Zapomenuté trojité X dostane nejspíš Diesel do žil

Za dobu trvání fotbalového mistrovství vyšetřuje policie 384 z celkem 2322 případů domácího násilí právě v souvislosti se fotbalovými zápasy, píše britský Skynews.

Podle šéfa policejní jednotky, která řeší násilí spojené s fotbalem, Marka Robertse za vyšším množstvím násilí může zvýšená míre konzumace alkoholu. „Čím vyšší je spotřeba alkoholu, tím větší problém. Z dat, které můžeme předložit navíc vyplývá, že k velkému počtu přestupků došlo v souvislosti s rozšířením povolené otevírací doby pro bary a restaurační podniky,“ dodává Roberts.

Podle něj výrazně vzrostl taky počet násilných přestupků mimo domov. Největší problém vidí v nesprávné komunikaci úřadů. Otevírací dobu často povolily prodloužit až na poslední chvíli. Jenže na to nebyly připravené posily u policejních hlídek ani u lidí, kteří se o pořádek v barech a klubech starají.

Britové před turnajem spustili speciální kampaně, které obětem domácího násilí pomáhají incidenty odhalovat a bránit se. Podle Olivie Roseové, národní koordinátorky státního zastupitelství pro stalking, je důležité šířit poselství, že domácí násilí není jen nepřijatelné, ale že je hlavně nezákonné. Pro BBC řekla, že důležité je všímat si a pomáhat jeden druhému, ať už jde o sousedy, nebo třeba o rodinu či kamarády. „Pokud můžete zasáhnout a pomoci, můžete tím zásadně změnit něčí život,“ dodává Roseová.

Restaurace se dvěma michelinskými hvězdami v luxusní čtvrti Gangnam servírovala mravence jako volitelný doplněk k dezertu kvůli jejich kyselé chuti. Hosté si ale mohli zvolit i jinou variantu, například fermentovaný ocet nebo jedlé květy, píše CNN.

Problém je v tom, že jihokorejské zákony povolují ke konzumaci pouze deset druhů hmyzu. A mravenci mezi nimi nejsou. Podle obžaloby restaurace od roku 2021 naservírovala asi 12 200 „závadných pokrmů“. Restaurace ale tato čísla zpochybňuje a tvrdí, že mravenci tvořili jen malou část dohromady patnáctichodového menu a že si je vybralo jen asi 60 procent zákazníků.

Případ začaly úřady vyšetřovat poté, co si fotografií jídel s mravenci všimli na sociálních sítích, dodává BBC. Kontrola navíc podle prokuratury odhalila, že někteří z použitých mravenců obsahovali až 55krát více těžkých kovů než běžně konzumovaný hmyz.

Mravenci svojí kyselostí právě díky kyselině mravenčí dodávají jídlům zajímavou štiplavost. Lidé je tak můžou využívat třeba k výrobě ginů nebo marmelád, ale to jsou spíš okrajovější a exotičtější artikly a rozhodně zatím nejde o běžné supermarketové zboží.

V Mexiku se z mravenců vaří takzvané Escamoles „mexický kaviár“. To jsou mravenci spolu s vajíčky rodu Liometopum opečení na másle s bylinkami v tortille. V Indii se zase tradičně připravuje třeba mravenčí čatní s česnekem, mátou, solí a chilli papričkami.

Do programu Il Grande Freddo, tedy Velké ochlazení, se zapojilo zatím jedenáct římských kin. Každý den od jedné hodiny odpoledne do půl sedmé večer nabídnou divákům jiný film. Právě v tomto čase bývají venkovní teploty nejvyšší a často sahají až ke 40 stupňů Celsia, uvádí CNN.

Vstupenky si lidé nemusí rezervovat – kdo dorazí dřív, ten se dostane dovnitř. Prvním filmem byla italská komedie C'è ancora domani z roku 2023. A přestože vstupné je zdarma, za popcorn a colu už si lidé musí příplatit.

Římský starosta Roberto Gualtieri na stránkách radnice uvedl, že město chce lidem nabídnout možnost strávit několik hodin v příjemném chladu. Kina jsou proto součástí širší sítě takzvaných klimatických úkrytů, kam patří také knihovny nebo muzea.

Evropa zažívá léto plné brutálních vln veder a evropská města proto začala přijímat zvláštní opatření, aby zajistila vodu a místa k ochlazení pro obyvatele, kteří doma nemají klimatizaci. Řím je, alespoň podle starosty města Gualtieriho, na světové špici. „Myslím, že máme nejvíc komunitních ochlazovacích míst na světě, a to ani nepočítáme klimatizované supermarkety, protože tam nejsou volně dostupné záchody.“

Podle italského letectva, které poskytuje oficiální předpověď počasí, by navíc měl srpen být ještě teplejší než červenec.

Zpěvačka Olivia Rodrigo si všimla totiž trendu u svých fanoušků, kteří se na koncertech tlačí nejblíž k zábranám před stagí. „Lidé nosí plenky, aby se dostali do první řady,“ popsala Rodrigo. A píše o tom i britský Guardian.

Očividně nejde o jediný případ. Před měsícem virálně kolovalo video pracovníka stadionu, který uklízel lidské výkaly po koncertě Noaha Kahana. Umělec na to reagoval tím, že lidem doporučil, aby si odskočili. „Pokud během mojí show musíte jít na záchod, prosím vás, proboha, prostě si odskočte.“

Guardian popisuje, že se počet takových případů zvyšuje od začátku pandemie. Milovníci hudby přišli o dva roky živých vystoupení a mladí fanoušci museli čekat na své první koncerty. Těžce vydobytých míst v první řadě se pak neradi vzdávají.

Mueller našel tisíce zmínek o lidech z Marin County, většina z nich ale byla bezvýznamná. Často šlo například o účtenky, protože Jeffrey Epstein rád nakupoval v obchodě Restoration Hardware v nedalekém Cort Madera. Epstein se také v roce 2014 podílel na organizaci uměleckého večírku ve městě Sausalito nebo pomáhal zařídit setkání s Woody Allenem v Timuronu.

Zaujala ho ale emailová korespondence z roku 2013 mezi Epsteinem a ženou z modelingové agentury Mill Valley Connection, informuje Wired. V ní stálo: „Ohledně naší rakouské modelky Hannah se za vámi můžeme večer zastavit. Pokud byste tedy měl zájem, dejte mi vědět. Probereme honorář.“

Student postupoval podle zadání a úkol zveřejnil na instagramovém profilu školního časpopisu, kde okamžitě nasbíral tisíce lajků. O čtrnáct dní později ale zmíněná modelka pohrozila žalobou. Redakce školního časopisu proto kontaktovala právníky, podle kterých žena napojená na kauzu Jeffreyho Epsteina nemá šanci u soudu uspět.

Studenti se zpočátku rozhodli jeden z instagramových příspěvků o Epsteinových spisech archivovat. Vedení školy však požadovalo jeho úplné stažení s odůvodněním, že si nemůže dovolit případný soudní spor. Vedení se navíc obávalo neověřených informací, což studenti vyvrátili.

Modelingová agentura modelky z Epsteinových spisů nikdy nepodnikla reálné právní kroky. V důsledku celé kauzy ale vedoucí časopisu a vyučující Schneiderová, která osmnáctiletému studentovi pomáhala, oznámila, že odchází na neplacené volno. Jako důvod uvedla dlouhodobý tlak školní administrativy na to, co se v časopise objeví.

Škola nejméně dvakrát porušila první dodatek americké Ústavy o svobodě projevu,píše nezisková novinářská organizace EdSource. Přesto učitelka Schneiderová, která jeden z nejúspěšnějších školních časopisů ve Spojených státech vedla třináct let.

Podle serveru Wired za to částečně můžou i sociální sítě. Algoritmy totiž mladým lidem denně ukazuje vzory v podobě nejúspěšnějších běžců světa. Fenoménu už si několik let všímá celý atletický svět a nazval ho „trackflací“, tedy inflací na závodní dráze.

Ta způsobuje, že zejména mladým atletům a atletkám už často nestačí překonávat regionální rekordy. „Nakonec se prostě stejně vždy najde někdo, kdo stejnou vzdálenost uběhne rychleji,“ shrnuje pro Wired čtrnáctiletý Henry Bartle z Kalifornie, který zaběhl 800 metrů za 2:03:52. O šest vteřin ale nestačil na o rok mladšího Gunnera Hammetta z Virginie.

Fotbal nebo baseball se za poslední generaci staly neuvěřitelně soutěživým prostředím. Mezi třeťáky nebo čtvrťáky už naplno jede soutěžení o místa v prestižních klubech a obavy o to, jaký game time, tedy čas strávený na hřišti, si vybojují. Rodiče se proto kompetitivnímu prostředí kolektivních sportů snažili vyhnout volbou atletiky. I ta se ale radikálně proměňuje.

Za „atletickou inflací“ stojí nejen větší podpora rodičů, ale taky lepší technologie, vybavení, oblečení, informace ze sociálních sítí a zlepšené tréninkové plány. Všechny tyto úspěchy jsou ale samozřejmě postaveny na fyzických základech.

Podle serveru Guardian se zvyšuje popularita běhaní a to kvůli nízké ceně i trendům na sociálních sítích. 

Minulý týden představil výzkumný tým z Cambridgeské univerzity v časopise Communications Sustainability nový rámec pro hodnocení megaakcí z pohledu „klimatické udržitelnosti“. Studie si všímá časopis WIRED a vědci v ní analyzovali mistrovství světa ve fotbale v roce 2026, které skončilo v neděli, a evropské turné kapely Coldplay z roku 2024.

„Účinné klimatické strategie pro megaakce typu mistrovství světa dalece přesahují pouhé snižování provozních emisí na stadionech, protože to je jen zlomek celkové uhlíkové stopy,“ vysvětlil profesor z Cambridge Shaun Larcom v tiskové zprávě k výsledkům výzkumu.

Podle odhadů výzkumného týmu se očekává, že rozšíření světového šampionátu v roce 2026 na formát se 48 týmy zvýší celkové emise přibližně o 590 000 metrických tun ve srovnání s předchozím turnajem pro 32 týmů, čímž dosáhnou zhruba 4,23 milionu metrických tun ekvivalentu oxidu uhličitého. Z této částky připadá 82 procent na cestování fanoušků. Odhadované emise ze světového šampionátu v roce 2026 tak podle zjištění vědců odpovídaly celkovým ročním emisím Islandu a podle listu The Guardian tak jde o jeden z nejvíce znečišťujících světových šampionátů všech dob.

Pokud by se klimatické náklady těchto emisí přenesly přímo na diváky, znamenalo by to dodatečné náklady v průměru 114 dolarů (v přepočtu zhruba 2 650 korun) na jednu vstupenku. Při aplikaci stejného rámce na evropské turné Coldplay v roce 2024 (10 měst, 32 koncertů, 1,9 milionu vstupenek) by klimatické náklady bez mitigačních opatření činily 11 dolarů (asi 255 korun) na lístek.

Kapela Coldplay totiž vyvinula úsilí ke snížení emisí spojených s pořádáním své show, včetně využití mobilních bateriových systémů a výroby energie prostřednictvím solárních panelů a kinetického tanečního parketu. Výzkumníci ale odhadují, že přibližně 98 procent snížení emisí na turné Coldplay bylo způsobeno tím, že fanoušci dobrovolně přehodnotili způsoby svého cestování. K této změně chování přispěla speciální aplikace, kterou kapela nabídla a která fanouškům umožnila porovnávat nízkouhlíkové možnosti dopravy, a také slevy na propagační předměty pro ty, kteří cestovali s ohledem na životní prostředí. Výsledkem bylo, že se na turné Coldplay podařilo snížit emise z cestování fanoušků o 48 procent.

Místo toho se dav demonstrantů, který se v pondělí pokusil pochodovat k parlamentu, střetl s bezpečnostními složkami s obušky a připraveným slzným plynem. Jak shromáždění houstlo, policie tvrdě zasáhla. Běžela s obušky nad hlavou a demonstranty bila do holení, lýtek a zad. Ti na oplátku házeli boty a láhve s vodou, reportuje z místa list The New York Times. Mnozí se snažili uprchnout zadními uličkami a postranními cestami. Oblaka slzného plynu lidi dusila.

Zranění utrpělo na 180 lidí a asi 70 demonstrantů policie zadržela. Podle agentury AFP šlo o jednu z nejvýznamnějších demonstrací od nástupu premiéra Naréndry Módího k moci v roce 2014. Za demonstrací stojí Indické protestní hnutí Švábí lidová strana (CJP). To už den po protestu slíbilo, že bude pokračovat ve svých akcích, dokud kvůli skandálu ohledně uniklých otázek z testů neskončí ministr školství Dharmendra Pradhán.

V Indii v květnu unikly testy z celostátních přijímacích zkoušek na lékařské fakulty. To postihlo přes dva miliony studentů, kteří museli zkoušky absolvovat podruhé. Podle vlády bylo po skandálu zatčeno a uvězněno 13 lidí. Premiér Módí vyzval k zavedení bezchybného systému zkoušek a dodal, že opakované zkoušky proběhly úspěšně.

„Nezastavíme se. Ministr Pradhán musí být odvolán,“ uvedl ve zprávě na sociálních sítích jeden z představitelů hnutí Ašutoš Ranka, který bití ze strany policie označil za hanebný den v historii indické demokracie. O násilí chce v parlamentu mluvit také opozice, která protestovala před Módího bydlištěm.

Dva zástupci CJP se v pondělí setkali s ministrem zdravotnictví, aby s ním projednali své požadavky. Patří mezi ně rezignace ministra Pradhána a odškodnění deset milionů rupií (asi 2 miliony Kč) rodinám každého z asi dvanácti studentů, kteří kvůli skandálu s testy spáchali sebevraždu, nebo propuštění aktivisty Sónama Vangčuka, který za CJP držel hladovku a v sobotu byl násilně převezen do nemocnice. Soud v úterý povolil, aby byl převezen ze státní do soukromé nemocnice.

Patří k mnoha mladým lidem, kteří objevují krásy přírody. Jak uvádí jedno video na TikToku: „Psát si zprávy je fajn, ale společná túra je lepší.“. Trendu si všímá magazín Economist. Influenceři v poslední době doporučují malebné trasy, odpočívadla a horské chaty. Aplikace jako Mapy.cz nebo AllTrails usnadňují hledání stezek a cest. To je obzvlášť užitečné pro generaci, která je zvyklejší číst z obrazovky telefonu než z papírové mapy.

Problém spočívá v tom, že fanoušci kráčejí ve stopách influencerů, aniž by plně chápali, co může výprava do divočiny obnášet. Nadšení průzkumníci se tak mohou snadno dostat do potíží. Ve Skotské vysočině se od roku 2022 počet horských incidentů, do nichž byli zapojeni lidé ve věku 17 až 25 let, téměř zčtyřnásobil. V roce 2018 tvořili 17– až 25letí pouze 15 % zachráněných osob, loni to bylo už 25 %. Nebylo tomu tak ale vždy: na počátku minulého desetiletí to byli především turisté středního věku, kdo potřeboval pomoc záchranářů nejčastěji.

Nejde navíc pouze o skotský trend. Podíl amerických dobrodruhů ve věku od 18 do 25 let, kteří potřebují pomoc, rovněž roste. Také Francie, Itálie a Švýcarsko zaznamenaly v posledních letech prudký nárůst tísňových volání od mladých lidí. Několik případů hlásili záchranáři i ze sousedního Slovenska. V prosinci například pomáhali ve Vysokých Tatrách šestadvacetiletému Čechovi, který měl na botách jen řetízkové nesmeky, další vybavení potřebné pro pohyb v horském terénu mu ale chybělo. Z hory nebyl schopen bezpečně sejít, a zavolal proto o pomoc.