Zdrcující případ Valijevové je poslední kapka. Krasobruslení potřebuje zásadní změny

„Patnáctiletá dívka si sama od sebe nevezme dopingovou látku, tomu prostě nevěřím. Myslím, že jde o velmi pragmatické rozhodnutí lidí kolem ní,“ soudí Kuncová. „Tomuto týmu velí trenérka Eteri Tutberidzeová, která kromě toho vytváří i šílené tréninkové praktiky. Obsahují obrovský tlak na to, aby měly holky extrémní dietní, ale i pitný režim. Respektive nepitný, protože jsou často dehydrované a berou spoustu podpůrných prostředků pro to, aby se jim zpomalila puberta. Tento celý proces je má udržet v dětském těle, které nemá prsa, nemá zadek a do vzduchu se může nést a dělat si v něm daleko těžší věci. Díky tomu jsou pak mladé krasobruslařky schopné dělat i čtverné skoky.“

Důraz na sportovní stránku, který krasobruslařský svět vytváří, je na jednu stranu pochopitelný. Sport má za sebou roky skandálů a debat o tom, že rozhodčí nejsou dostatečně objektivní, a výkony by se nevyhodnocovaly na základě jasně měřitelných kritérií. Za následek to ale podle novinářky a bývalé krasobruslařky má i to, že se sport z estetického pohledu nevyvíjí.

Rozpor v krasobruslařském světě se tedy momentálně nevyhnutelně kloní na stranu čím dál vyšší výkonnosti. A je otázka, jak lze s tímto vývojem bojovat. „Strašně bych doufala, že v nejlepším z možných světů by tohle mohla být poslední kapka a kolektivně bychom si řekli, že už nechceme přihlížet zneužívání malých dětí – a teď to slovo používám ve smyslu, že jsou zneužívány k vlastnímu zájmu,“ věří Kuncová.

Je možné posouvat hranice ženských výkonů v krasobruslení i bez extrémních podmínek? Jaké změny může krasobruslení provést, aby to stále ještě bylo primárně sportovní a ne umělecké klání? I o tom je nová Tribuna na Radiu Wave s novinářkou a bývalou krasobruslařkou Hanou Kuncovou.