Zažíváme kolaps fosilní civilizace, jak bolestivě jím projdeme? Paleoekolog varuje před ekoradikalismem
Petr Pokorný přednáší paleoekologii, nejraději mluví o holocénním období, které začíná zhruba před 12 tisíci lety. Vzděláním biolog hledá ve studiu minulosti poučení o současném stavu života na planetě. Příbuzná paleoklimatologie se poslední dobou politizuje v debatě o současné klimatické změně. V Podhoubí tentokrát sledujeme konzervativní kritiku klimatického hnutí z perspektivy hlubší minulosti a možná úskalí překotného přechodu na dekarbonizovanou ekonomiku.
Vy říkáte, že člověk spalováním fosilních paliv otepluje klima, ale zároveň, že ještě nejsme mimo holocenní variabilitu. Současné oteplení se podle vás nevymyká minulým oteplením planety?
Tohle je jedna z důležitých zpráv ze studia minulosti, kterému se věnuju. My nemáme stroj času, abychom na něm posílali teploměry, ale máme proxy data, což jsou vlastně nepřímé řady měření. Můžou to být třeba letokruhy stromů nebo izotopy nějakých prvků. Nejraději bychom z těch proxy dat chtěli vydestilovat roční průměrnou teplotu. Ale nejde to přímo. Ty teploty rekonstruujeme na základě nějakých modelů. Jsou to modely, které pracují v rámci poměrných nejistot, a v rámci těchto nejistot si troufám tvrdit, že současné industriální oteplování se nevymyká z holocenní klimatické variability.
K podobně rychlým oteplováním i ochlazováním a v podobných hodnotách v absolutních číslech docházelo v minulosti opakovaně. A to jsme jenom v holocénu, což je naše doba meziledová. Což ovšem neznamená, že jsem tím dokázal, že člověk nemění klima. Může být, že tohle oteplování způsobil člověk, zatímco minulá oteplování člověk pálením fosilních paliv nepůsobil.
Je v pořádku zavádět teď hned rázná opatření proti oteplování klimatu, nebo si můžeme dovolit dopřát vědě prostor pro skepticismus – pro uvažování, které samo sebe neustále vyvrací a reviduje? Máme na to čas a prostor?
Greta Thunberg často opakuje politikům, poslouchejte vědce. Jenže vědci nemluví jedním hlasem, vědci pochybují. To je nejdůležitější vlastností vědce, aby zpochybňoval dokonce svoje vlastní předpoklady a závěry, to je neustálý proces.
Čtěte také
Já sám jsem před chvílí přiznal, že si myslím, že člověk ovlivňuje klima a že otepluje planetu. Ale jakým způsobem se s tím pak sociologicky zachází, to je pro mě problém. Já nemám rád cokoliv takhle razantního, takhle radikálního, pro mě je tlak aktivistů až příliš veliký.
Já to teď řeknu natvrdo – klima aktivisté jsou velmi často radikálně levicově zaměření a mně někdy ty jejich akce připomínají třídní boj ve stylu Lenina a Maa, jak si to ještě neblaze pamatuju i já z Československa. Z druhé strany se k nám ze sekularizovaného západu dostává takové to podivné, dost temné a s kultem smrti operující pseudonáboženství.
A tyhle tendence vyhrocují problém klimatické změny ad absurdum a vytváří příliš veliký tlak. Když se toho chopí politici, kteří s tím sympatizují, tak to má podle mého názoru neblahé konsekvence. Ta agenda je tak zdeformovaná, že tady začíná boj o udržitelnost dosavadních, rozumných, účinných a nesmírně potřebných environmentálních politik, kterým hrozí, že budou obětovány jednomu jedinému ukazateli, a to CO2.
Jak vypadá konzervativní pohled humanitního environmentalisty na současné klimatické hnutí? Jsou zelené zdroje energie skutečně udržitelné? Jak naložit s kolapsem fosilní civilizace? Pusťte si celé Podhoubí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.