Automatky: Pokud chcete dítě, musíte souložit. S prací 12 hodin denně na to není síla

Sex, početí, těhotenství

Každý pátý pár v Česku trpí neplodností. Podle dostupných čísel se zdá, že početí dítěte v 21. století je psychicky i finančně náročná disciplína. Pokud se někomu zadaří, jde o štěstí a náhodu. Do Automatek přijala pozvání vedoucí lékařka reprodukční medicíny FN v Motole Eva Uhrová.

Neplodnost dvojice znamená, že se jí nepodaří za rok nechráněného sexu počít dítě. Americké společnosti pro fertilitu a sterilitu dvanáct neúspěšných pokusů stačí k označení nemoci, funkční poruchy sterility a k začátku léčby (Světová zdravotnická organizace doporučuje sledovat a vyšetřovat pár alespoň dva roky, v závislosti na koitální aktivitě). A stejně tomu je i u českých gynekologů a následně v reprodukčních centrech. V roce 2013 proběhlo v českých ordinacích více než 27 000 pokusů o mimotělní oplodnění neboli IVF (in vitro fertilizace = smíchání vajíčka a spermie ve zkumavce a zavedení embrya do dělohy ženy, kdy se za pomoci hormonů přiměje téměř jakákoliv děloha k činnosti). Pojišťovna u nás hradí první čtyři pokusy umělého oplodnění ženám od 18 do 39 let. Jen v Motole ročně provedou 350 IVF cyklů s 40% úspěšností.

Fyziologicky jsou prý ženy stavěné na to mít děti ve věku od 18 do 25 let. Věk českých rodiček přesáhl 31 let a do motolského reprodukčního centra většinou přichází ženy ve věku 35 let a výše.

03595336.jpeg

„Nikomu nemůžete nic radit, každý má rozlišnou sociální a ekonomickou situaci i různé priority. Samozřejmě pokud by ženy měly děti v optimálním fertilním věku, tak my v centrech asistované reprodukce nemáme co dělat. A to se netýká jenom nás, to se týká veškeré vyspělé Evropy a Ameriky. Můj kolega v Londýně říká: ‚My tady děláme ‚geronto IVF‘, ženy od 45 let a starší chtějí děti.‘ Bohužel je to tak, že ekonomická situace je důležitá, když nemáte kde bydlet a nemáte čím to dítě nakrmit, tak je těžké někoho plamenně nutit do toho, aby měl děti,“ říká Eva Uhrová, podle níž je společenský tlak na to mít děti velmi silný.
„Například v Izraeli hradí pojišťovna neomezený počet IVF, dokud žena nemá dvě děti. Pud a snaha o reprodukci jsou relativně silné, měla jsem pacientku, která měla 17 IVF a potom otěhotněla.“ Pokud si žena musí hradit umělé oplodnění sama, měla by si připravit přibližně 90 000 korun.

„Lidé ale také musí souložit. Měli jsme dva vysokoškoláky, jejichž koitální aktivita byla jednou za dva měsíce, a to na početí dítěte nestačí.“ Podle Evy Uhrové jedinci pracující 12–16 hodin denně už nemají na sex sílu.

„Nemyslím si, že mít za každou cenu děti je životní výhra. Obzvlášť v době, kdy ženy mohou mít spoustu dalších aktivit, mohou se realizovat v práci. Mám asi jiný názor, než má většina lidí. První věc, kterou maminkám říkám, udělejte si kasičku na miminko, ale ženy z nižších ekonomických vrstev říkají, že vždycky se rodily děti a byla i bída. Já říkám, děti jsou můj nejdražší koníček, nemám dražší koníček, než jsou moje děti,“ uvádí Eva Uhrová.

Sterilita je WHO uznaná jako nemoc a žena má nárok na to být léčena. „Podle některých odborníků neexistuje nevyléčitelná sterilita, ale pouze nedovyšetřená. My léčíme na základě souhlasu páru, nemusí být sezdaný. Partner si musí být vědom toho, že pokud se žena octne v tíživé finanční situaci, má nárok na výživné a alimenty. Ten, kdo se podepíše před IVF nebo inseminací, je otcem dítěte, ne jenom ‚dárce‘,“ dodává.

03595337.jpeg

Odborníci se bojí, že se díky anonymně darovaným vajíčkům a spermiím budou v budoucnu setkávat intimně lidé, kteří budou v příbuzenském vztahu. Eva Uhrová by se toho ale nebála. „My využijeme materiál maximálně 8x a při dnešní promiskuitě je třeba říci, že už asi 15 let nevyšetřujeme krevní skupinu u otců nově narozených dětí. Zjistilo se totiž, že až u 8 % dětí není jejich uvedený tatínek biologickým otcem.“

Pokud chcete slyšet více o tom, jak přichází děti na svět bez sexu, poslechněte si Automatky.