„Ústí by mělo mít právo na psychoanalýzu.“ Co je právo na město a umíme si ho v Česku vydobýt?
Komu patří město? Třeba takové Ústí nad Labem? Na to se pokouší odpovědět stejnojmenná výstava v ústecké galerii Hraničář. S kurátorkou Martinou Johnovou a etnologem Ladislavem Zářeckým jsme si povídali, co znamená mít právo na město, jaké městské problémy v Ústí místní ne-řeší a jak je to vůbec s veřejným prostorem českých měst.
„Člověk aby byl psychoanalytik, když chce tohle město studovat,“ odpověděl Ladislav Zářecký, student etnologie, který se specializuje na urbánní teorii, na otázku, co pro něj osobně znamená právo na město. „Ústí má neskutečně traumatickou strukturu. Já mu říkám Město proluk, protože tu jsou proluky napříč materiální, historickou i sociální vrstvou,“ dodává Ladislav.
Spolu s kurátorkou Martinou Johnovou připravil na sklonku roku výstavu Komu patří město o roli občanských projektů ve veřejném prostoru, které se účastní mezi jinými třeba kolektiv Spolka, Architekti bez hranic nebo spolek Pěstuj prostor.
Kvůli epidemii covidu je Veřejný sál Hraničář včetně výstavy sice zavřený, ale řada doprovodných aktivit pokračuje, a některé dokonce budou pokračovat i po skončení výstavy. Ladislav s Martinou a dalšími Ústečany a Ústečankami totiž založili také Participativní platformu pro urbánní kreativitu a kritiku, která se má zabývat nejen obecnou teorií, ale hlavně konkrétními ústeckými problémy.
„Jedním z dlouhodobých cílů Hraničáře i Platformy je mezioborový výzkum a dialog nejen s odborníky, ale i běžnými občany,“ vysvětluje Martina. Jako první projekt si Platforma vybrala problematickou kauzu výstavby supermarketu v dnes zdevastované ulici U České besedy. „Původně dělnickou kolonii dost poškodil už minulý režim a ten současný ji dodělal, k její zkáze totiž přispěla komodifikace prostoru a další tržní mechanismy,“ říká Ladislav.
Právě současné problémy spojené s komodifikací a financializací měst byly dalším důvodem k uspořádání výstavy. Její název vychází z myšlenky práva na město sociologa a filozofa Henriho Lefebvra. Právu na město i tomu, jak ho občané mohou uplatňovat, se ústecká platforma nyní chystá intenzivně věnovat. „Pro mě je důležitá i otázka, kdo o městě rozhoduje, kdo vlastní půdu a majetek a kdo z toho profituje, zda obyvatelé nebo nějaké jiné subjekty,“ uzavírá Martina.
Je myšlenka práva na město, která vznikla už v 60. letech minulého století, aktuální i dnes? A co si pod ní přesně představit? Jak souvisí rozvoj měst s facebookovými skupinami? Odpovědi nejen na tyto otázky dostanete v rozhovoru v audioverzi pořadu.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
