Zahrádkář level hardcore. Semínkovny vám umožní vypěstovat si vlastní odrůdy
Možná jste už zkusili komunitní zahradu, vypěstovali si první rajče na balkoně nebo chodíte sbírat ovoce na městské stromy, které jste našli přes aplikaci Na ovoce. Gratulujeme, jste soběstační zahrádkáři. Jestli se ale chcete posunout ještě o úroveň výš a stát se zeleným guru, zkuste si vypěstovat vlastní originální odrůdu oblíbené zeleniny nebo bylinky. Umožní vám to Semínkovny, které právě vznikají v Česku.
Krabice s překvapením
„Semínkovna je taková krabice, která je rozdělená do několika přihrádek, v každé jsou umístěné sáčky se semínky. Zelenina zvlášť, bylinky zvlášť, kytky zvlášť,“ popisuje rozjíždějící se zahrádkářský projekt jeho zakladatelka Klára Hrdá. „Funguje to tak, že člověk přijde, vybere si semínka, která se mu líbí nebo hodí, vezme si je domů a pokusí se je vypěstovat. Když se mu podaří a urodí, část vypěstuje na semena a přinese zase zpátky do Semínkovny.“
Důvodů pro existenci roztomilých budek s pytlíčky azalky, muškátů, levandulí a fazolí je spousta. To nejdůležitější na začátek je původ semen. V krabici totiž nenajdete běžné osivo ze zahradnických supermarketů, ale jakási prasemena, která si uchovávaly generace zahrádkářů. Z těch je daleko snazší vypěstovat rostliny přizpůsobené na vaši zahradu, což je levnější a ekologičtější než chemicky náročná péče o běžně dostupné hybridní rostliny. „Ty jsou pěstované ve sklenících a samozřejmě nejsou adaptované na místní podmínky, trpí hodně chorobami, vyžadují přihnojování, aby vůbec nějakým způsobem fungovaly,“ vysvětluje Hrdá.
Hybridní rostliny navíc fungují trochu podobně jako výrobky s uměle sníženou životností, které vás donutí včas si pořídit nejnovější možnou verzi. Když budete chtít získat semena z hybridu, abyste si mohli pěstovat rajčata i další sezonu, zapracuje genetika. Příští úroda už bude nestabilní, tvrdí Hrdá: „Hybridní rostliny se jednoduše řečeno nedají semenařit. Nemůžete si je namnožit, jste nucen vždycky jít zpátky do obchodu a nakoupit rostliny znovu.“ Semínkovna oproti tomu funguje na bázi knihoven. Nic nekupujete, ale půjčujete, přičemž zpátky vrátíte svoji verzi semínek, která si pro svou zahradu půjčí zase někdo další.
Kedlubny ze staré školy
Domů si ze Semínkovny neodnesete jen pytlík s osivem, ale biologický stroj času, který by vám teoreticky měl umožnit vypěstovat si kedlubnu, jakou před sto lety jedli vaši praprarodiče: „Je to návrat ke kořenům, protože veškeré osivo, které momentálně existuje, je tu na základě toho, že lidi semenaří a semena si po celá staletí předávali a dodnes uchovávali. Je dobré v tom pokračovat a nenechat to jen semenářským firmám, které si z toho vybírají, co chtějí.“
Vůbec nejpodstatnější na projektu semínkových půjčoven je ale možnost obnovování biodiverzity. „Od doby, kdy začaly fungovat semenářské firmy, klesla biodiverzita zhruba o 90 %, protože lidi samozřejmě přešli na pěstované hybridy,“ říká Klára Hrdá. Staré odrůdy rajčat, které se vztahovaly k jednomu kraji a jedné konkrétní rodině, zmizely s jejím posledním členem. Znovu se mohou objevit s vámi.
Semínkovnu najdete v Pardubicích, v Libenicích u Kolína a od poloviny září také v Praze.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
