Ženský fotbal chycený do ofsajdové pasti islámské diktatury

13. březen 2020
Tribuna

Dokumentární snímek Chartúmský ofsajd, který byl k vidění na festivalu Jeden svět, reflektuje diskriminaci fotbalistek v Súdánu. O tom, jakým způsobem do jejich hraní i života zasáhla islámská diktatura, co zásadního se změnilo po politickém převratu a proč je spojení ženy a fotbal v islámských zemích terčem represí, mluví novinářka a znalkyně fotbalu nejen v islámských krajinách Fatima Rahimi.

Původně měla natočit pětiminutovou reportáž o ženském fotbale pro egyptskou televizi. Nakonec u toho zůstala čtyři roky, natočila celovečerní dokument, který trvá sedmdesát pět minut, popisuje Fatima Rahimi vznik filmu Chartúmský ofsajd súdánsko-egyptské režisérky Marwy Zein. Film sleduje situaci súdánských fotbalistek, které kvůli rozhodnutí islámské militantní vlády z roku 2012 nesmějí hrát fotbal. Navzdory hrozbě čtyřiceti ran bičem, finančnímu strádání a nulové podpoře ze strany místní fotbalové federace ale pokračují ve své nenásilné občanské neposlušnosti. Sama režisérka byla v průběhu natáčení dokonce dvakrát zatčena.

Paradoxně pouhé dva měsíce po premiéře filmu loni v únoru na Berlinale padla islamistická diktatura Umara al-Bašíra, což přineslo konec zákazu ženského fotbalu v zemi. V srpnu začala ženská fotbalová liga, první zápas hrály už v září, připomíná Rahimi aktuální situaci v zemi, kde v současnosti hraje jedenadvacet ženských fotbalových týmů. Národní reprezentace ale stále čeká na oficiální uznání ze strany světové fotbalové federace FIFA, aby se mohla účastnit mezinárodních zápasů.

Když se podíváme do jiných zemí, kde vládne nějaká řekněme islamistická vláda, jako třeba Saúdská Arábie, ještě do roku 2018 se ženy ani nemohly jít podívat na fotbal. A v Íránu nemohly jít ještě do loňska, upozorňuje Rahimi na globální rozsah represí proti fotbalistkám a fotbalovým divačkám. Právě v Íránu skončil zákaz platný od islámské revoluce v roce 1979 v důsledku tragického příběhu takzvané modré dívky, který vyústil v upálení se fotbalové fanynky před soudní síní. Represe proti ženám se zájmem o fotbal se ale týkají i hraní v hidžábu, sexuálního zneužívání či nadvlády maskulinního prostředí.

Jaký je život fotbalistek a fotbalových fanynek v zemích, ve kterých vládne islámské právo? Jak vypadají ilegální zápasy súdánských fotbalistek? Komu vadily fotbalistky v hidžábu? A jak první ženský národní tým v Afghánistánu poznamenalo sexuální zneužívání ze strany šéfa tamního fotbalu?

autor: Vojtěch Ondráček
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.