Alkohol nejspíš není zdravý v žádném množství, vědci vyvrátili dlouholetý mýtus

Konzumace alkoholu zvyšuje krevní tlak a riziko mrtvice. Vědci se ale domnívali, že jedna až dvě skleničky denně mohou mít opačný efekt a riziko mrtvice naopak snižovat. Nový výzkum ale tyto domněnky vyvrátil.

Velký výzkum z nedávné doby zjistil, že u lidí, kteří pijí umírněně, tedy 10 až 20 gramů alkoholu denně, je o 10 až 15 procent vyšší riziko mrtvice. U těžkých konzumentů, kteří pijí 4 a více sklenic alkoholu denně, je riziko mrtvice přibližně o 35 procent vyšší. „Klíčovou zprávou je, že přinejmenším u mrtvice neexistuje žádný ochranný účinek mírného pití,“ komentoval výsledky profesor Oxfordské univerzity Zhengming Chen, který výzkum vedl. „Genetický výzkum ukázal, že ochranný účinek není skutečný.“ Výzkum publikovaný v časopise The Lancet Medical Journal probíhal na populaci východní Asie, jeho výsledky by ale měly být zobecnitelné pro celou planetu, tedy i pro Evropu, kde je konzumace alkoholu nejvyšší. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že celosvětově pije alkohol přibližně 2,3 miliardy lidí, přičemž průměrná denní spotřeba na osobu činí 33 gramů čistého alkoholu. To odpovídá zhruba třem deci vína, jednomu a půl piva nebo 80 mililitrům tvrdého alkoholu.

Přečtěte si taky Zdražme alkohol v Česku, vyzývá protidrogová koordinátorka. Nepomůže to, myslí si výrobci alkoholu nebo Mladí Češi od alkoholu čekají prakticky jen samá pozitiva, říká Ladislav Csémy v Diagnóze F.

Spustit audio
autor: David Krkoška
  • Žádné válčení a hrdinství, herní boom zažívá řízení autobusu a farmaření

    25. květen 2020
    Ze hry Bus Simulator 18

    Vaším úkolem je skrz nemilosrdnou drsnou krajinu dopravit náklad zboží. Před jízdou si musíte pečlivě vybrat, jak a čím ho přepravíte, pak namontujete správné pneumatiky a co nejpřesněji vypočítáte svoji spotřebu paliva.

    Na zamrzlých silnicích na severní Aljašce totiž není prostor pro nějaké náhodné akce. Vítejte v precizně vystavěné offroad simulační hře, která má za úkol jediné – vypadat jako ve skutečnosti. Jak píše britský server The Guardian, během posledních pěti let se s hrami, které simulují normální opravdovou práci, kdy řídíte a něco někam vezete, roztrhl pytel. Euro Truck Simulator, Bus Simulator nebo Train Sim World přitáhly davy fanoušků i uznání kritiky.

    Každá hra představuje nějakou profesi s obrovským důrazem na detail a momentálně zastiňuje fantasy, kde se můžete stát kosmickým pirátem, válečnickou princeznou nebo fotbalovou superstar – hru Farming Simulator, ve které je hlavní výzvou úspěšně sklidit pšenici, si koupilo 25 milionů lidí. „Naše hráče zajímají detaily,“ řekl deníku The Guardian Julian Mautner, jehož tým stojí za hrou Bus Simulator. „Pravidelně mluvíme s řidiči autobusů o tom, co v provozu řeší a jaké manévry musí s vozy dělat,“ vysvětluje. Dodává, že k tomu audio tým připravuje víc než tisíc nahrávek zvuků různých autobusů a firma teď usiluje o získání skutečných 3D dat palubních desek, protože „tu jsou nějaké nepřesnosti, kterých si hráčská komunita hned všimla“.

    Simulační hry mají podle svých zastánců i nostalgickou hodnotu. Train Sim World třeba umožňuje hráčům řídit historické vlaky po starých trasách, což prý využívají řidiči v důchodu, kteří se vrací do „svých“ lokomotiv na „svých“ cestách.

  • „Povstala z mrtvých“. Po 28 letech vědci ve Finsku vyfotili samici vzácného sladkovodního tuleně

    25. květen 2020
    Po 28 letech vědci ve Finsku vyfotili samici vzácného sladkovodního tuleně – Venlu

    Tuleň kroužkovaný saimaaský (Pusa hispida saimensis) žije pouze na jediném místě na světě, a to v největším finském jezeře Saimaa, především v okolí města Savonlinna. Když roku 1992 ochránci přírody přemisťovali pětiletou samici Venlu z lokality v okolí Haukivesi do jižní oblasti jezera za účelem posílení zdejší uvadající populace, netušili, že ji na dlouhá léta vidí naposledy.

    Vzhledem k tomu, že tuleni tohoto poddruhu se dožívají průměrně něco kolem 30 let, není se čemu divit, že vědci měli Venlu dnes už dávno za mrtvou. O to větší muselo být překvapení, když se koncem dubna tohoto roku na fotografiích výzkumníků objevila samice s nezaměnitelným vzorováním na kožešině. Skvrny na srsti jsou totiž v případě každého exempláře tuleně kroužkovaného saimaaského tak unikátní, že mohou sloužit jako specifikační znak. S tím právě operuje projekt fotografické identifikace vědců z Východofinské univerzity, kteří utváří fotografickou databázi obrázků jednotlivých zástupců tohoto poddruhu.

    „Všichni jsme byli překvapení, když jsme zjistili, že Venla žije. Zároveň to ale dokazuje, jak užitečná je metoda fotografické identifikace při monitorování dlouhověkých a vzácných tuleňů kroužkovaných saimaaských,“ uvedl v prohlášení pro WWF Finland Mervi Kunnasranta, výzkumník z Východofinské univerzity. S pomocí techniky takto vědci mohou odhadovat velikost populace tuleňů, stejně jako zaznamenávat životní cyklus zvířat nebo jejich vzájemné vztahy.

    A co Venla těch 28 let, kdy takzvaně zmizela z radaru, dělala? Kromě všech dalších běžných tuleních věcí především to, proč byla na svou „misi“ na jih vyslána. Plodila další a další generace tuleňů a přispívala k zachování jednoho unikátního zvířecího druhu. Ve 33 letech se přitom má prý pořád čile k světu. A to se honosí titulem „nejstaršího zaznamenaného tuleně kroužkovaného saimaaského“! Zprávu přinesl web finské veřejnoprávní televize Yle.

  • Knihy do každé vsi. Moldávie otevřela v pozdním komunismu 1500 knihkupectví, dnes zbylo jen sedmdesát

    25. květen 2020
    Knihy

    Během dvou dekád, v letech 1970–1990, se v moldavských vesnicích otevřelo 1500 knihkupectví, skoro v každé vsi bylo jedno. Všechna se jmenovala stejně – Luminița (Světýlko). Jejich budovy jsou teď většinou opuštěné, z některých se staly bary, obchody, sklady nebo ovčíny.

    Jak píše zpravodajský server, který se zaměřuje na východní Evropu a Asii, The Calvert Journal, generace, které vedle modře označených prodejen knih vyrostly, vzpomínají na jejich specifika včetně loterie Luminița, jejíž vítězové si v obchodě mohli vybrat jakoukoli knihu, třeba náročné překlady světové literatury. Jako každá iniciativa v tehdejším Sovětském svazu pocházel podnik Luminița shora, generální tajemník komunistické strany Moldavské sovětské republiky Ivan Bodiul tímto způsobem realizoval svůj plán na podporu čtení a gramotnosti.

    Kromě přísných jazykových požadavků byly knihy vybírány také na základě politických kritérií. Nejčastěji to byly překlady nebo romány moldavských autorů, většina rumunských románů v jakémkoli jazyce byla naopak považována za nevhodně buržoazní. Knihkupci měli stejně jako ostatní sovětští pracovníci prodejní plány a kvóty, které museli každý měsíc plnit. Každá vesnice měla měsíčně nakoupit knihy za 600 až 800 rublů, což představovalo 300 až 500 knih. „Kvótu se nám vždycky povedlo splnit,“ řekl webu bývalý knihkupec Marian.

    Po revoluci v roce 1991 se dramaticky snížil tištěný náklad knih a jejich ceny stouply. Místo 1500 knihkupectví jich dnes má Moldávie sedmdesát. Jedno z mála původních prodává dodnes knihy v Leově na jihu země. Obchod přejmenovaný na Malého prince by ale jen prodejem knih nepřežil, na poličkách tak vedle knih a učebnic najdete i suvenýry, hračky nebo čisticí prostředky.

  • V Americe vznikne díky dohodě 45 firem a vlastníků půdy koridor pro ohrožené motýly

    25. květen 2020
    Monarcha stěhovavý

    Skoro pět desítek amerických firem a soukromých vlastníků půdy podepsalo dohodu, kterou vytvoří chráněný koridor pro migrující motýly monarchy stěhovavé. Tento denní motýl je známý svou každoroční poutí do středního Mexika, kde v obrovských hejnech přežívá zimu. Cesta je ale skoro čtyři tisíce kilometrů dlouhá a za poslední dekádu klesl počet jedinců o 80 %.

    Jak píše web Inhabitat, americká vládní agentura United States Fish and Wildlife Service a Illinoiská univerzita v Chicagu teď podepsaly dohodu, která má motýlům cestu usnadnit. V dokumentu se píše, že padesátka dotčených dopravních a energetických firem i soukromých vlastníků půdy vyčlení část svého území jako chráněný koridor.

    Na oplátku nebudou muset na zbytku svých pozemků zavádět další ochranná opatření, pokud bude monarcha stěhovavý později zařazen na seznam ohrožených druhů, o čemž se teď v USA uvažuje. Pracovní skupina, které se zúčastnilo 200 firem, vládních a neziskových organizací, stanovila pro chráněné koridory pravidla pro sečení trávy, používání hnojiv a pesticidů nebo druhů pěstovaných rostlin, která se majitelé pozemků zavázali respektovat.

  • Český projekt na záchranu vody v krajině je mezi finalisty „vodní Nobelovy ceny“

    25. květen 2020
    Model Zdoňov

    Model Zdoňov, projekt, který navrací vodu do krajiny v okolí obce Zdoňov u Náchoda, patří mezi šest nejlepších na světě. Model vybrala porota do nejužšího výběru finalistů na takzvanou vodní Nobelovu cenu – Stockholm Water Prize, kterou od roku 1991 uděluje Stockholm Water Foundation a předává švédský král těm projektům, které se podílí na ochraně světových vodních zdrojů. Projekt nakonec hlavní cenu nezískal, i tak jde pro české vodohospodáře o historický úspěch.

    Autorem modelu Zdoňov je spolek Živá voda s týmem expertů, které vede Jiří Malík. „Máme ověřeno, že námi připravený univerzální model na léčení krajiny a vodního režimu Česka je ve světě vysoce ceněn. Máme univerzální model a plán, jak vyléčit nejen českou krajinu a zadržet v ní vodu pomocí Krajinného plánu ČR, na kterém mohou participovat i občané,“ raduje se z nominace Jiří Malík na webu svého sdružení Živá voda. Jak autoři modelu upozorňují, je vymyšlený tak, aby se dal snadno přenést a vybudovat kdekoli v Česku i v Evropě.

    Projekt u Zdoňova obnovil na ploše dvaceti kilometrů čtverečních původní zadržování vody v krajině pomocí obnovy vodních toků, mokřadů, rybníků i tůní a přilehlé zeleně. Klíčové bylo podle Malíkova týmu znefunkčnit systém odvodnění pastvin, luk a orné půdy a aspoň částečně odstavit soustavu melioračních trubek a kanálů v krajině, které původně měly pomoci zemědělcům k lepšímu hospodaření. „Po Zdoňově pracujeme na další studii proveditelnosti – v Heřmánkovicích. Máme plán tímto způsobem udělat celou chráněnou krajinnou oblast Broumovsko, což je 410 km2. Pokud se to podaří, bude to jedno z největších území na světě zpracované takto komplexně,“ plánuje Malík.

  • Cannes, Locarno i Karlovy Vary se přizpůsobují pandemii. V plánu jsou omezené soutěže i promítání

    22. květen 2020
    49. Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

    Nejvýznamnější evropské filmové festivaly se snaží přizpůsobit pandemii koronaviru. Cannes, Locarno i Karlovy Vary by rády uskutečnily alespoň něco ze svých programů. Zároveň chystají nové formáty.

    Během příštích dvou týdnů zmíněné festivaly budou informovat o svém dalším postupu, píše americký filmový magazín IndieWire. Francouzské Cannes oznámí filmy, které by se za normálních okolností účastnily přehlídky. Festival v Karlových Varech, který se měl konat v červenci, bude promítat filmy v kinech po celém Česku. Švýcarské Locarno přichystá soutěž pro mezinárodní a švýcarské filmové produkce, které se kvůli pandemii zastavily. Všechny tři festivaly se tak nechystají přesunout své těžiště na internet.

    Výjimku tvoří filmový trh. Platí to jak pro Cannes, jehož Marché du Film proběhne virtuálně v červnu, tak pro karlovarské Eastern Promises, které se uskuteční v červnu. Kromě toho se trojice festivalů spolu s dalšími mezinárodními přehlídkami zapojila do virtuálního festivalu WE ARE ONE, který by se měl konat na přelomu května a června.

    „... v roce, jako je tento, kdy se všem překazily plány, můžeme experimentovat s programem a dělat věci, které bychom během normálního ročníku dělat nemohli,“ vysvětluje umělecká šéfka festivalu v Locarnu Lili Hinstin. Snímky, které se měly letos v Locarnu účastnit, dostaly pozvání na příští ročník. Stejně se zachovaly i Karlovy Vary. Podle IndieWire je však otázkou, zda se budou moct uskutečnit. „Nikdo nic neví, ale každý se snaží přežít,“ glosuje situaci umělecký ředitel Karlových Varů Karel Och.

  • Ve světových mořích je možná až dvakrát více mikroplastů. Vědci na to přišli díky jemnějším sítím

    22. květen 2020
    Mikroplasty

    Množství mikroplastů v oceánech je pravděpodobně mnohem větší, než se dosud myslelo. Vyplývá to z nové studie, která naznačuje, že jich je možná až dvakrát tolik. Velmi malé částečky ohrožují zooplankton, který tvoří základ mořského života.

    Jak píše britský deník The Guardian, vědci pročesávali speciálními sítěmi vody u Velké Británie a Spojených států. V nich pak díky tomu, že mají velmi malá oka, zachytili více mikroplastů než při běžných výzkumech, kdy jsou používány sítě s širšími oky. Autoři tak odhadují, že místo 5 až 50 bilionů částeček jich je ve světových mořích 12 až 125 bilionů.

    O plastovém znečištění je známo, že škodí plodnosti, růstu a přežití mořského života. Menší částečky plastů jsou zvláště znepokojující, protože jsou stejně velké jako jídlo, které konzumuje zooplankton. Ten tvoří základ mořského potravního řetězce a hraje velmi důležitou roli v regulaci globálního klimatu. Podle nových dat by v některých vodách mohlo být dokonce více mikroplastů než zooplanktonu. A jak tvrdí vedoucí výzkumu Pennie Lindeque z britské Plymouth Marine Laboratory, kdyby použili ještě jemnější sítě, nejspíše by našli o něco více částeček.

    Ve studii publikované ve vědeckém žurnále Environmental Pollution vědci uvádí, že použili sítě s oky velkými 100, 333 a 500 mikrometrů. V nejjemnější síti našli 2,5krát více částeček než v síti s 333mikrometrovými oky, která se přitom běžně používá na filtrování mikroplastů. Ve srovnání se sítí s oky o průměru 500 mikrometrů jich našli 10krát více. Pro lepší představu – 100 mikrometrů je 0,1 milimetru.

  • Elektroničtí producenti přispěli svými recepty do kuchařky. Je mezi nimi i jeden z Česka

    22. květen 2020
    V kuchařce elektronických muzikantů je i recept na čokoládové cookies od producenta Loopop

    Kvůli pandemii koronaviru začali doma vařit a péct i lidé, kteří se předtím kuchyni spíše vyhýbali. Proto asi nikoho nepřekvapí, že japonský výrobce hudebních nástrojů vydal kuchařku. Svými recepty přispěli i elektroničtí producenti Objekt, Alva Noto nebo Václav Peloušek aka Toyota Vangelis.

    Nově založená německá pobočka firmy KORG nestačila ani ukončit výběrová řízení na nová místa a už se musela potýkat s pandemií. „Během toho, jak se náš malý tým, složený z Vereny, Lydie, Maxe a mě, snaží rozběhnout KORG Germany, si občas vyměňujeme recepty. Díky bohu za to, protože koho ještě baví vařit dokola ty vlastní? A proč je nesbírat a nesdílet?“ píše v předmluvě šéf firmy Tacuja Takahaši. Ten má v kuchařce The Pyjama Cookbook, kterou si můžete zadarmo stáhnout na webu společnosti, velmi jednoduchý recept na sýrové tousty. Potřebujete na ně toustový chleba, hodně čedaru, worcesterskou omáčku a toustovač. „Konzumujte během přípravy dalšího toustu,“ doporučuje Takahaši. Britský magazín Dazed, který na kuchařku upozornil, vyzdvihuje domácí chleba od berlínského producenta TJ Hertze, známého jako Objekt, a pastu alla genovese od americké průkopnice elektro scény Suzanne Ciani. Svým receptem přispěl i český hudebník Toyota Vangelis (Václav Peloušek), který doporučuje gnocchi se slunečnicovými semínky a sušenými rajčaty.

    Podívejte se taky na Hudba karanténní. Co přinese současná vlna livestreamů hudební scéně?.

  • Proces Roe vs. Wade: Bojovnice za legální potraty v USA později změnila názor, protože ji podplatili

    22. květen 2020
    Norma McCorvey (Jane Roe, vlevo) se svou právničkou Glorií Allred v roce 1989

    Norma McCorvey, známá pod právním pseudonymem Jane Roe, podala začátkem 70. let v přelomovém americkém soudním případu Roe vs. Wade žádost o potrat, který jí předtím nebyl umožněn. Americký nejvyšší soud v kauze tehdy rozhodl, že zákony zakazující potraty jsou protiústavní. Všechny proto překvapilo, když se McCorvey v roce 1995 proti rozhodnutí odvolala a najednou vystoupila proti potratům.

    V nových dokumentárních záběrech tvrdí, že byla zaplacena, aby změnila názor a postavila se na opačnou stranu. Dokument s názvem AKA Jane Roe se bude vysílat tento pátek na americkém kanálu FX. McCorvey v něm tvrdí, že ji podplatily evangelické skupiny. Film byl natočen v posledních měsících života Normy McCorvey, která zemřela v roce 2017 ve věku 69 let.

    McCorvey roku 1973 jako 25letá svobodná matka vznesla už poněkolikáté námitky proti texaským zákonům o potratu, které jej zakazovaly jako protiústavní, s výjimkou případů, kdy byl ohrožen život matky. Státním zástupcem byl pro tento případ Henry Wade. Vše nakonec dopadlo ve prospěch McCorvey. Došlo k rozhodnutí, které změnilo Ameriku: vláda nemá pravomoc zakazovat potraty.

    „Vzala jsem si peníze a oni mě postavili před kamery a pověděli mi, co mám říct. Všechno jsem to hrála, jsem prostě dobrá herečka. Teď ale samozřejmě mluvím pravdu. Pokud chce mladá žena podstoupit potrat, je to její volba,“ říká McCorvey o svém pozdějším jednání v novém dokumentu. Film AKA Jane Roe líčí její těžké mládí, zmiňuje sexuální zneužívání, a samozřejmě také její pozdější křesťanský obrat.