Zkoušet se dá v nádražním bunkru, ale i v mobilu

14. červenec 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03164846.jpeg

Máte skvělou kapelu, chcete dobýt svět, jenže nemůžete pořádně cvičit. Kočárkárna je zabraná, v babiččině obýváku věčně hraje televize, ve sdílené zkušebně je to drahé a někdo vám pořád krade kabely. Co takhle nádražní bunkr, byt nebo chytrý telefon? Tak zkouší pražští Ufajr, VR/Nobody nebo Kittchen.

Ufajr v nádražním bunkru

Už samotná cesta ke zkušebně postrockových Ufajr nebo třeba spřátelené kapely Vložte kočku je tak nebezpečná, že si člověk dvakrát rozmyslí, jestli má smysl snažit se o hudební kariéru. Když přejdete desatero železničních kolejí, dostanete se k nevábně vypadajícímu vchodu do prostorů nádražního bunkru. Je tu tma, zima, ale taky skvělý zvuk. „Je to tady super,“ tvrdí Vláďa, bubeník Ufajr, „jediný problém jsou krysy. Robinovi sežraly tlačítka z chaoss padu.“ Nádražní bunkr má tak silnou atmosféru, že musí mít určitě vliv i na hudbu, která se tu tvoří.

03164844.jpeg

VR/Nobody v bytě

Pražské duo zpěváka Václava Roučka a producenta a DJe NobodyListen to má se zkoušením trochu komplikované. V čerstvě zařízeném bytě v centru Prahy se samozřejmě moc hlučet nedá. Na skládání je to ale prý prostor ideální, rozhodně pokud jde o kapelu, která hraje poměrně jemnou, melancholickou hudbu. Když se ale připravují na koncert, pronajímají si jednorázově zkušebnu v Nuslích: „Jsou tam všechny nástroje a zvuková technika, kterou potřebujeme. Půjčí nám stojany i mixák a můžeme tam dělat bordel, jak chceme.“

Kittchen a jeho chytrý telefon

03164845.jpeg

Pravděpodobně nejzajímavější řešení prostoru pro hraní má tajemný hudební šéfkuchař Kittchen. V kanceláři jeho zaměstnání sice mají i malou zkušebnu, ale když v ní probíhají jednání, Kittchen se může zašít prakticky kamkoli. Ke skládání mu totiž stačí jen jeho chytrý telefon: „Vždycky před koncertem mám takový rituál. Kromě toho, že si nasazuju masku, tak taky měním telefon na hudební nástroj. Musím vypnout příchozí hovory a prodloužit si čas vypínání. Když na něco z toho občas zapomenu, bývá to dost vtipné.“ Zkušený hudebník Kittchen taky radí měnit místa, kde hrát s kapelou: „Vyjet si s kapelou někam na tři dny je super. Rozestavíš nástroje, večer si pak vyříkáte věci, co se většinou nestihnou probrat na jedné zkoušce, protože lidi musí domů. Trávit čas na hezkém místě, pít a jíst dobré věci a vznikne spousta věcí spontánně, spousta nových písniček. Tohle jsou momenty, na které vzpomínám nejradši.“

Spustit audio