Z mexické lezecké oblasti Portrero de Chico „domů“ do Kanady. Štěpán Jílek projel Amerikou

Štěpán Jílek cestoval v roce 2017 ve své dodávce z Vancouveru do Mexika. Tam auto zaparkoval v lezecké oblasti na předměstí Monterrey a na jaře roku 2018 ho tam – ke své radosti – zase našel. Z Portrero de Chico chtěl vyrazit co nejrychleji „domů“ do Kanady, ale nakonec se přece jen na několika místech zdržel. Kvůli lezení i kvůli lidem. „Portrero de Chico je jedna z nejlepších lezeckých oblastí v Americe, ve vesničce pod skálou funguje Café El Buho, tam pracují dobrovolníci převážně z Ameriky a výtěžek jde na pomoc místní komunitě,“ vypráví o své první zastávce.

Portrero De Chico s Adamem|foto: Štěpán Jílek

V Americe oslovuju každého. I ty, kteří se mračí

Pak na hranicích s trochou problémů vyřídil pojištění na svoje auto do USA a zamířil s postupujícím jarem do Utahu. Spal v autě na parkovištích u hospod a supermarketů a u každé večeře vyhledával nějaký lidský příběh. „Oslovuju každého. I ty, kteří se mračí, pokud vypadají, že jsou sami a že mají nějaký příběh, který by mohli vyprávět,“ říká v Casablance Štěpán Jílek. K lidem, které potkal ve Spojených státech, má takřka jen slova chvály. „Problém se dá vždycky vyřešit a všude v Americe se najdou dobří lidé,“ shrnuje to s tím, že se během cesty například zcela náhodou ocitl jako vítaný host i na několika narozeninách.

Po návratu do Vancouveru se cítil jako doma, v komunitě Čechů, kteří tam žijí, rychle sehnal práci i bydlení. Cestoval po Vancouver Islandu, kde doporučuje – namísto známějšího a drahého West Coast Trailu – především Juan de Fuca Trail vedoucí podél skalnatého pobřeží ostrova. „Za jeden den jsme potkali 7 medvědů,“ upozorňuje a vypráví v Casablance zážitky ze setkání s medvídětem. Šel také Sunshine Coast Trail na západním pobřeží nad Vancouver Islandem.  

Stačí vyrazit na cestu. Amerika na vás čeká, říká mladý cestovatel Štěpán Jílek

• Upravit
• Smazat

Romantika amerického road tripu se zaryla pod kůži mladému českému cestovateli. Jel z kanadského Vancouveru na Aljašku a pak dolů na jih do Kalifornie, Utahu a Mexika. Peníze si vydělával cestou, myl například mrakodrapy ve Vancouveru, trhal třešně v Kelowně a stříhal marihuanu v Kalifornii.

Většina legend o námořnících je pravdivá!

Po návratu z Kanady se Štěpán Jílek živí prací na moři, výškovými pracemi na větrných elektrárnách. Takže pokračuje ve sběru inspirace v cestovatelských a jiných životních příbězích. „Většina legend o životě námořníků a přístavních historek je pravdivá,“ směje se. „Nikdy jsem například neviděl někoho se tak rychle sbalit jako námořníky, když loď po 14 dnech na moři přistane. Než za nimi pak se zpožděním dojdu do hospody, stihnou i návštěvu místního bordelu…“