabána.

  • Mileniálové jsou odsouzení být nemocnější a umřít dřív než předchozí generace

    7. listopad 2019
    Nemocný mileniál

    Podle nejnovější rozsáhlé analýzy organizace Blue Cross Blue Shield, která sdružuje čtyři desítky amerických zdravotních pojišťoven, čeká většinu mileniálů v příštích deseti letech radikální zhoršení jejich zdraví a velké výdaje za zdravotní péči.

    Data z Blue Cross Blue Shield, Amerického národního institutu veřejného zdraví i dřívější zdravotní studie shodně předpovídají, že lidé narození v 80. letech minulého století mají třikrát větší pravděpodobnost, že budou nemocní a zemřou mladší než předchozí generace, takzvaná generace X. Zároveň za zdravotní péči utratí o třetinu víc peněz a kvůli větší nemocnosti přijdou ročně na výdělku asi o 4 500 dolarů. Podle analytiků procházejí mileniálové něčím, čemu se říká zdravotní šok, což se dá srovnat s dopady války ve Vietnamu nebo s krizí celosvětového šíření HIV a AIDS. Jen dnešní mladé lidi v bezprecedentní míře ohrožují deprese, hyperaktivita, úzkosti a zneužívání návykových látek. Podle amerického zpravodajského serveru Vice vzrostl mezi mileniály v letech 2014 až 2017 výskyt deprese a hyperaktivity o 30 procent. A ve srovnání s předchozí generací je taky o třetinu míň pravděpodobné, že zemřou na obvyklé věci, jako jsou srdeční choroby nebo rakovina, mnohem pravděpodobnější je pro ně sebevražda nebo náhodné předávkování. I když jsou mladí lidé v lepší fyzické kondici než jejich rodiče a víc o svoje zdraví pečují, úzkosti a další zmíněné problémy jejich výhody spolehlivě mažou. Podle analytiků jsou problémem i investice do zdraví, které mladé lidi zatěžují a stresují a způsobují, že vlastně moc zdraví nejsou.

    Poslechněte si taky novou podcastovou sérii Radia Wave Moje terapie, která přibližuje různé podoby terapie.