Vždycky to byla veterina, říká studentka o svém vysněném povolání
Eliška Singerová je v posledním ročníku na Fakultě veterinárního lékařství na Veterinární univerzitě Brno, která je zároveň jedinou vysokou školou v Česku, kde se tento obor dá studovat. Jak vypadá studium i mimoškolní život budoucí veterinářky, která o svém povolání snila od dětství?
„Je to obor, který má perspektivu, chce ho studovat hodně lidí, ale v Česku lze veterinární lékařství na vysoké škole studovat jedině v Brně,“ říká Eliška a dodává, že i ona sama se kvůli škole stěhovala. Veterinu studovala už na střední a říká, že přijímačky odpovídaly paradoxně spíš učivu chemie a biologie z gymplu. Maturovala sice z biologie, ale na zkoušky se připravovala také na kurzech, které pořádá přímo univerzita.
Jaký je rozdíl mezi střední odbornou školou a vysokou? „S vysokoškolským vzděláním jste lékař, ale pouze se středoškolským jste veterinární technik neboli sestřička,“ vysvětluje s tím, že nově se dá veterinární technik studovat i jako bakalářský obor.
Čtěte také
„Studium celých 6 let je všeobecné, musíme zvládnout zkoušky ze všech zvířat, ale ve svém volném čase se každý zaměřuje na ta, která jsou mu blízká,“ popisuje Eliška a dodává, že pro ni jsou to psi a kočky.
„První tři roky se člověk učí všechno teoreticky a je to takové učení se něčeho, co vám ani nedává smysl. Potom přijde čtvrťák a krásně se to všechno spojí dohromady. A od čtvrťáku do šesťáku už je člověk víc s těmi zvířaty a v ordinacích u lékařů.“
Co studenty čeká v posledním ročníku? „Státnice jsou v šesťáku na veterině v rámci celého toho roku a není to tak, že bychom ze všeho odstátnicovali v jeden den, měli titul a hotovo,“ nastiňuje závěrečný rok svého studia, kdy má absolvovat 5 státnicových předmětů. Studenti si také můžou vybrat, jestli chtějí psát diplomovou práci nebo státnicovat z dalšího předmětu. Eliška si například zvolila státnici z exotických zvířat.
Poslechněte si celý díl Studovny o veterinárním lékařství.
