Až naprší, uschne. Po pár týdnech dešťů pětileté sucho nezmizí, přišel ale správný čas s ním bojovat

23. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy sucho

Když řekl Friedrich Nietzsche „Die Wüste wächst“ – neboli poušť roste, nemyslel tím vyschlé studny, nedostatek spodní vody ani vláhy pro růst vegetace. Šlo o metaforu duševního stavu moderního člověka po smrti boha, jemuž hrozí vláda nihilismu. Poušť duševní krajiny se po více jak sto letech od vzniku výroku přesunula překvapivě hmatatelně do krajiny přírodní. Druhý díl Podhoubí se věnuje z různých úhlů suchu.

„Z pohledu zemědělského sucha udělal květen a červen poměrně významnou tečku nebo čárku za letošním suchem,“ hodnotí současné období vydatných dešťů bioklimatolog profesor Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Půdní profil do 40 cm pod povrchem je podle portálu Intersucho nasycen místy i nadprůměrně a zeleň se po vyprahlém jaru horlivě rozbujela. Co by na první pohled mohlo vypadat jako konec zlého snu o vyschlé české krajině, je ve skutečnosti důkazem působení klimatických změn.

„Klimatické modely se shodují, že jižní Evropa bude teplejší a sušší, severní Evropa bude výrazně teplejší a pravděpodobně vlhčí a mezi tím je střední Evropa. Ta bude určitě teplejší, ale v průměru vychází podobná vlhkost jako nyní. Velká část modelů říká, že tady budou intenzivnější a delší sucha. Na druhou stranu budou růst úhrny maximálních srážek. To všechno vlastně znamená, že hydrologický cyklus bude více rozkolísaný,“ snaží se přiblížit profesor Trnka efekty změny klimatu na našem území. Výraznější a delší epizody sucha budou střídat prudké srážky s velkými objemy vody, které nebude schopna intenzivně obhospodařovaná půda pomalu zasakovat, a očekávají se častější lokální povodně.

sucho

Příčiny nedostatku vláhy v krajině musíme hledat mimo sektor zemědělství a vodohospodářství. „Není možno tu debatu vést odděleně o suchu a o klimatické změně,“ vysvětluje sociální antropoložka Markéta Zandlová z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy problematičnost rozpojení těchto dvou problémů ve veřejné debatě. Sucho je jinými slovy podmnožinou klimatické změny. „Je pravda, že špatný způsob hospodaření s půdou vede ke zhoršení lokálního problému se suchem, ale není to příčina. Úplně primární je změnit způsoby naší spotřeby, snížit emise skleníkových plynů, proměnit základní spotřební mechanismus tak, aby nestoupala globální teplota,“ upozorňuje Markéta Zandlová na mitigaci jako na ekonomicky nepopulární, ale nezbytnou cestu zmírňování klimatické změny pomocí snižování emisí skleníkových plynů.

Malík a tým dobrovolníku kolem něj kopou tůně, bojují s melioracemi, vytvářejí opensourcový mapový klíč

Nejefektivnější boj se suchem ale zohledňuje jak mitigační, tak adaptační opatření. Jedním z příkladů adaptace na klimatickou změnu je projekt Živá krajina s ekologem Jiřím Malíkem v čele. V lokalitě Libná u Zdoňova na Broumovsku vzniká pilotní projekt proměny krajiny za účelem maximální zádrže vody. Malík a tým dobrovolníků kolem něj kopou tůně, bojují s melioracemi, vytváří opensourcový mapový klíč a vyškolení lokální koordinátoři můžou následně hotové know-how nápravy krajiny přenášet do svých lokalit.

Kolik litrů vody na metr čtvereční v české krajině chybělo na konci dubna? Jak se kopala tůň Wave na Broumovsku? Proč se mluví o suchu a klimatické změně odděleně? Poslechněte si celý druhý díl environmentálního magazínu Podhoubí.

Spustit audio

Související