Bohdalec a Slatiny čeká nejspíš masivní zástavba. Mohlo by to jít i jinak?
Území Bohdalec-Slatiny bude po Bubnech, okolí Smíchovského nádraží nebo Nákladovém nádraží Žižkov zřejmě další částí Prahy, kterou pohltí hustá zástavba. Vítěz letošního ročníku soutěže o nejlepší diplomovou práci z oblasti architektury, krajinářství a urbanismu Jakub Wiesner se ve své diplomce věnoval alternativnímu využití této lokality. V magazínu Spot mluví o tom, co pro Bohdalec a Slatiny navrhuje a proč mají “špinavá“ a zdánlivě prázdná místa pro města svůj význam.
„Jednou z mých motivací byl odpor k navrhovanému využití téhle oblasti, kdy by měla být převálcována hustou blokovou zástavbou, celé území by mělo být maximálně vytěženo, normalizováno,“ vysvětluje Jakub, který diplomovou práci s názvem Trash obhájil na pražské UMPRUM.
Jde přitom o velmi různorodá místa, nachází se tu bývalá dělnická kolonie Slatiny, jejíž obyvatelé žijí v provizoriu už od roku 1929, železniční trať a odstavná nádraží, kousky městské přírody, ale i areály průmyslových objektů, lakovny, benzinové pumpy… „V tradičním urbanismu nemají taková místa žádnou hodnotu, vybízejí k zastavění. Já se snažím ukázat, že mohou být pro město cenná,“ říká architekt.
Jakub Wiesner místo automatického zastavění pestré oblasti blokovou zástavbou dělí území do několika částí/rámců, jejichž vývoji nechává určitou míru spontánnosti a při jejichž využití vychází z jejich současného charakteru. Například kolonii Slatiny by nezastavoval, ale zavedl by do ní inženýrské sítě. Pro úpatí bohdaleckého kopce, kde jsou i teď nejrůznější průmyslové a jiné provozy, naopak zástavbu navrhuje.
Pokud by město vycházelo z Wiesnerova návrhu, byl by součástí Bohdalce-Slatiny i mokřad. Mohl by se rozkládat v okolí Slatinského potoka, které je podle architekta obtížně zastavitelné, a měl nejen ekologickou, ale i společenskou hodnotu.
Čtěte také
„Místa jako toto jsou ve městě důležitá nejen proto, že jsou většinou cennější přírodou než to, co máme dnes za městem, ale i jako ukázka toho, že ne každé místo musí být v první řadě využívané člověkem za účelem co největšího zisku,“ domnívá se Jakub Wiesner. „Takový mokřad pak může fungovat stejně jako třeba pustina – nepatří nikomu, ale zároveň všem.“
Co přesně se pro oblast Bohdalec-Slatiny v současnosti plánuje? Proč není bloková zástavba vždy nejlepší řešení? A jak využívat „prázdná“ místa ve městě? Poslechněte si celý rozhovor v magazínu Spot.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
