Život s člověkem je trochu jako hra s ohněm, říká ornitolog. Jak se žije ptákům ve městech?
Ptáci jsou oblíbenými zvířaty nejedné poetické duše pro jejich vzpouru proti gravitaci. Přesto se tihle obyvatelé nebes musí čas od času přiblížit nám pozemšťanům. Absolutním mistrem života ve vzduchu je rorýs obecný, který už v dávných dobách zjistil, že se mu dobře hnízdí v dutinách lidských příbytků. Poslechněte si Podhoubí o ptácích, kteří žijí v lidských sídlech, s ornitologem Lukášem Viktorou a s Luborem Křížkem, který pomáhá čápům a orlům zabezpečit jejich hnízda.
„Synantropie je adaptace na život v urbánním prostředí, respektive potravní nebo hnízdištní vazba na člověka,“ vysvětluje Viktora, zatímco nad hlavou mu metají vzdušná salta pištící rorýsi. Sešli jsme se na Praze 21 na sídlišti Rohožník, které je jedním z významných hnízdišť rorýsa.
Soužití tohohle geniálního letce s člověkem bylo dlouhá tisíciletí bezproblémová. Pak ale přišla vlna zateplování budov a barevných fasád, která rorýsovi zkomplikovala každoroční snůšku. „Trošku nám dělá problém lidi přesvědčit, že příroda je i ve městech. Obvykle si myslí, že příroda patří do rezervací a že to ostatní je člověka,“ říká ornitolog, podle kterého přecitlivělost na čistotu současných měst opeřencům nepřeje.
Z jiných důvodů čelí komplikacím i velcí ptáci jako orel mořský, luňák nebo běžný bílý čáp. „Ptáci potřebují naši pomoc proto, že člověk proměnil tvář celé krajiny za účelem maximalizace zisku. Třeba monokulturní lesy se nejsou schopné tak dobře zavětvit, aby mohly poskytnout dobrou oporu pro velké ptáky, jako je orel nebo čáp černý,“ myslí si arborista a ptačí pomocník Křížek. Spolu s ním a jeho otčímem jsme byli svědky kroužkování mláďat čápa bílého v Kosové Hoře nedaleko Sedlčan.
Proč potřebují ptáci pomoc od lidí? Proč je rorýs bezproblémovým hostem ve střešních dutinách domů? Proč se ptákům hroutí hnízda? A čím strádají bílí čápi? Poslechněte si celé Podhoubí.
Související
-
Na návštěvě záchranné stanice živočichů. Na jaře je každé třetí zvíře odebráno z přírody zbytečně
Na břehu rybníka Makova kousek od Čížové v jižních Čechách stojí dva staré duby a za nimi sanatorium pro divokou zvěř.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
