Budou sdílené domy budoucností bydlení? V Praze se rýsuje první projekt

„Občas to přirovnám ke spolubydlení, akorát my nebudeme sdílet byt, ale celý dům,“ vysvětluje Mairovský. Spolu s Adélou a několika dalšími mladými lidmi se rozhodli pro sdílené vlastnictví z několika důvodů. „Naše formální struktura neumožňuje, aby se jednou v budoucnu třeba jednotlivé byty rozprodaly nebo dům sloužil k jinému účelu než k bydlení,“ říká. „Kromě kontinuity je důležitým faktorem také to, že v domě by měly být společné prostory pro komunitní činnost jak pro jeho obyvatele, tak hlavně pro veřejnost,“ doplňuje Zicháčková.

Ačkoli spolek Sdílené domy funguje už několik let, zatím je vše ve stadiu příprav. Na sdílené bydlení totiž není náš právní řád na rozdíl od jiných zemí zatím příliš připraven. „Stálo nás to desítky hodin právních rešerší a nakonec, abychom takto mohli fungovat, jsme kombinací spolku a sociálního družstva,“ říká Adéla.

Část členů spolku Sdílené domy|foto:archiv spolku Sdílené domy

Při přípravě projektu naráželi i na finanční háčky. „Vzhledem k naší nejasné právní struktuře nám banky nechtěly dát hypotéku, nakonec nás ale podpořila německá nadace Umverteilen!,“ dodává Adéla. Až se podaří spolku získat dostatek financí, koupí si první společný dům, který už teď pojmenoval První vlaštovka.

Iniciativa se ovšem ne náhodou jmenuje Sdílené domy. První vlaštovka by totiž ideálně měla být jen prvním z více takto vlastnických domů. „Dalším zájemcům o podobný dům plánujeme poskytovat nejen naše know-how, ale v budoucnu například i peníze z nájmů, které se v našem domě budou platit,“ vysvětluje Štěpán.

Ambicí spolku je tak vytvořit síť otevřených sdílených domů, které budou vždy určeny k bydlení a k nekomerčním aktivitám a nebudou podléhat financializovanému trhu s bydlením.

Může síť sdílených domů opravdu fungovat a v jakých zemích už se tak děje? Může se byt ve sdíleném domě dědit a je takové bydlení pro všechny nebo jen pro mladé aktivisty? Poslechněte si celý rozhovor v magazínu Spot.