Zaútočí Star Trek na hvězdný věžák?

Výzkum probíhal na Univerzitě v Curychu. Během experimentu vědci aplikovali elektrický proud na čelní a temenní oblasti mozku 44 dobrovolníků – tedy na části mozku umístěné vpředu a vzadu. Když byly tyto oblasti stimulovány současně, účastníci rozdávali více peněz svému anonymnímu partnerovi. „Statisticky jsme opravdu pozorovali nárůst jejich ochoty platit za ostatní,“ uvedl pro BBC profesor Christian Ruff, jeden z hlavních autorů studie.

Kromě toho, že studie odhaluje mechanizmy základního lidského chování, mohou podle vědců její výsledky pomoci při léčbě některých poruch mozku. „Existují lidé, kteří mají vážné problémy se sociálním chováním, protože nedokážou zohlednit perspektivu druhých a neustále jednají sobecky,“ vysvětlil Ruff pro BBC Radio 4 Inside Science. „Právě pro tyto případy by mohla stimulace mozku najít své uplatnění.“

Nový objev navazuje na jejich přechozí studii. V ní sledovali mozkovou aktivitu účastníků při stejné hře na rozdělování peněz. Během výzkumu vědci identifikovali dvě oblasti mozku, které se zdály nejvíc „komunikovat“ právě během rozdávání peněz. Tyto oblasti hrají roli v rozhodování a empatii, tedy v rozlišování pocitů druhých od našich vlastních.

Experiment tak navíc naznačuje, že altruismus je v našich mozcích vrozený a vyvinul se, aby nás vedl k péči o druhé.

Zařízení Aidena McMillana vzbudilo pozornost poté, co jej předvedl stanici NBC Dallas-Fort Worth a ukázal, a dokázal, že si stroj sestavil úplně sám. Takzvaný Fusor simuluje procesy probíhající uvnitř hvězd – v malé vakuové komoře urychluje jádra lehkých atomů proti sobě tak, aby došlo k jaderné fúzi. Přitom vzniká malé množství energie a neutronů, ale neelektrická energie pro domácí použití. Fusor slouží především k experimentům a demonstraci principů jaderné fyziky a plazmatu, informuje web Dexerto.

McMillan začal se svým projektem během pandemie, když mu bylo osm let. Než vůbec začal sestavovat prototypy, strávil dva roky studiem základů jaderné fyziky. Následovalo čtyřleté období pokusů a omylů, vytrvalosti a řešení technických problémů, než se mu podařilo dosáhnout úspěšné jaderné fúze.

„O jadernou fúzi jsem se začal zajímat už dříve, když jsem o ní četl, a chtěl jsem zkusit postavit vlastní zařízení,“ řekl McMillan stanici NBC. Guinnessova kniha rekordů zatím nepotvrdila, zda bude McMillanův výkon oficiálně uznán.

A teď se jim to podle všeho povedlo znovu s kauzu Epstein. Jenže tentokrát do celé teorie vstupuje i nepříjemná otázka: nebyl tvůrce seriálu náhodou s Jeffreyem Epsteinem v kontaktu? A pokud ano, co z toho vlastně vyplývá?

Nejnovější taková teorie souvisí s epizodou 12. série z roku 2000 s názvem „The Computer Wore Menace Shoes“. V ní Homer založí blog pod pseudonymem Mr. X a šíří konspirační fámy. Následně je unesen na tajný ostrov, kde „šílení úchylové tajně řídí svět.“ Právě motiv izolovaného ostrova dnes fanoušci spojují s ostrovy Little Saint James a Great Saint James, známými jako takzvaný Epsteinův ostrov. Na nich údajně Jeffrey Epstein sexuálně zneužíval nezletilé dívky. Na sociálních sítích se okamžitě začaly šířit srovnávací záběry a teorie o „další předpovědi“, informuje Unilad.

Do celé debaty ale vstoupily i nově zveřejněné dokumenty související s Epsteinem. V nich se totiž objevilo i jméno tvůrce Simpsonových Matta Groeninga. Ten byl už v roce 2019 zmíněn v soudních spisech poté, co Virginia Giuffre uvedla, že mu jako šestnáctiletá poskytla masáž nohou v Epsteinově soukromém letadle. Zároveň ho ale popsala jako zdvořilého a neuvedla žádné další nevhodné chování. V aktuálních dokumentech se Groeningovo jméno objevuje spíše v kontextu společenských kontaktů, nikoli obvinění z trestné činnosti, píše Euronews. Samotní tvůrci Simpsonových podobné teorie dlouhodobě odmítají. Podle nich nejde o žádné záhadné předpovídání budoucnosti, ale o kombinaci satiry, nadsázky a náhody.

A bizarní rovina celé kauzy tím nekončí. Nedávno se totiž podle serveru Polygon řešilo i to, že se v mobilní hře Pokémon Go několik let nacházel herní bod – takzvaný PokéStop – přímo na ostrově Little Saint James. Hráči se tam mohli virtuálně „zastavit“ a chytat Pokémony, přestože je místo běžně nepřístupné. Po vlně pobouření byl herní bod odstraněn. V uniklých e-mailech se navíc ukázalo, že Epstein o Pokémon Go věděl a dokonce o ní diskutoval s guruem Deepakem Choprou.

Česká hudební akademie ve druhém kole hlasování rozhodla o nominacích na Ceny Anděl Coca-Cola 2025. Tři nominace získalo také pražské rapové trio GUFRAU a Victor Kal – a to v kategoriích Skladba, Objev roku a Společný projekt. V kategorii Objev roku se mezi nominovanými objevila i vítězka Startéru Meluzína, která zaujala skladbou Hlasy meluzín.

Ceny Anděl jsou cenami České hudební akademie a udělují se od roku 1991. Tradičně oceňují interprety v hlavních, osobnostních i žánrových kategoriích. V roce 2017 došlo ke sloučení tzv. velkých a žánrových cen do jedné události, která zahrnuje kategorie jako Skladba, Album, Skupina, Sólová interpretka, Sólový interpret, Objev, Videoklip, Síň slávy či žánrové sekce Alternativa a elektronika, Folk, Jazz, Klasika, Rap a Rock.

Od roku 2020 se uděluje také cena za Slovenské album a v roce 2024 byla poprvé představena kategorie Společný projekt. O vítězích rozhodují členové České hudební akademie a odborné žánrové poroty složené ze specialistů a specialistek na současnou českou hudbu.

Ústecká Meluzína vydala v prosinci nový singl Probouzíš se, který produkoval Aid Kid. V kategorii Alternativa a elektronika byla nominována také další kapela spojená s Radiem Wave – plzeňská Ida The Young, finalistka Startéru, se skladbou Tell Me When You Pass the Sun.

Slavnostní předávání Cen Anděl se uskuteční 11. dubna 2026 v přímém přenosu České televize.

V preprintové studii vědci z University of Colorado, Emory University a Georgia Tech analyzovali mozkové skeny více než 25 000 účastníků britské biobanky ve věku 44 až 81 let. V posledních letech dochází k rostoucí toleranci vůči konopí, jeho legalizaci v některých zemích a také k uznání jeho terapeutického potenciálu. Spolu s tím roste i počet starších dospělých, kteří konopí užívají.

Server Vice uvádí, že výzkumníci zjistili, že lidé, kteří alespoň jednou v životě užili konopí, vykazovali vzorce mozkové konektivity odlišné od těch, které jsou typické pro běžné stárnutí.

Tým se zaměřil na komunikaci mezi jednotlivými částmi mozku. Stárnutí obvykle oslabuje propojení v mozečku a mezi subkortikálními oblastmi a mozečkem. Právě tyto oblasti jsou přitom bohaté na kanabinoidní receptory. U uživatelů konopí byla tato spojení silnější. Statistická analýza navíc ukázala silně negativní vztah mezi změnami mozku souvisejícími se stárnutím a změnami spojovanými s užíváním konopí – jinými slovy, tyto procesy působily opačným směrem.

Rozdíly se neprojevily pouze v mozkových mapách. Uživatelé konopí dosahovali lepších výsledků v šesti z devíti kognitivních testů, které měřily paměť, schopnost uvažování, výkonné funkce i fluidní inteligenci. Tyto výsledky byly konzistentní napříč skupinami středního a vyššího věku, tedy od osob kolem čtyřiceti let až po seniory starší 66 let.

Výzkum však zároveň upozorňuje na rizika spojená s časným a intenzivním užíváním. Jedinci, kteří začnou s těžkým rekreačním užíváním marihuany před 16. rokem věku – tedy v období, kdy se mozek stále vyvíjí – mohou vykazovat horší výsledky v kognitivních a behaviorálních úlohách spojených s frontálním kortexem. To se týká zejména paměti, pozornosti a úsudku ve srovnání s těmi, kteří konopí neužívají nebo s ním začali až v dospělosti.

Soutěžní program, všeobecně považovaný za jeden z nejpolitičtějších filmových festivalů na světě, i letos odráží hlavní problémy naší doby. Režiséři z různých částí světa představí filmy, které se zabývají tématy moci, identity, paměti a společenských změn, a to jak intimními studiemi postav, tak globálními konflikty.

Ženy a role, ve velmi odlišných společnostech, letos zaujímají obzvláště významné místo. Do popředí se dostává i duševní zdraví a závislosti. Vybrané snímky kombinují osobní příběhy s jasným politickým postojem a ukazují, jak může kinematografie nastavovat zrcadlo současné realitě. Pět filmů v soutěži vyniká zejména – svým tématem, osobitým filmovým jazykem a relevancí i mimo rámec kinematografie.

Do hlavní soutěže o Zlatého medvěda, která zahrnuje dvacet dva děl, se Česká republika neprobojovala. České zastoupení na festivalu bude pouze ve filmové koprodukci. Bude mezi ně patřit animovaný příběh En, ten, týky!, v němž dítě řeckých bohů po pádu na Zemi potká zvídavého chlapce, který režírovala slovenská absolventka FAMU Andrea Szelesová.

V česko-slovenské spolupráci také vznikl dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Z minoritní koprodukce se zrodila Roya, v níž íránská filmařka Mahnaz Mohammadi vypráví o vězněné učitelce. K ženskému pohledu se řadí i návrat klasiky, filmu PanelStory aneb Jak se rodí sídliště, který natočila Věra Chytilová v roce 1979. A v neposlední řadě šestidílná minisérie Monyová, líčící podle reálné kauzy násilnou smrt úspěšné spisovatelky, je dílem režisérky Zuzany Kirchnerové.

Během dnešního zahajovacího galavečera bude představena mezinárodní porota a čestný Zlatý medvěd bude udělen Michelle Yeoh, jedné z nejvšestrannějších a nejvlivnějších hereček své generace. Cenu jí předá režisér Sean Baker (Anora), který tu také uvede svůj krátký film Sandiwara, kde Yeoh hraje pět různýhc postav. Hlavní cena Zlatý medvěd bude udělena 21. února. Vítězný film bude poté znovu promítán na závěrečném galavečeru.

Letos vystoupí ukrajinská zpěvačka Alina Pash, belgicko-kanadský producent Apashe, slovenská hudebnice Katarzia a dětský sbor Sirénčatá pod vedením ukrajinské dirigentky Oleksandry Diachenko. Koncert začne v neděli 22. února v 19 hodin a vstup je zdarma. „Pro mě je vystoupení způsobem, jak říct, že jsme pořád tady, stále jsme lidmi a stále věříme ve světlo i v čase temnoty,“ uvedla Alina Pash. Informoval o tom web Aktuality.sk.

Apashe patří k výrazným jménům současné elektronické scény, známý je propojením elektroniky, hip-hopu a orchestrálních prvků. S Alinou Pash už spolupracoval například na skladbě Kyiv, jejíž videoklip vznikl přímo v ostřelovaném městě. V Bratislavě je doplní ještě vokalista Wasiu.

Akce navazuje na předchozí ročníky, které do centra města přivedly tisíce lidí. V minulosti zde vystoupili například David Koller, Para, Peter Lipa nebo Slobodná Európa. Organizátoři tak pokračují v tradici veřejných kulturních setkání, jejichž cílem je vyjádřit podporu napadené zemi a připomenout, že válka na Ukrajině trvá už čtvrtým rokem. Koncert pořádají organizátoři festivalu Pohoda a Bratislavské kulturní a informační středisko (BKIS).

Britney Spears prodala práva na celý svůj hudební katalog už 30. prosince loňského roku. Čtyřiačtyřicetiletá zpěvačka, která patří mezi nejprodávanější umělkyně světa s více než 150 miliony prodaných nahrávek, převedla práva nad všech devět studiových alb vydaných od debutu v roce 1999. Detaily smlouvy ani přesná cena nebyly zveřejněny, spekuluje se ale o částce kolem 200 milionů dolarů. Vydavatelství se k transakci prozatím nevyjádřilo, stejně jako zástupci zpěvačky. Informoval o tom web BBC.

Spears už v lednu 2024 na sociálních sítích uvedla, že se „do hudebního průmyslu nikdy nevrátí.“ Její poslední nahrávkou tak byl duet s Eltonem Johnem z roku 2022. Prodej autorských práv navíc podle webu Variety přichází po zpěvaččině bouřlivém životním období – v roce 2021 skončilo třináctileté opatrovnictví, během kterého na její finance i osobní život nuceně dohlížel její otec. O zkušenostech z těchto časů napsala v pamětech Žena ve mně, vydaných v roce 2023.

Prodeje hudebních katalogů jsou v posledních letech běžné i mezi dalšími hvězdami. Své písně prodali například Bruce Springsteen, Justin Bieber, Justin Timberlake nebo Shakira. Primary Wave už dříve získalo práva také na katalogy spojené se jmény jako Prince, Whitney Houston nebo Notorious BIG.

Vláda spouští trvalý program Basic Income for the Arts (BIA), který zajistí 2000 umělcům žijícím v Irské republice pravidelný příjem 325 eur týdně. Jak uvádí deník The Guardian, podpora poběží ve tříletých cyklech a podle ministra kultury Patricka O’Donovana jde o první trvalé opatření tohoto typu na světě. „Obrovský krok vpřed, který jiné země nepodnikají,“ uvedl při prezentaci iniciativy v Dublinu.

Program navazuje podle webu ARTNews na pilotní koncept z let 2022–2025, kdy stát během pandemických opatření náhodně vybral a podpořil 2000 tvůrců z 8000 přihlášených. Studie pak ukázala, že zapojení umělci lépe zvládali materiální nouzi, vykazovali nižší míru úzkosti a také byli méně závislí na vedlejších příjmech. Mohli tak trávit více času tvorbou a méně času prací mimo obor.

Podle vládní analýzy nákladů a přínosů se projekt vyplatil i finančně. Překonal své čisté náklady 72 milionů eur díky vyšší produktivitě a nižší závislosti umělců na jiných sociálních dávkách i díky větším výdajům nakupujících v oblasti umění. Podle zástupců iniciativy jde o důkaz, že stabilita místo nejistoty přináší výsledky.