Babylon Berlin. Německý seriál ukazuje cestu od kabaretu ke koncentráku

2. březen 2018

Kolínský inspektor, který do Berlína přichází vyšetřit případ vydírání vrcholných politiků, nás v ambiciózním seriálu Toma Tykwera provází fascinujícím zeitgeistem Výmarské republiky. Z budoárů producentů porna se hrdina dostává do střetu sovětského velvyslanectví s ruskou diasporou a na stopu tajně budované říšské armádě. Čím více informací získává, tím intenzivněji se meziválečný Berlín mění v neproniknutelný babylon, kde se koncentrují dobové fobie, naděje i konflikty.

Rodící se nebo již vládnoucí mýty, které si o sobě Německo vytvořilo, aby se vyrovnalo s poválečným uspořádáním, sledujeme perspektivou těch, kteří je formovali, těch, co jim uvěřili, i těch, co na ně doplatili. Mezi veterány se tak donekonečna opakuje tvrzení o zradě demokratů na vždy vítězící německé armádě a opovrhuje těmi, kteří si z fronty místo patetických vzpomínek na padlé kamarády odnesli traumata. Válečné vdovy jsou jen trpěny, případně pokrytecky podporovány zbrojařskými koncerny, a novým nepřítelem se stává sílící komunistické hnutí, v němž se už ale pohybují agenti provokatéři národního socialismu. Babylon Berlin zprostředkovává komplexní průřez rozeštvanou a frustrovanou společností, která nedokáže čelit vzmáhajícímu se antisemitismu ani hlasům volajícím po vládě tvrdé ruky a obnovení hrdosti Říše.

Zu Asche, zu Staub

Mysl takového národa je zachycená v hypnotické pasti minulosti, ale těla se pohybují v extázi z tance nebo drogového rauše. Výmar je prostorem kontrastů, kdy odbržděná společnost, v níž eskalují sebezničující tendence, trpí fatálním pominutím smyslů, ovšem pořád je ještě schopna vrcholných intelektuálních výkonů. Například Mnichov byl začátkem dvacátého století známý jako Atény na Isaru, koncem 20. let už se ale stal šovinistickým a xenofobním městem. A naopak dříve prušácký Berlín představoval poslední vzdor hédonismu a tolerance. Babylon Berlin zachycuje dynamiku těchto změn. Avantgardu v bodě zlomu, než se vše obrátí v popel a prach, jak v soundtracku sugestivně zpívá litevská zpěvačka Severija Janusauskaite.

Ze seriálu Babylon Berlin

Okamžiku rozpadu odpovídá expresionistická perspektiva plná vertikál a kaleidoskopických struktur vyvolávající dojem závrati. Vizualita zde odráží nepřehledné uspořádání světa, pro nějž je příznačná manipulace s realitou a její vytěsňování. Postavy běžně upadají do stavu kolektivní sugesce či podléhají hypnóze a nejrůznějším sebeklamům. Posunuté vnímání má ostatně kromě hlavní postavy inspektora Ratha Gereona závislého na morfiu i jeho spolupracovnice Lotta Ritterová, která prakticky nespí. Jeho nervní, trhaný pohyb a její spánková deprivace umocňují halucinační atmosféru města. Babylon Berlin má parametry divokého dobrodružného příběhu, jehož precizně stylizované obrazy občas připomínají bizarní evropský komiks. V dravém tempu velkolepých montáží, složitých tanečních choreografií i akčních scén využívajících anachronické zadní projekce se volně prolíná mapování berlínské klubové scény, výjevy pouliční bídy i letní pikniky u Wannsee. Excentrický styl ale není samoúčelný, protože právě průzkumem dobových kulturních fenoménů se často daří proniknout k hlubším souvislostem.

Ze seriálu Babylon Berlin

Nezavírat oči

Z Německa se teď v důsledku expanze streamovacích služeb na evropské filmové trhy stává region, který se vyplatí sledovat. Jen loni vznikla třeba kriminálka 4 Blocks nebo mysteriózní Dark od Netflixu, který se rovněž pokouší o místní specifičnost – v tomto případě ovšem se sporným výsledkem. Babylon Berlin, který u nás distribuuje HBO, je dotažený projekt, v němž se přes mezinárodní srozumitelnost nápaditě pracuje s lokálními tématy, navazuje tak na dlouhou německou tradici reflektování minulosti. Schopnost důstojně se vyrovnávat s vlastní historií ale není samozřejmostí. Ochota nevytěsňovat nepříjemná témata je ukazatelem kulturní vyspělosti. A právě racionální přístup k národním traumatům je cosi, o čem si ve střední Evropě s našimi upachtěnými Prvními republikami můžeme stále nechat jen zdát.

Co všechno se dá „nacpat“ do jednoho seriálu? Poslechněte si zvukový záznam o televizním příběhu z meziválečného Berlína, který je zatím nejvýraznějším projevem aktuálního německého seriálového boomu.

Ze seriálu Babylon Berlin
autor: Jarmila Křenková
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.