„Začni správně.“ Když nemáte po odchodu z dětského domova ani kam dát věci, potřebujete pomoct

21. listopad 2017
03607322.jpeg

„Děti z dětského domova velmi často odchází stylem ‚já jsem king, já to zvládnu‘, ale jakmile nastanou první problémy a najednou není nikdo, kdo jim pomůže, tak jsou v úzkých,“ říká Alena Hurtová, koordinátorka projektu Začni správně.

„Mladý člověk musí sám přijít na to, že za sebe musí rozhodovat sám, v tom mu nepomůžeme,“ přiznává Alena a dodává, že okamžik převzetí zodpovědnosti přijde v životě každého, lidé z biologických rodin se na to ale připravují postupně. „Další problém je, že děti z dětských domovů se mají dobře po materiální stránce, mají plnou lednici, jezdí na výlety…, ale když pak z domova odejdou, tak není nikdo, kdo by je podporoval. A to je hodně velký oříšek, nejsou lidi, co dávají, a člověk musí šetřit.“

„Já osobně se bojím, abych sehnala hned práci, školu dokončím v květnu a odejít z domova musím v červnu, protože už mi bude 26 a nemůžu se spolehnout na to, že práci najdu až po konci školy,“ říká Alena Bartoňová, jedna z klientek projektu Začni správně, která dorazila společně s Alenou Hurtovou do studia Radia Wave. „Klíčové je vědět, kde budete po odchodu z dětského domova bydlet.“

Projekt Začni správně je v ostrém provozu už čtyři roky a momentálně podporuje na tři stovky klientů, kterým, jak vysvětluje Alena Hurtová, říkají láskyplně „mlaďoši“. Kromě projektových koordinátorů, kteří se snaží pomoci s reálnou organizací života, sháněním práce a bydlení, nabízí Začni správně také mentory, kteří pro mlaďochy představují kamarády, rádce, starší sourozence.

Alena Hurtová, koordinátorka projektu Začni správně, a Alena Bartoňová, jedna z jeho klientek

„Mentor je někdo, na koho se může mlaďoch obrátit – může u něj vidět chování, jak funguje rodina, může se u něj poradit, když jde na pracovní pohovor,“ upřesňuje Alena Hurtová a pokračuje výzvou pro potenciální zájemce o práci mentora. „Mentorem se může stát skutečně každý, kdo chce ze sebe něco dát, chce něco ukázat, předat a je ochoten vpustit si do života v podstatě cizího člověka.“ Mentoři mohou i pomoci s překonáváním stereotypů, na které děti z dětských domovů stále ještě naráží, i když se podle Aleny Hurtové, koordinátorky projektu Začni správně, situace lepší.

„Je strašně super, že přibývá zaměstnavatelů, kteří šanci dávají a mají na to i speciální programy, aby zaměstnali mladé z dětských domovů nebo pěstounské péče. Ono když s tím někdo začne, tak se pak ostatní přidají a vlastně zjišťují, že zaměstnat někoho z dětského domova je vlastně stejné jako zaměstnat někoho z rodiny.“

Michal Ďorď o zkušenosti s ústavní péčí: Do sedmi let jsem netušil, že žiju v jiném světě

Děti

Michal Ďorď je členem vládního výboru pro práva dítěte a předseda spolku Vteřina poté, který sdružuje lidi se zkušeností z ústavní péče. I on sám má za sebou léta pobytu v dětském domově. Svým úhlem pohledu zakončil třídílný speciál Diagnózy F o ústavní péči o děti v České republice.

Projekt Začni správně se zaměřuje i na situaci romských klientů, kteří kromě stereotypů týkajících se dětí z dětského domova čelí i rasistickým předsudkům.

„Když v děcáku vyrůstáte od mala, nevnímáte, že váš kamarád má jinou barvu pleti – to přijde až ve škole, když se ostatní diví, že se kamarádíte s ‚cikánama‘,“ připojuje vlastní zkušenost Alena Bartoňová, která by se v budoucnu ráda do dětského domova vrátila jako vychovatelka.

Poslechněte si celý rozhovor!