Není to o optimismu nebo o pesimismu, ale o aktivismu. Musíme něco dělat, říká ekolog Jiří Malík
„Měli bychom opravdu zvážit, co budeme do budoucna podnikat. Je potřeba, aby lidstvo přešlo na udržitelnou ekologickou stopu,“ vysvětluje ekolog Jiří Malík. Ve vysílání Audioportu okomentoval navracení rysů, vlků a medvědů do českých a slovenských lesů a přiblížil, jakým ekologickým výzvám české a slovenské hory čelí.
Pan Malík přijel na naše vysílání z Ještědu na kole. Přes 120 kilometrů pro něj nebyla neobvykle dlouhá cesta. „Prodal jsem auto, a když je to kratší, jezdím na kole. Delší cesty podnikám veřejnou dopravou,“ říká ekolog, který přes 20 let působí v CHKO na Broumovsku.
„Jak pomohlo našich 165 přehrad při letošním suchu? Téměř vůbec,“ říká expert na ochranu vod
Jiří Malík je ochráncem přírody působícím na Broumovsku, dvacet let pracoval na místní Správě CHKO Broumovsko. Založil mimo jiné občanské sdružení Živá voda, které se zabývá ochranou vod a významných krajinných prvků, a aktuálně dokončil práce na projektu „model Zdoňov“. Ten má za úkol přirozeně zadržovat vodu a navrátit zemědělské půdě stoprocentní jímací schopnost.
Dlouhodobě se věnuje tématu vody a sucha, ale také záchraně divoké zvěře. „Naše země je silně narušená stavbami různého charakteru, proto je návrat zvěře problematický. Malý zázrak je třeba návrat rysů, medvědi sem zabrouzdají spíš výjimečně,“ popisuje Malík. Lepší situace je podle něj u vlků. Škody způsobené přemnoženými srnkami a kanci jsou podle dostupných čísel mnohem vyšší než ty, které způsobí vlci na stádech.
„Chápu, že potřebujeme stáda a pastevce, ale myslím, že se ta situace popisuje zkresleně a že se hysterizuje,“ říká Malík s tím, že obecně platí to, že predátoři se nepřemnožují. Jejich výskyt v přírodě přirozeně kopíruje množství dostupné potravy.
Jaké ekologické problémy lokálních hor je potřeba systémově řešit? Jak jde s ekologií dohromady horská turistika? Proč potřebujeme zachytávat i horizontální srážky a jak toho docílit? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
„Směrem na východ vládne pohostinnost.“ Nízkonákladoví cestovatelé doporučují poznávat krajinu pěšky
„Ráda cestuju sama, lépe pak navážu kontakt s lidmi,“ říká Viktorka Hlaváčková. Její tipy a rady na nízkonákladové cestování ve vysílání Audioportu doplnil nadšený...
-
Hory nás nezvou. Když se stane tragédie, nemůžeme se na ně zlobit, říkají horolezecké legendy
„Na vrcholu každé hory je prázdno, které vás naplní. Proto tam lidé chodí,“ říká horolezec Radek Jaroš.
-
Slováci mají v horách medvědy, my spíš upravenou zahrádku. Spojují nás rozhledny, říkají architekti
„Lidé mají peníze a chtějí investovat do výstavby na horách. Jediná možnost je regulace, chceme chránit krajinu a původní sídla,“ říkají svorně architekti Merta a Smoleň.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
