Výtvarný kritik Jan H. Vitvar: Návštěvy prázdných galerií během covidu byly hrozným zážitkem
Co je ještě umění? Kniha výtvarného kritika Jana H. Vitvara Umění, kterému nikdo nerozumí se věnuje situacím v dějinách vizuální kultury, kdy se lidské vnímání střetlo s uměleckou výpovědí. Svět současného umění je plný paradoxů a pandemické období bylo podle Vitvara celé bizarní: „Zavřené soukromé galerie navštěvovali sběratelé po domluvě a umění se prodávalo líp než před covidem. Ale návštěvy prázdných výstav pro mě byly jedny z nejhorších profesních zážitků.“
Do pro veřejnost uzavřených galerií měli totiž novináři přístup i během covidu. „Představte si, že jste úplně sám na výstavě, která je celá připravená, nasvícená, hlídaná, a vám je jasné, kolik celé to úsilí muselo stát peněz, a přitom není jisté, jestli ji někdo kromě vás ještě uvidí,“ popisuje Vitvar pocit zmaru, který museli zažívat autoři výstav, z nichž některé se nakonec pro veřejnost skutečně vůbec neotevřely.
Hned v úvodu knihy Vitvar zmiňuje, že k jejímu napsání ho vedlo primárně naštvání. „I po dvaceti letech, kdy se výtvarnému umění věnuji, se pořád setkávám s tím, že jeho nepochopení vede lidi až k agresi, která se dokonce obrací proti samotnému umění. Což je ostatně i jedno z témat knihy. Myslím, že by lidé měli být otevření a hledat si v umění to svoje, a ne ho negovat.“
Která ze sedmi kapitol knihy se Janu H. Vitvarovi psala nejsnáze a která naopak nejobtížněji? Jak je na tom Praha a Česká republika s galerijní sítí v porovnání s Evropou? A vzniká u nás dostatek umění ve veřejném prostoru? Poslechněte si celý rozhovor!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
