Americká města vypadají jako donut, říká urbanistka Šafářová. Jak ovlivňují městské plánování rasismus a segregace?

7. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bára Šafářová

Podepisuje se na podobě měst rasismus? A jakým způsobem? Díky hnutí Black Lives Matter se téma rasismu a segregace v urbanismu dostalo i do Česka. Architektka a urbanistka Bára Šafářová, věnující se prostorové diskriminaci menšin, v magazínu Spot vysvětluje, jaký je vztah mezi rasismem a územním plánováním a jak se na podobě amerických měst podepisuje rasová a příjmová segregace. Stranou nezůstala ani podoba českých měst a to, jak přívětivá jsou pro ženy nebo handicapované.

„Segregace je tady vidět na první pohled,“ říká Šafářová, která působí na University of Washington. „Když jsem si šla třeba poprvé ve Státech zaběhat, na jedné straně chodníku byl oplocený pozemek s nějakými domky, kde byli samí Afroameričané, a na druhé typické americké předměstí, kde bydleli bílí.“

Prostorová segregace Afroameričanů, ale i dalších menšin se táhne celou americkou historií, otroctvím počínaje přes segregační zákony Jima Crowa po opatření z 30. let 20. století, kdy se po celých Spojených státech začaly budovat nové čtvrti, ve kterých si ale nebílí Američané koupit dům nemohli.

Bára Šafářová

„Byla to reakce na velkou hospodářskou krizi,“ vysvětluje Šafářová. Nové čtvrti na okrajích měst rostly obrovskou rychlostí a stát a banky poskytovaly extrémně levné hypotéky, ovšem jen pro bílé. „Stavěly se sice i domy v centrech pro bílé i černé, ale pokud bílí měli aspoň trochu možnost, odstěhovali se.“

Prostorová segregace na základě rasy byla sice zakázaná v roce 1968, ale neformálně často pokračuje dodnes, třeba v praxi realitních kanceláří. „Část černé střední třídy se sice po zrušení segregačních opatření nastěhovala do suburbií, takže tam se obyvatelstvo aspoň trochu promíchalo, ale v centrech tak zůstali jen ti nejchudší, kteří nemají auta a vykonávají nejméně prestižní práce,“ říká Šafářová. „Americká města tak vypadají jako koblihy, ale ty americké – s dírou uprostřed.“

Bára Šafářová se specializuje na takzvané kolonie. Jde o čtvrti na okrajích měst podél hranic s Mexikem. „Vznikly díky Bracero programu, který skončil v 60. letech, během něhož USA otevřely hranice pro mexické pracovníky, které potřebovaly například v zemědělství. Nezajistily jim ale žádné pořádné bydlení, Mexičané si tak začali stavět nové domovy svépomocí – tak, jak tomu byli zvyklí z Mexika,“ vysvětluje.

„Zatímco v Mexiku ale městské samosprávy v koloniích zajišťují občanskou vybavenost, v USA k tomu v podstatě nedochází. Jednou z nevýhod takových čtvrtí tak mimo jiné je, že udržují chudé lidi v chudobě.

Jak obtížné je dostat se z vyloučených lokalit pro nebílé Američany? Jaké mají dnes Afroameričané možnosti? Ovlivňuje podobu českých měst gender a nečekají nás jednou stejné problémy jako USA? Poslechněte si celý rozhovor!

Spustit audio