Slováci mají v horách medvědy, my spíš upravenou zahrádku. Spojují nás rozhledny, říkají architekti

Juraj Smoleň a Dan Merta na Audioportu z Ještědu
Juraj Smoleň a Dan Merta na Audioportu z Ještědu

„Lidé mají peníze a chtějí investovat do výstavby na horách. Jediná možnost je regulace, chceme chránit krajinu a původní sídla,“ říkají svorně architekti Dan Merta a Juraj Smoleň. V Audioportu – společném vysílání Radia Wave a slovenského Rádia_FM z Ještědu – mluvili o udržitelnosti architektury na horách, rozdílech mezi českými a slovenskými horami a také o tom, proč je normální trávit dovolenou na horách ve svetru.

„Co je horská architektura? Dům na horách,“ vysvětluje velmi minimalisticky Dan Merta, ředitel Galerie Jaroslava Fragnera. „Je otázka, jak se na architekturu dnes díváme. Dnes je to tak, že architektura by měla mít jinou úlohu, sociálně-etický kodex, udržitelnost a ekologickou podstatu,“ doplňuje Merta v diskusi o proměnách konceptu horské architektury. Pro slovenského architekta Juraje Smoleně je ukázkou dobře navržené udržitelné horské stavby Poštovna na Sněžce od Martina Rajniše. „Je to bouda ze dřeva, podává se tam jen čaj. Za pár let to třeba shnije.“

Mezi českými a slovenskými horami je kromě výšky kopců řada dalších rozdílů. „České hory jsou taková osídlená, pěkně upravená zahrádka. Nejsou tu medvědi, je tu poměrně málo vlků. Slovenské hory tak osídlené nejsou. Češi mají o hory celospolečenský zájem, vzniká debata o tom, jak se na horách má a nemá stavět. Na Slovensku se postaví něco nepatřičného a je to trošičku mimo zájem většinové společnosti,“ myslí si Smoleň.

Galerie Jaroslava Fragnera loni vydala publikaci Ó hory, ó hory, ó hory o současné architektuře v českých a slovenských horách. Kniha ukazuje, že horská architektura v obou zemích může být často velmi překvapivá. „V Krkonoších je například pivovar. Ukazuje historii a zároveň směr současné architektury,“ zmiňuje Dan Merta. Nejčastěji se na horách podle něj staví apartmány. „Je otázka, jestli do horského městečka můžeme pouštět veliké stavby. Když už je to ale povoleno územním plánem, je dobře, když je to alespoň udržitelně a správně navržené,“ dodává.

Hory nás nezvou. Když se stane tragédie, nemůžeme se na ně zlobit, říkají horolezecké legendy Štěrbová a Jaroš

Radek Jaroš a Dina Štěrbová

„Na vrcholu každé hory je prázdno, které vás naplní. Proto tam lidé chodí,“ říká horolezec Radek Jaroš. Spolu s horolezkyní Dinou Štěrbovou byl hostem Audioportu – společného vysílání Radia Wave a slovenského Rádia_FM z prostor vysílače na Ještědu. V rozhovoru jsme probrali lásku k horám, ekologii, zdolávání osmitisícovek i pomoc lidem v horských oblastech.

Požadavky lidí na to, co všechno by horská architektura měla obsahovat, jsou podle Juraje Smoleně stále větší a větší. „Měli bychom se rozhodnout, jestli chceme krajinu chránit, s ohledem na to, co všechno ještě unese, nebo si ji budeme naopak užívat jako člověk, který je stále rozmazlenější a rozmazlenější, potřebuje splachovací záchody, vířivky a vytopené místnosti,“ myslí si Smoleň. „Je to důležité i pro architekta, jak se chovat k okolí. Že je například naprosto normální si na horách v chatě posedět ve svetru,“ doplňuje.

Jak se oba architekti dívají na stavění stezek korunami stromů, boom rozhleden a chování turistů v horách? Poslechněte si celý záznam debaty z horského Audioportu z Ještědu.

Spustit audio

Související