Zpěváka jsme museli hudebně trochu převychovat, říkají členové kapely Hyacinth

Přesto tohle spojení funguje skvěle. A to nejen díky tomu, že jsou label i kapela situováni do stejného města. Křest nahrávky, kterou posypal majitel labelu Míra Pátý svou oblíbenou kávou pak proběhl stylově v plzeňském skateparku.

„Složili jsme skladby na desku vlastně dost rychle. Respektive jsme to ani nebrali tak, že skládáme album, jen jsme v jednu chvíli zjistili, že máme dost písniček na to, ho vydat,“ říká Míra Korelus, bubeník Hyacinth.

Jedním dechem pak doplňuje, že dobrá kapelní synergie se přelévá i do jejich osobních životů, protože téměř všichni členové spolu pracují a někteří spolu i bydlí. Na otázku, zda je tedy nepotkala ponorková nemoc odpovídá, že zatím ne, a že si čas strávený spolu maximálně užívají. Tuto lehkost žití ostatně reflektuje i samotná nahrávka, která i přes výbušný hardcore obsah disponuje zvláštní lehkou energií a přirozeností.

Název nahrávky potom odkazuje k popovému hitu Jamese Blunta, což je možná směr, který by od Hyacinth málokdo čekal, ale že jejich svět není tak černobílý dokazuje i výběr playlistu, do kterého se díky kytaristovi Petrovi dostal i zpěvák Mika.

Ve svých písních se ale kapela drží striktních hardcore mantinelů a na ploše čtrnácti minut nám servíruje energickou palbu, která nemá šanci vás začít nudit. A tuhle energii se Hyacinth daří dostat i na své koncerty, tak se na ně zajděte někam mrknout.

Jak vznikl název Hyacinth? Jak souvisí jejich zkušebna s Asterixem a Obelixem? A z kterého žánru bylo třeba převychovat zpěváka Hynka? Pusťte si nový díl Modelářů!