Architekt Lešek: Byl bych rád, kdyby všechna česká města začala pečovat o své zdroje vody
„Česká města nebudou pracovat s užitkovou vodou, dokud bude pitná voda levná.“ Jakým způsobem lze ve městech recyklovat vodu? A proč jsou důležité retenční nádrže či dostatek zeleně ve městech? Poslechněte si rozhovor s architektem Petrem Leškem ze studia Projektil o nakládání s vodou ve městech.
Jak se liší koloběh vody ve městě od toho v přírodě? „V zásadě se tolik neliší, ale město je většinou hodně zpevněné, takže té vody málo prosákne. Kvůli tomu často klesá hladina spodní vody, což zpětně znamená, že nám trpí stromy a vůbec zeleň, protože nemá spodní vodu. A jsou tam řekněme i horší možnosti pro lokální potoky a prameny, protože také není, čím by je člověk plnil. Město je ale každopádně stále nějaké osídlení v krajině a krajina má svoje silnější pravidla,“ říká Lešek a poté doplňuje, že v tomto případě se jedná o koloběh „přirozený“. Ten druhý poté tvoří voda, která je ve městě uměle, která doputuje do města nuceně vodovodem.
Aby ve městě probíhal „správný koloběh vody“, je podle Leška mimo jiné zapotřebí, aby měla města dobře udržované vodovody a zároveň plýtvala co nejméně tou pitnou. To znamená například využívat vodu odpadní znovu jako vodu užitkovou. To se jeví jako problém například v hlavním městě: „Před druhou světovou válkou Praha uvažovala o zřízení zdvojené vodovodní sítě – na pitnou a na užitkovou vodu. To se nestalo, ale je možné to u nové výstavby zvážit. Zatím se to ale developerům nevyplatí. Pitná voda je stále velmi levná.“ Poslechněte si celý rozhovor, ve kterém se zmiňují další způsoby, jak může město lépe hospodařit s vodou.
„Jak pomohlo našich 165 přehrad při letošním suchu? Téměř vůbec,“ říká expert na ochranu vod
Jiří Malík je ochráncem přírody působícím na Broumovsku, dvacet let pracoval na místní Správě CHKO Broumovsko. Založil mimo jiné občanské sdružení Živá voda, které se zabývá ochranou vod a významných krajinných prvků, a aktuálně dokončil práce na projektu „model Zdoňov“. Ten má za úkol přirozeně zadržovat vodu a navrátit zemědělské půdě stoprocentní jímací schopnost.
„Deště by se město mělo snažit co nejvíce vsáknout či odpařit. Bylo by proto dobré podporovat vsakovací povrchy, například zelené střechy.“ Výstavba zelených střech však nemusí být vždy snadná. Částečně jí může bránit mnoho jiných aspektů. V Praze například odbor památkové péče, který nastavuje základní pravidla pro to, jak má vypadat střešní krajina města, rozhodl, že z historicko-estetických důvodů mají být střechy červené, vysvětluje v rozhovoru Lešek. Jakým způsobem lze najít kompromis a jaké další součásti města mohou pomoci zadržet vodu?
Jak lze pomoci městu jako jednotlivec? Liší se nějak nakládaní s vodou ve městech v zahraničí? Proč jsou problematická hřiště s umělým povrchem? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
