Ženský fotbal chycený do ofsajdové pasti islámské diktatury

„Původně měla natočit pětiminutovou reportáž o ženském fotbale pro egyptskou televizi. Nakonec u toho zůstala čtyři roky, natočila celovečerní dokument, který trvá sedmdesát pět minut,“ popisuje Fatima Rahimi vznik filmu Chartúmský ofsajd súdánsko-egyptské režisérky Marwy Zein. Film sleduje situaci súdánských fotbalistek, které kvůli rozhodnutí islámské militantní vlády z roku 2012 nesmějí hrát fotbal. Navzdory hrozbě čtyřiceti ran bičem, finančnímu strádání a nulové podpoře ze strany místní fotbalové federace ale pokračují ve své nenásilné občanské neposlušnosti. Sama režisérka byla v průběhu natáčení dokonce dvakrát zatčena.

Paradoxně pouhé dva měsíce po premiéře filmu loni v únoru na Berlinale padla islamistická diktatura Umara al-Bašíra, což přineslo konec zákazu ženského fotbalu v zemi. „V srpnu začala ženská fotbalová liga, první zápas hrály už v září,“ připomíná Rahimi aktuální situaci v zemi, kde v současnosti hraje jedenadvacet ženských fotbalových týmů. Národní reprezentace ale stále čeká na oficiální uznání ze strany světové fotbalové federace FIFA, aby se mohla účastnit mezinárodních zápasů.

„Když se podíváme do jiných zemí, kde vládne nějaká řekněme islamistická vláda, jako třeba Saúdská Arábie, ještě do roku 2018 se ženy ani nemohly jít podívat na fotbal. A v Íránu nemohly jít ještě do loňska,“ upozorňuje Rahimi na globální rozsah represí proti fotbalistkám a fotbalovým divačkám. Právě v Íránu skončil zákaz platný od islámské revoluce v roce 1979 v důsledku tragického příběhu takzvané modré dívky, který vyústil v upálení se fotbalové fanynky před soudní síní. Represe proti ženám se zájmem o fotbal se ale týkají i hraní v hidžábu, sexuálního zneužívání či nadvlády maskulinního prostředí.