Vždycky z té situace můžete někam odejít, říká terapeutka o rodičovské agresi
Během karantény roste podle celosvětových statistik domácí násilí, kterého se dospělí dopouštějí mezi sebou i na dětech. „Většinou to není tak, že chce agresor někomu ublížit, nezvládne ale svoje emoce. Dobrý rodič se zná a měl by tuhle situaci umět zachytit a včas řešit,“ říká Petra Wünschová, terapeutka a ředitelka Centra LOCIKA. To pracuje s rodinami, ve kterých se domácí násilí objevuje.
Agrese se ale podle Wünschové týká všech rodičů. „Všichni ji známe a všichni ji zažíváme, i když je pořád ještě velkým tabu. Rádi se vidíme v roli trpělivých a milujících rodičů, přitom každý zná tu situaci, kdy nás naše děti rozčílí k nepříčetnosti,“ říká terapeutka. Existuje podle ní dostatek technik, jak vztek dobře zvládat, a to i v momentě, kdy jsme zavření doma v lockdownu. „Vždycky můžeme poodstoupit, někam odejít, do jiné místnosti, na balkon,“ radí.
Uzavření škol je podle Wünschové pro děti těžké nejen z psychického hlediska. „V každé školní třídě jsou až čtyři děti, které doma zažívají násilí. Škola je pro ně zásadní kotva a bezpečné prostředí, kde jsou v kontaktu s nenásilným chováním a komunikací,“ upozorňuje.
Čtěte také
Centrum LOCIKA na svých nových webovkách www.detstvibeznasili.cz mapuje místa, kde se dětem i rodičům může dostat pomoci. Jarní karanténa postrčila neziskovku k novým kanálům, jak poskytovat pomoc. „Kromě pomoci po telefonu jsme spustili i chat. Byla jsem hrozně překvapená, jak účinný nástroj pro ventilaci problémů a nejtajnějších obav tohle pro děti a mladé lidi je,“ říká Wünschová.
Týrané nebo traumatizované děti, které v prostředí domácího násilí vyrůstají, jsou podle Wünschové v kolektivu někdy samy agresivní. „Všechny ale spojuje jeden projev, nepřiměřená ostražitost a až nápadná nedůvěra,“ říká.
Jak se projevují děti, které doma zažívají násilí? Proč v Česku neexistují oficiální statistiky, které by násilí zachycovaly? Dozvíte se v Houpačkách.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
