Žaloba místo žalu. Právo hledá cesty, jak přimět stát k větší klimatické zodpovědnosti

„Když budu jíst méně masa nebo méně létat letadlem, je to věc životního stylu. Když budu chodit na protesty, je to politické gesto. Zatímco žaloba je právní prostředek, který použiju, když mám jako občan pocit, že moje práva jsou vládou porušována nebo ohrožována. Pokud jsou to práva související s klimatem nebo životním prostředím, pak to nazýváme klimatická žaloba,“ vysvětluje ve studiu Radia Wave šestadvacetiletý právník Martin Madej poslání klimatické žaloby. První právní spor tohoto druhu se státem připravuje stejnojmenný spolek na tento podzim. Zatím je v přípravné fázi náboru členů a finančních prostředků.

Martin Madej|foto:archiv Martina Madeje

Klimatické právo je v Česku teprve v plenkách. „V Kalifornii už existuje klimatický zákon a podobně je to v Evropě. Některé státy mají svůj klimatický zákon. Nic takového v Česku zatím nemáme,“ říká Hana Müllerová z Akademie věd ČR. „My za Centrum pro klimatické právo a udržitelnost vítáme, že se připravuje první česká klimatická žaloba. V Evropě došlo v několika případech k tomu, že ty klimatické žaloby posouvají věci kupředu, i když jsou nakonec neúspěšné. Je to silný signál občanské společnosti vůči vládám,“ doplňuje právní vědkyně z prvního českého vědeckého týmu, který se na klimatické právo specializuje.

Soudci dali za pravdu žalobcům nedávno v Irsku. V Nizozemsku nařídil soud v roce 2015 zajistit nápravu nedostatečného dodržování klimatických závazků snížením emisí skleníkových plynů do letošního roku o 25 % proti stavu v roce 1990. Ve Francii se zase ke klimatické žalobě známé pod názvem „kauza století“ podpisem hlásí 1,7 milionu občanů. Soudní spory však nejsou vedeny jen proti státním orgánům, ale i proti soukromým znečišťovatelům. Podle Columbia Law School se vede po světě přes dvanáct set podobných soudních sporů.