Zažijte autentickou hrůzu Kubrickova Osvícení v 3D experimentu

Tento trend povzbuzuje svobodné lidi, aby po rozchodu randili s někým, kdo neodpovídá jejich obvyklým preferencím. Místo toho, abyste si hledali někoho podobného, zkusíte naprostý opak. Může se to týkat hlavně osobnosti, vzhledu, věku nebo dalších aspektů. A podle odborníků to řadě lidí přináší nové možnosti.

„Na papíře víte, jaký je váš typ, a znáte druh člověka, který splňuje všechna vaše kritéria,“ uvedla pro časopis Vice Julie Nguyen, poradkyně v oblasti randění v aplikaci Hily Dating App. „Ale když se vydáte za někým, kdo je zcela odlišný, kdo je úplným protikladem toho, co obvykle znáte, může to do vašeho života přinést nové možnosti a přivést vás k něčemu, co jste možná předtím ani nezvažovali.“

V mnoha případech se termín „180-dating“ vztahuje k situaci, kdy se člověk zaměří na někoho mladšího, než je jeho obvyklá věková skupina. Například žena, která právě ukončila vztah se starším mužem, se může rozhodnout udělat otočku o 180 stupňů a začít se zajímat o muže mladší, než je ona sama.

Podle průzkumu z roku 2022 od seznamovací aplikace Plenty of Fish chodilo 63 procent lidí po rozchodu s někým mladším. Známým příkladem páru ztělesňujícího fenomén „180-dating“ byli americká influencerka a podnikatelka Kim Kardashian a komik Pete Davidson, připomněl časopis Glam. S o třináct let mladším partnerem randila Kim poté, co ukončila vztah s rapperem Kanye Westem.

Podle psychologů může být „180-dating“, stejně jako většina trendů v randění, prospěšný i škodlivý. Záleží hlavně na úmyslu, který za ním stojí. „Tento trend s sebou přináší výzvy i průlomy,“ uvedla pro Vice Sandra Myers, spoluzakladatelka a předsedkyně seznamovací agentury Select Date Society. „Pokud jste k sobě upřímní a jednáte s dobrými úmysly, může se to vyplatit. Pokud ale jednáte ze strachu nebo zklamání, může vám to způsobit další problémy s novými partnery, o které máte zájem. Mohou vás vnímat jako neupřímné, pokud nenajdete způsob, jak s nimi na nějaké úrovni navázat kontakt,“ varovala na závěr.

Výzkumníci německého Institutu Maxe Plancka v roce 2023 testovali 122 heavymetalových fanoušků na Wacken Open Air, každoročním velkém metalovém festivalu v severním Německu. Jedna skupina byla testovaná ještě předtím, než festival začal, zatímco druhou testovali několik dní po poslechu živé hudby. Účastníci museli ponořit ruku po předloktí do ledové vody a vydržet co nejdéle. Ačkoli se jedná o jednoduchý test, podle časopisu Vice jde o běžný vědecký postup, který výzkumníkům pomáhá shromažďovat data v řadě studií.

Podle nedávno publikovaných výsledků výzkumníci zjistili, že fanoušci po skončení festivalu dokázali vydržet s rukou ponořenou v ledové vodě déle než před hudební událostí.

Zajímavé je, že účastníci neuváděli, že by vnímali bolest jako méně intenzivní. Cítili ji zřejmě stále stejně, jen ji dokázali tolerovat déle. To by mohlo naznačovat, že se stali odolnějšími. Podle Institutu Maxe Plancka účastníci ve větší míře akceptovali nepříjemné vjemy spojené s bolestí a soustředili se na faktory, které mohli sami ovlivnit. Tedy například na dobu, za kterou vyndali paži ze studené vody.

Výzkumníci, kteří své zjištění publikovali v časopise Scientific Reports, se domnívají, že tento efekt by mohl souviset s intenzivním sdíleným zážitkem z živé hudby a s uvolňováním oxytocinu.

Velkou roli ale může hrát i povaha hudby. Heavy metal je koneckonců žánr, který v sobě zahrnuje i emoce, kterým se lidé obvykle vyhýbají. Podle časopisu Vice může představovat i bezpečný způsob, jak ventilovat negativní pocity, což se může promítnout i do ochoty snášet fyzické nepohodlí.

„Dosud jsme věděli, že potlačený hněv má největší vliv na zesílení prožívání bolesti u pacientů s chronickou bolestí. Proto jsme chtěli prozkoumat, zda se prožívání bolesti mění - zejména u žánru, jako je heavy metal, který vyjadřuje poměrně mnoho nepříjemných emocí, především hněv,“ vysvětlila pro web Institutu Maxe Plancka Lydia Schneider, hlavní autorka studie.

Ještě před nedávnem třiatřicetiletá Raquel téměř nevycházela z domu a měla potíže navazovat kontakty. Ve škole ji šikanovali a v předchozích vztazích zažila zneužívání. Její psycholožka jí před časem navrhla, aby vyzkoušela seznamovací aplikaci.

„V té době jsem se cítila velmi osamělá a mou jedinou motivací bylo chodit do práce. Neměla jsem absolutně nic jiného co dělat. Tak jsem absolvovala osobní pohovor, vyplnila pár testů a začala se scházet s lidmi, jako jsem já,“ vysvětlila Raquel pro španělský deník El País. Svého přítele Roberta Espinosu poznala před rokem přes aplikaci Dinder.

Španělská platforma vznikla pro osoby s mentálním postižením a Downovým syndromem a kombinuje hledání romantického partnera a přátelství s volnočasovými aktivitami. Vychází ze skutečnosti, že pro mnoho lidí s mentálním postižením je obtížné poznávat lidi mimo obvyklé prostředí, jaké jsou rodina, práce nebo organizace, do které docházejí. „Dosud jsme se starali jen o jejich přístup na pracovní trh. Nyní se začínáme zabývat také jejich přístupem k volnému času, přátelům a lásce,“ vysvětluje Max Roures, zakladatel aplikace.

Uživatelé nejdřív absolvují osobní pohovor a vyplní dva dotazníky. Jeden z nich hodnotí míru jejich samostatnosti. Zjišťuje, jestli žijí sami, řídí auto, pracují, zda jsou závislí na rodičích nebo jestli si obvykle plánují aktivity sami. Druhý zkoumá jejich znalosti a zkušenosti v oblasti sexu a vztahů. Ptá se, zda už měli partnera, byli na rande nebo jestli měli pohlavní styk.

Tyto informace následně pomáhají zajistit, aby se uživateli dostalo potřebné podpory. Jakmile se člověk zaregistruje, může se zapojit do organizovaných skupinových aktivit nebo chatovat s lidmi doporučenými algoritmem. Dinder má uživatele hlavně v Barceloně a každý týden organizuje aktivity od návštěvy kina nebo večeře v restauraci až po strávení dne na pláži nebo tanec na festivalu Primavera Sound.

Spoluzakladatelka americké seznamky na podobném principu Dateability Jacqueline Child uvedla, že lidé s mentálním postižením se v jiných seznamovacích aplikacích často setkávají s diskriminací. „Lidé neočekávají, že by osoby se zdravotním postižením měly sex,“ řekla pro BBC.

Podle webu El País dalším z mýtů je, že jsou promiskuitní. Navzdory předsudkům mají lidé s mentálním postižením stejné emocionální potřeby jako kdokoli jiný. Chtějí se zamilovat, mít partnera, navazovat přátelství a vést samostatný a plnohodnotný život. Podle psychologů je proto potřeba o tématu více informovat.

Jak uvádí agentura AP, Maďarská asociace správců a provozovatelů hřbitovů pořádá soutěž s cílem představit hrobařské řemeslo, jeho dovednosti a zároveň pomoci setřást tabu spojená se smrtí. Také upozorňuje na práci, která se jen zřídka dočká většího veřejného uznání.

Suchá a letním vedrem vyprahlá půda na veřejném hřbitově v Nyergesújfalu v severním Maďarsku se ukázala jako důstojný soupeř pro 19 dvoučlenných týmů. Soutěžící se utkali o titul nejrychleji vykopaného a nejstylovějšího hrobu.

„Hlavní je tu rychlost, ne krása,“ řekl podle serveru US News Róbert Nagy, který zvítězil společně se svým týmovým kolegou Lászlóem Kissem.

Vítězný tým dokončil hrob za 1 hodinu a 21 minut. Soutěžící kopali podle pravidel hroby o hloubce 1,6 metru, délce 2 metry a šířce 0,8 metru.

Letošní ročník byl už devátým v řadě. Neobvyklá soutěž zaujala také americká mainstreamová média. Kopání hrobů obvykle nebývá diváckým sportem, profesionální soutěž v severním Maďarsku ale letos upoutala pozornost i za hranicemi země, píše web Daily News Hungary.

Zpěvačka byla jednou z největších hvězd Afghánistánu. Pak se k moci vrátil Tálibán a ona uprchla ze země. Nyní Aryana Sayeed nese svou hudbu a poselství napříč Evropou s jedním klíčovým rozdílem: publikum tvoří pouze ženy, uvádí Euronews.

Sayeed zůstává jednou z nejznámějších tváří v Afghánistánu a získala si obrovské množství fanoušků jako zpěvačka a otevřená zastánkyně práv žen. Známá je také díky svému působení jako porotkyně v soutěži The Voice Afghanistan a dalších významných talentových show v zemi.

Když ale v roce 2021 Tálibán znovu převzal kontrolu nad Afghánistánem, její život i kariéra se dramaticky změnily. Sayeed se nemohla vrátit domů ani tam vystupovat, a tak pokračovala ve své práci ze zahraničí. Využívá svou platformu a organizaci DEFAW (Defenders of Equality, Freedom, and Advancement for Women) k zastávání afghánských žen a dívek, které žijí v „temných dnech“.

Zpěvačka je mimo jiné známá tím, že v únoru roku 2022 vstoupila do Evropského parlamentu v Bruselu oblečená ve světle růžové barvě, vlasy měla svázané do drdolu a byla doprovázena nahraným hlasem ženy, která zoufale plakala. Následně Sayeed začala zpívat Paní z ohnivé země, píseň o afghánských ženách. „Celé ty roky trpí, jsou ze všeho obviňovány. Jsou bity, jsou napadány,“ řekla později v rozhovoru pro web Deutsche Welle.

O pět let později se rozhodla nést své poselství naděje napříč Evropou se svým turné „Ladies Only“, sérií koncertů výhradně pro ženy. Turné začalo v pátek v Rotterdamu, kde Sayeed vystoupila v Laurenskerk. Poté se 5. září vydala do Stockholmu. Další zastávkou bude 26. září Hamburk a 3. října Wiesbaden nedaleko Frankfurtu.

Obaly rybích konzerv jsou často barevné a originální, což z nich dělá atraktivní zboží i pro sběratele. Některé firmy si proto najímají umělce, aby ilustrovali limitované edice. „Boom konzerv zčásti přiživuje i jejich podobnost s Pokémony,“ říká Luke Champion, majitel a provozovatel torontského obchodu Good Cheese, v rozhovoru pro National Post. Lidé podle něj chtějí vyzkoušet všechny různé druhy ryb a mořských plodů, které jsou k dostání.

Nový trend se začíná objevovat také v hudebním světě. Zpěvačka a skladatelka Audrey Hobert si například nechala zalaminovat list papíru s fotografií rybí konzervy a svým podpisem. V článku pro CNN o rostoucí oblibě konzervovaných ryb mluví také Becca Millstein, ředitelka společnosti, která uvedla limitovanou edici konzerv ve spolupráci právě s Audrey Hobert.

Podle ní si rybí konzervy oblíbili i hudebníci, kteří si je berou s sebou na turné nebo je mají ve svých nahrávacích studiích. „Hudebníci rybí konzervy milují. Je jich víc, než jsem si kdy dokázala představit, a od mnoha z nich o tom slýchám,“ uvedla Millstein. Podle ní se tak nabízí možnost začít rybí konzervy prodávat přímo na koncertech a turné.

Vasco Motta, obchodní ředitel portugalské společnosti, která konzervované ryby vyrábí, uvedl, že tyto produkty zaznamenaly celosvětový boom přibližně od začátku pandemie covidu-19 v roce 2020.

Tématu si všímá britská BBC. Popisuje příběh sedmadvacetileté Anie Aliev, která se v roce 2023 stala majitelkou a ředitelkou massachusettské firmy Life Support Systems. Firmu si koupila a půjčila si kvůli tomu stovky tisíc dolarů – v přepočtu jednotky milionů korun. Aliev popsala, že jejím přístupem zpočátku bylo pouze pozorovat, jak firma funguje: „Nechtěla jsem přijít a říkat: „Takhle to bude““.

Dnes třicetiletá podnikatelka není jediná, která si půjčila peníze na to, aby se stala šéfkou vlastní firmy. Podle posledního přehledu amerického Yaleu z roku 2023 jen ve Spojených státech existuje 94 takzvaných search funds. Takové fondy se specializují na podporu mladých podnikatelů a často nabízí atraktivní finanční zhodnocení pro investory a vysokou míru návratnosti.

Aliev se v podnikání dařilo a povedlo se jí za poslední tři roky více než zdvojnásobit hodnotu firmy. BBC ale upozorňuje, že ne všechny mladé podnikatele čeká podobně zářná budoucnost. Některým mladým lidem sázka na podnikání nevyšla.

Důvodem neúspěchu ale nebyl věk, ani neochota zaměstnanců naslouchat mladým nadřízeným. Podle koučky a podnikové psycholožky Jacqueline Ackerman zaměstnancům obecně nevadí, když firmy přebírají mladí lidé. „Nemyslím, že by lidé měli obecně výhrady vůči mládí, spíš se brání nejistotě,“ dodává Ackermanová. „Mládí si často spojují s mnoha změnami.“

A ať už jde o podnikatelskou ctižádost nebo mladickou drzost, mladých lidí ve vedení firem přibývá, dodává BBC.

Tomu, co konkrétně způsobuje změnu lidského pachu, se věnuje deník Guardian. Popisuje například charakteristický plísňovitý pach starých lidí, který pochází z nenasyceného aldehydu 2-nonenal. Ten vzniká při oxidaci a rozkladu kožních mazů. Javid dodává, že to je přirozená, normální a hlavně nevyhnutelná tělesná změna. „Naše kůže je pokryta tenkou vrstvou přírodních olejů, které se nazývají kožní lipidy. Udržují pokožku měkkou, voděodolnou a chráněnou,“.

S s přibývajícím věkem se mění jejich složení. Zároveň se zpomaluje schopnost kůže odolávat každodennímu opotřebení. Kožní oleje jsou více vystaveny vnějším vlivům a když se rozkládají oxidací, uvolňují právě 2-nonenal. Není to známka špatné osobní hygieny, ale stárnutí.

Změny přicházejí podle odborníků mnohem dříve, než bychom čekali. Japonští vědci už v roce 2001 testovali kůži lidí ve věku od 26 do 75 let a hodnoty 2-nonenalu naměřili už u čtyřicátníků.

„Každá životní etapa má svou charakteristickou vůni,“ říká Javid. „Malé děti voní sladce a mléčně, protože jejich pachové žlázy se ještě neaktivovaly.“ Puberta potom spustí proces aktivace pachových žláz a najednou hormony u teenagerů vyvolávají silnější, pižmovější vůni, popisuje dermatoložka.

A zatímco pravidelně prát oblečení a ložní prádlo nebo větrat částečně s lidskými pachy pomáhá, 2-nonenal je těžko smývatelný. Pokud i přesto máte pocit, že nechcete v nejbližší době vonět jako senior, server Popular Science s odvoláním na odborníky doporučuje nekouřit, chránit svoji pleť před slunečními paprsky a taky jíst jídla vydatná na antioxidanty a hodně ovoce.

Ukázalo se, že pro určitou část populace to je rozhodující kritérium. Britský server Guardian se ponořil do Tiktokových trendů takzvaného „illiterate boyfriend“. Uživatelky sestavily seznam slov, v podstatě jako na základní škole, a „zkouší“ partnery z jejich výslovností. A mnozí z testovaných mužů, protože se jedná o převážně heterosexuální aktivitu, nedokážou seznam bez úhony dokončit.

Znepokojení nad takzvanými „intelligence gaps“ připomíná desítky let trvající precedent v randění. Ženy se časteji vdávají za muže s nižším vzděláním. Nerovnováhu v manželství pak připomíná taky třeba americký The Atlantic. Zatímco v roce 1995 měly mladí muži a ženy stejnou pravděpodobnost toho, že mají bakalářský titul, nyní ho má 47 % žen a pouze 37 % mužů, vyplývá ze zprávy Pew Research z roku 2024.

Podle bývalé socioložky pro randící aplikace Tinder a Bumble Jess Carbino se přitom málokdy objevuje „inteligence“ mezi nejžádanějšími vlastnostmi po potenciálních partnerech. Většinou lidé zmiňují humor, laskavost nebo atraktivitu.

Guardian ale dodává, že je elitářské a naivní z testu vyvozovat jakékoliv skutečné závěry. Trend „illiterate boyfriends“ totiž často obsahuje spíše slova, která mohou být ukazatelem sociální třídy, než inteligence a zaměňuje vzdělání s jednou vlastností, kterou v partnerovi jako lidstvo upřednostňujeme už po stovky let. A tou jsou peníze.

Trend ale odráží širší rozčarování zejména heterosexuálních žen, které ztrácí chuť randit s muži, dodává server. Rozčarování popisuje jako částečně způsobené tím, že je pro ženy stále složitější najít někoho, kdo splňuje všechna jejich kritéria.