Závislost na terapeutovi může být součástí terapeutického vztahu, říká odborník

29. leden 2021

Terapeutický vztah je jedním z nejdůležitějších nástrojů, které mají terapeuti k dispozici. Představa, že terapeut je jen projekčním plátnem, na které si klient promítá své příběhy a pracuje s nimi, už tolik neplatí, i současná psychoanalýza dává větší důraz na aktuální dění mezi klientem a terapeutem.

„Terapeut není robot, také má nějaké vztahové zkušenosti, je to člověk se svými vlastnostmi a svou subjektivitou a tím i on sám ovlivňuje, jak bude terapeutický vztah vypadat a co se bude mezi ním a klientem dít,“ říká v Diagnóze F psychoanalytický psychoterapeut Karel Malimánek.

Karel Malimánek

Na psychoanalytickou terapii k němu mohou klienti chodit dvakrát týdně klidně i několik let. Na psychoanalýzu se chodí několik let čtyřikrát týdně. Během takto dlouhé a intenzivní terapie se toho ve vztahu mezi klientem a terapeutem může stát hodně.

„Když mě terapeut štve, je to ideální téma do psychoanalytické terapie, ale není snadné jej otevřít,“ říká Malimánek a poukazuje na skutečnost, že si terapeuty často stavíme na pomyslný piedestal. Na svém terapeutovi můžeme být i závislí. Nějaké podoby terapeutického vztahu jsou schopni téměř všichni, liší se ale to, jak vztah prožíváme.

Kolik toho o sobě může terapeut klientovi říct? Co když zjistíme, že i terapeut je jen člověk a dělá chyby? A jak se liší terapeutický vztah s lidmi, kteří třeba i pro svou duševní poruchu neumí fungovat ve vztazích? Poslechněte si Diagnózu F s psychoanalytickým psychoterapeutem Karlem Malimánkem.

autor: Adéla Paulík Lichková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka