Za grandiózním Já je skrytá obrovská nejistota, léčba narcismu trvá roky, říká psycholožka

Psychiatrička Jiřina Kosová v jednom z rozhovorů Diagnózy F popsala poruchy osobnosti jako soubor běžných lidských vlastností, z nichž některé jsou oproti normálu výraznější, až extrémní. V případě narcistické poruchy osobnosti bychom mohli detekovat trvalou potřebu grandiozity, obdivu druhých a nedostatek empatie. Lidé s narcistickou poruchou osobnosti bývají velmi citliví na zranění jejich sebevědomí.

Eliška Hrbková|foto:Adéla Paulík Lichková, Český rozhlas

Podle psycholožky Elišky Hrbkové má tato porucha své základy v dětství, kdy z nějakého důvodu nebyla naplněna potřeba pozornosti a lásky od rodičů. Dítě se kvůli tomu cítí zavržené a zraněné. O pozornost pak může bojovat velkými výkony anebo se uzavře do pomyslného brnění, aby již dál zraňováno nebylo.

V dospělém věku narcistická porucha komplikuje nejen život lidí, kterých se přímo týká, ale i jejich blízkých. Život s narcisem totiž není žádný med.

„Narcistický člověk je na začátku velmi okouzlující, zahrnuje druhého pozorností a teprve ve chvíli, kdy si je vztahem jistý, začíná ubližovat, ponižovat, devalvovat, což souvisí s jeho patologickou dynamikou,“ popisuje Hrbková, která se dlouhodobě věnuje terapii lidí s poruchami osobnosti.

Co přivede narcise do terapie, když ne narcismus? Čím jsou si partneři lidí s narcismem podobní? A je vůbec možné žít s narcisem ve spokojeném vztahu? Poslechněte si úvodní rozhovor z třídílného speciálu Diagnózy F věnovaného narcismu. V dalších dílech pak uslyšíte příběh ženy, kterou život s narcisem dostal skoro až na dno, a příběh muže, který se s narcistickou poruchou sám potýká.