WhatsApp bojuje s podvodníky. Aplikace zablokovala 6,8 milionu podezřelých účtů

Zahraniční část programu propojuje extrémní spiritualitu, hypnotický minimalismus a energii nové severoirské kytarové scény. Zahraje například Liturgy, projekt brooklynské hudebnice Haely Hunt-Hendrix, která spojuje brutalitu black metalu s vážnou hudbou. Její průlomové album Aesthetica patří k milníkům avantgardního metalu a poslední desku 93696 produkoval slavný Steve Albini.

Dále zahrají Horse Lords. Čtveřice z Baltimoru staví instrumentální skladby na repetici, komplexních rytmech a společensko-kritickém přesahu. Jejich aktuální deska Comradely Objects je sonickou meditací o potřebě utopie.

EP Lackluster Writing Makes Fundamental Reading míchají hlučné kytary s pulzujícími rytmy a poeticko-provokativními texty, čerpají z post-punku, sludge metalu i noise a jejich koncerty připomínají surfování na vlnách dezorientujícího rytmu a hluku.

Z české scény dorazí například Anna Vaverková, Jakub König a Athena Chlebová. A slovenskou scénu zastoupí FVLCRVM – producent, DJ a zpěvák Pišta Kráľovič, nebo třeba Terez Frecerová, vítězka Soutěže písničkářek z minulé Besedy. 

„Naším hlavním cílem je každoročně zachytit to, co se právě teď děje na česko-slovenské scéně. Hudbu, která je čerstvá, hledající, ale současně schopná obstát v mezinárodním kontextu,“ říká ředitel festivalu Lukáš Nedomlel. „Zároveň se snažíme přivážet jména, která už jinde získala kultovní status. Letos to beze zbytku splňují Liturgy nebo Horse Lords.“

Termín se používá k popisu pocitu spojení, které člověk prožívá vůči slavné osobě, již nikdy nepotkal, nebo k fiktivní postavě z knih, filmů či seriálů. Stejný mechanismus se ale objevuje i ve vztahu k umělé inteligenci. Šéfredaktor slovníku Colin McIntosh zdůrazňuje, že výraz je zajímavý i z jazykového hlediska: „Posunul se z akademického prostředí do každodenní mluvy, zejména na sociálních sítích. A zároveň vystihuje zeitgeist roku 2025, kdy fascinace celebritami a jejich životními styly dosahuje nových výšin,“ uvedl pro Euro News.

Pojem parasociální vymysleli v roce 1956 sociologové Donald Horton a Richard Wohl. Popisovali jím, že si televizní diváci vytváří „para-sociální“ vztahy s osobnostmi z televizních obrazovek. Od té doby tento jev – úzce spojený s jazykem fandomu – exponenciálně narostl.

Je to teprve podruhé, co se Slovem roku stalo přídavné jméno. Poprvé jím bylo „paranoid“ (paranoidní) v roce 2016. „Parasocial letos vyniklo hned z několika důvodů. Veřejný zájem o tento pojem dramaticky vzrostl, jak vidíme z našich dat – počty vyhledávání v Cambridge Dictionary i na Googlu několikrát prudce vyskočily,“ dodává McIntosh.

Slovník Cambridge uvedl i další slova, která měla velký vliv v roce 2025. Patří mezi ně slop (obsah na internetu velmi nízké kvality, často vytvořený umělou inteligencí), pseudonymization (proces nahrazení osobních údajů čísly nebo kódy, aby nebylo možné určit jejich vlastníka) a memefy (přeměnit událost, obrázek nebo osobu na virální meme).

Možná už jsme si zvykli na představu, že nás ke stolu usadí robot, objednávku provedeme přes QR kód a zaplatíme přímo od stolu. Doba však míří ještě dál. Současný trend směřuje k plně autonomním restauracím, kde umělá inteligence neřídí jen zákaznický servis, ale také přípravu jídel, jejich kontrolu i samotné doručování, informuje server El Mundo America.

A není to už jen vize budoucnosti – městská vláda v Číně to už aktivně plánuje. Tento týden představila strategii, podle které má do roku 2028 víc než 70 % fastfoodů, kaváren a jídelen zavést automatizované systémy ve všech provozních fázích. Běžné restaurace pak mají využívat umělou inteligenci alespoň v polovině svých klíčových funkcí.

Aby bylo možné tohoto cíle dosáhnout, město chce podpořit výstavbu rozsáhlých centralizovaných robotizovaných kuchyní propojených datovými sítěmi a vybavených vysoce přesnými robotickými rameny, pokročilými teplotními senzory a počítačovým viděním. Tyto kuchyně mají zvládnout přípravu tisíců receptů během několika minut — bez rozdílů v chuti, textuře či prezentaci.

„Fastfoodová zařízení budou muset přijmout inteligentní nápojové automaty, roboty na smažení, roboty na vaření rýže a stroje na kompletaci burgerů, aby zvýšila efektivitu,“ uvádí akční plán Šanghajské obchodní komise.

Ne všichni však sdílejí nadšení z tak rychlé technologické proměny. Mnoho pracovníků pohostinství v Šanghaji vnímá tyto pokroky s rostoucí obavou, jak píše web South China Morning Post (SCMP). Úplné nahrazení lidí stroji je podle nich na dohled. Studie Fudanské univerzity ukazuje, že automatizace by mohla vést až k 78% úbytku provozních pozic v pohostinství. Současně však může způsobit až 200% nárůst specializovaných technických profesí, jako jsou AI inženýři, kalibrátoři senzorů či designéři algoritmických gastronomických zážitků.

„Istanbulské kočky nejsou domácí mazlíčci ani toulaví mazlíčci, ale spíše něco mezi tím,“ vysvětluje fotograf Marcel Heijnen, autor knihy Městské kočky Istanbulu. „Nejsou vlastnictvím konkrétních lidí – stará se o ně komunita v jednotlivých čtvrtích.“

Tento vztah má hluboké kořeny již v Osmanské říši, kde existovalo dokonce povolání zvané mancacı – „hlídač koček“. Jeho úkolem bylo dohlížet na to, aby městské kočky byly nakrmené, a zároveň umožnit obyvatelům kupovat si od mancacıů jídlo a krmit koťata sami. Péče o kočky byla tehdy běžnou a uznávanou součástí každodenního života.

Dnes lidé v Istanbulu stále radostně sdílejí své domovy i ulice s kočičími obyvateli – a to natolik, že město získalo přezdívku „Catstanbul“, kterou používají chovatelé koček po celém světě. Pro mnoho turistů je setkání s kočkami dokonce jedním z důvodů, proč Istanbul navštívit.

Kočky jsou přítomné všude: v obchodech, které si je často hýčkají jako lákadlo pro zákazníky, i v podnicích, které před vchodem nechávají misky s vodou a jídlem pro toulavé jedince. Mnozí majitelé tvrdí, že je to nejen gesto laskavosti, ale také tradice – už v osmanských dobách kočky chránily zásoby potravin před škůdci a byly díky tomu nepostradatelné.

Dnes mají kočky jinou roli. Jsou neoficiálními turistickými vyslanci města, kteří zjemňují atmosféru rušných ulic a dodávají Istanbulu jedinečný, přátelský charakter. V očích místních jsou symbolem pohostinnosti, historie i každodenního soužití lidí a zvířat.

Majitel baru Carls Peters tvrdí, že jde o opatření z důvodu bezpečnosti. Na sociálních sítích vysvětlil, že člověk, který vstoupí do baru sám, je okamžitě ve zranitelné situaci. Podle něj je pro personál noční můrou, pokud se někomu v rušném prostředí, kde se konzumuje alkohol, něco stane a nikdo nemůže poskytnout základní informace. Uvádí příklady, kdy host upadne, udeří se hlavou nebo se zamkne na toaletě – a v těchto situacích může skupina přátel sdělit, co pil a s kým přišel. Pokud je host sám, tyto informace chybí.

Helen Coffeyová z deníku Independent však upozorňuje, že i když je tato argumentace pochopitelná, zároveň se nabízí otázka, zda podobná pravidla neomezují tradiční britský noční život. Návštěvnost klubů a barů už nyní dlouhodobě klesá, mladí lidé dávají přednost sociálním sítím a donášce jídla domů před večerní výpravou ven, jak potvrdil i šéf jednoho z největších britských řetězců barů a hospod.

Současně se mladá generace potýká s tím, co Světová zdravotnická organizace označuje jako „epidemii osamělosti“. Podle průzkumu Centra pro sociální spravedlnost z roku 2024 se třetina mladých lidí ve věku 18 až 24 let cítí často nebo většinu času osamělá a mnozí přiznávají, že tráví většinu volného času sami. Coffeyová upozorňuje, že opatření, která mladým lidem naznačují, že chodit ven bez přátel je nežádoucí nebo problematické, mohou tento trend ještě prohloubit. Pokud se někdo vydá ven sám v naději, že pozná nové lidi, a podnik ho odmítne, je to podle ní přesně opačný signál, než jaký by měl moderní veřejný prostor vysílat.

Omezení přeprodeje vstupenek je jedním z předvolebních slibů labouristické vlády. Rozhodnutí přichází týden poté, co desítky umělců včetně Sama Fendera, Dua Lipy a Coldplay vyzvaly premiéra Keira Starmera, aby ochránil fanoušky před zneužíváním.

Nová pravidla mají omezit poplatky a servisní příplatky používané sekundárními prodejci vstupenek a zabránit obcházení cenových limitů. Toto odvětví totiž často zažívá velké objemy nákupů vstupenek pomocí automatizovaných botů, kteří vstupenky skoupí a následně je nabízejí za enormně nadsazené ceny.

Úřad pro hospodářskou soutěž a trhy bude mít možnost platformám ukládat pokuty až do výše 10 % jejich ročního příjmu. Pokud firmy nebudou pravidla dodržovat, může to znamenat pokuty v řádech milionů liber. Uvedla to ministryně kultury Lisa Nandy. Aby zákon vstoupil v platnost, musí ho ještě schválit legislativa.

Ministryně uvedla, že začátkem týdne navštívila se svými kolegy několik prodejních míst a zjistila, že vstupenky na kapelu Radiohead se prodávají až za jedenáctinásobek původní ceny a vstupenky na mistrovství světa v šipkách až za patnáctinásobek. „Když to všechno sečteme, odhadujeme, že tato opatření ušetří fanouškům přibližně 115 milionů liber (tedy více než 3 miliardy českých korun) ročně,“ dodala.

Kontrarozvědka upozorňuje, že čínské ministerstvo státní bezpečnosti skrze náboráře útočí na členy britského parlamentu. Údajně se snaží od poslanců získat citlivé informace a zároveň ovlivnit jejich rozhodování.

Podle CNN se tím zabývá i ministr bezpečnosti Dan Jarvis, který na plénu řekl, že „tato aktivita zahrnuje skrytý a promyšlený pokus cizí mocnosti vměšovat se do našich suverénních záležitostí ve prospěch vlastních zájmů a tato vláda to nebude tolerovat.“

Server BBC zveřejnil i konkrétní pokusy o kontakt. Ženy s anglicko-čínskými jmény Amanda Qiu a Shirly Shen v něm poslancům píšou, že jsou výbornými kandidáty na pracovní pozici, kterou jejich firma právě otevírá. Pak se snaží navázat intenzivnější spojení. Podezřelá je lámaná angličtina. Ta se ale dá rychle vypilovat. Jazyková úroveň se stále zlepšuje i u podvodů v češtině. Čínská strana se obviněním ze špionáže brání a označila je za fabulaci a zinscenovanou šarádu.

Postavička v obličeji vypadá jako venezuelský diktátor Nicolas Maduro. Superknír je ale na rozdíl od něj svalnatý a jeho kostým se nápadně podobá obleku amerického Supermana. Jak píše americká CNN, skeče s ním se vysílají ve venezuelské státní televizi od roku 2021. Tento týden ale poprvé převlékl svůj charakteristický úbor a divákům se představil ve vojenském, s mečem v ruce.

Podle CNN se teď v jihoamerické zemi propaganda rozchází v tom, jaký zaujímá postoj. Maduro prostřednictvím svého seriálu tvrdí, že se nic neděje. Zároveň ale lidem radí, aby byli na případný úder Trumpovy armády připravení. V minulosti se taky v ulicích objevovalo větší množství plakátů a maleb, které podporovaly válečný postoj venezuelského režimu.

Maduro brzdí útočnou rétoriku poté, co Trump kromě námořních útoků nevyloučil ani ty pozemní. Diktátor častěji vychází přímo mezi lidi, kde spolu s dalšími funkcionáři svého totalitního režimu mluví o míru, zazpíval i píseň Imagine od Johna Lennona. Vystoupení mělo vyzvat právě Trumpa k tomu, aby s Madurem usedl k jednacímu stolu. Podle BBC americká administrativa vůdce považuje za hlavu drogového kartelu. Spojené státy organizaci Cartel de los Soles příští týden prohlásí za teroristickou. Podle Trumpa je přímo napojená na venezuelskou vládu.

O studii vědců z Oxfordské univerzity a Floridského technologického institutu píše server Newsweek. Vůbec poprvé fenomén polibků studovali z širšího evolučního hlediska. Sledovali sexuální chování různých primátů. „Neagresivní kontakt z úst do úst, který nezahrnuje přenos potravy“ výzkumníci zmapovali až do doby před 21,5 miliony let. V průběhu času se zachoval u většin velkých opic, včetně lidí.

Tým se zaměřil na primáty, kteří pocházejí z Afriky, Evropy a Asie. Patří mezi ně i šimpanzi nebo orangutani. K zjištění jejich milostného chování použili i počítačové modely, díky čemuž dokázali zkoumat i vymřelé druhy.

Podle serveru The Independent se pravděpodobně líbali i naši historičtí příbuzní neandrtálci. Ti vyhynuli asi před 40 000 lety. Příjemné chvilky navíc trávili i s naším druhem, tedy homo sapiens sapiens. V ústech lidí i neandrtálců se totiž našly stejné mikroby.