Až 14 000 Kč za rok. Tolik by průměrně ušetřila rodina, pokud by neplýtvala jídlem, upozorňují odbornice z VŠE a spolku Zachraň jídlo
Tak schválně – kdy naposledy jste vyhodili nějaké jídlo? A přemýšleli jste někdy o tom, kolik byste ušetřili, kdyby se vám podařilo neplýtvat? Vysoká škola ekonomická, Mendelova univerzita a spolek Zachraň jídlo to spočítali za vás.
Iva Hadj Moussa a Richard Vrdlovec si do nového Finančáku pozvali Annu Strejcovou z neziskové organizace Zachraň jídlo a Veroniku Mokrejšovou z VŠE.
„Naším cílem bylo finančně vyčíslit plýtvání potravinami. Vycházeli jsme z dat Mendelovy univerzity, která v letech 2018 až 2021 měřila odpad v brněnských popelnicích. Je to jedno z nejpřesnějších čísel, které vůbec u nás můžeme najít,“ přibližuje metodologii výzkumu Mokrejšová. Výzkumníci dospěli k tomu, že pokud by člověk neplýtval jídlem, ušetřil by 3 500 korun za rok – pro domácnost se dvěma dětmi se tak jedná o částku 14 000 korun.
Čtěte také
Ekonomický tlak hraje podle Strejcové ve snaze nakládat s jídlem rozumně rozhodující roli. „Lidí, kteří to dělají z ekologických pohnutek, je stále menšina. Většina se jídlem snaží neplýtvat především kvůli inflaci. Finanční argument pak podle našich dat funguje napříč generacemi,“ vysvětluje odbornice. Nejčastějším důvodem, proč lidé vyhazují potraviny, je podle ní fakt, že toho nakoupí příliš moc, špatně naplánují, co budou vařit a kolik toho sní, nebo potraviny špatně uskladní.
Mokrejšová navíc upozorňuje na nebezpečí letákových akcí, které svádí k tomu, že potravin nakoupíme zbytečně mnoho. „Pokud nemůžete odolat slevám, nakupujte pouze trvanlivé potraviny,“ doporučuje.
Je možné rozdávat již uvařené jídlo z restaurací charitě? A proč si lidé oblíbili takzvanou ošklivou zeleninu? Poslechněte si nový Finančák s Ivou Hadj Moussou, Richardem Vrdlovcem, Annou Strejcovou a Veronikou Mokrejšovou.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.